Domácnostem na Slovensku podle ministryně hospodářství ceny energií nestoupnou
Bratislava 6. prosince (zpravodaj ČTK) - Ceny elektrické energie, zemního plynu a tepla domácnostem na Slovensku v příštím roce nestoupnou, řekla dnes novinářům ministryně hospodářství Denisa Saková. Podnikům se nezvýší distribuční poplatky, které jsou součástí celkového účtu za energie. Na udržení cen stát vyčlení kompenzace v objemu 1,25 miliardy eur (30,5 miliardy Kč).
Už předchozí slovenská vláda zavedla kompenzace vysokých cen energií a dohodla se na dodávkách levného proudu od největšího výrobce elektřiny v zemi. To vedlo k tomu, že rodinám na Slovensku letos například zdražily elektřina či plyn výrazně méně, než by tomu bylo v případě plného promítnutí vývoje cen na burzách.
Slovenský energetický regulační úřad ÚRSO letos varoval, že pokud vláda znovu nezavede opatření, rodinám energie v příštím roce prudce zdraží. Jejich tržní ceny jsou totiž i nadále nad dosavadním cenovým stropem na Slovensku.
"Ceny za elektrickou energii, za plyn a za teplo, co se týče domácností a vybraných zranitelných subjektů, se nezmění. Nikdo na faktuře neuvidí nárůst cen," uvedla Saková.
Výdaje za energie mají spolu s potravinami dohromady hlavní podíl na výdajích slovenských domácností.
Distribuční poplatky budou podle ministryně zmrazeny také pro podnikatelský sektor, a to jak u elektřiny, byť by jinak stouply o 20 procent, tak u plynu. U něj by za běžných okolností vzrostly o šest procent.
Zachování regulovaných cen či poplatků bude muset opět kompenzovat stát, a to v době nedobrého stavu veřejných financí. Pro letošek bývalá vláda vyčlenila na tlumení růstu cen energií a na částečné kompenzace pro podniky 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč).
ÚRSO podobně jako loni už vydal několik rozhodnutí ohledně cen energií na příští rok, což by znamenalo jejich zdražení. Tato rozhodnutí ale v platnost nevstoupí, protože vláda využije možnost regulace cen. Nový slovenský premiér Robert Fico za zmíněná rozhodnutí ÚRSO kritizoval jeho šéfa Andreje Jurise, jehož pak vláda v pondělí z čela tohoto úřadu odvolala.
ÚRSO a vláda na Slovensku regulují pro rodiny a jiné skupiny takzvaných zranitelných odběratelů nejen distribuční a další poplatky za energie, ale i samotnou cenu komodity.
V České republice Energetický regulační úřad (ERÚ) rozhodl, že v příštím roce domácnostem regulovaná část ceny elektřiny meziročně stoupne o 65,7 procenta, u plynu pak bude vyšší o 38,8 procenta. Podle ERÚ nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů.
Výraznější růst nákladů za energie v Česku očekávají firmy a podnikatelé, kterým regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.
Adrian Bobok spr - sdílejte článek
Následuje: Češi se o příští volby do europarlamentu moc nezajímají, ukázal Eurobarometr
Brusel 6. prosince (zpravodajka ČTK) - Češi se o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, převážně nezajímají. Ukázal to průzkum, jehož výsledky nyní, šest měsíců před hlasováním, zveřejnil Eurobarometr. Většina z dotazovaných Čechů nicméně alespoň přibližně věděla, kdy takové volby budou. Celkem 33 procent dotazovaných trefilo měsíc i rok, 27 procent určilo správně rok. Vůbec nejvíce se zajímají o příští volby do EP v Nizozemsku (69 procent respondentů), ale také v Polsku či na Maltě (68 procent). Absolutně nejmenší zájem z celé Evropské unie pak mají právě Češi (28 procent) a Slováci (31 procent). Průzkum byl proveden v 27 členských státech EU od konce září do poloviny října letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26 tisíc lidí, z Česka bylo 1013 dotazovaných. Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 50 procent respondentů v Česku, že "celkem pravděpodobně". Naopak za "celkem nepravděpodobnou" tuto možnost označilo 25 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. Předchozí volby do Evropského parlamentu se konaly v roce 2019, volební účast v České republice byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU - hlasovalo 28,72 procenta voličů. Jak je pro obyvatele ČR osobně důležité volit v evropských volbách? Zatímco 47 procent obyvatel Evropské unie uvedlo, že pro ně má "celkem velký význam" volit do EP, u Čechů to bylo jen 25 procent. Pro 48 procent Čechů je pak účast ve volbách "středně významná" a pro 27 procent ji přikládá "malý význam". Hlavními důvody, proč lidé hlasují ve volbách do Evropského parlamentu, je podle českých respondentů to, že "chtějí podpořit nějakou politickou stranu", "obvykle chodí k volbám", "chtějí podpořit konkrétního kandidáta" a rovněž, že "chtějí hlasováním v evropských volbách změnit věci". Mezi důvody, proč naopak k volbám do EP nepůjdou, Češi nejvíce zmiňovali, že "se nezajímají o politiku obecně", že "se domnívají, že jejich hlas nic nezmění", že "obecně nedůvěřují politickému systému" a že "jsou proti EU". Tématem průzkumu byl i obraz Evropského parlamentu u dotazovaných nebo jejich celkový názor na členství v EU. Jak z výsledků vyplynulo, více než sedm z deseti občanů EU (72 procent) souhlasí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Hlavními důvody jsou kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (34 procent). Pro ČR je hlavním důvodem prospěchu z členství přínos nových pracovních příležitostí (39 procent) a hned poté kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (33 procent). Názor na Evropskou unii zůstává od března letošního roku stabilní: 45 procent občanů ji vnímá pozitivně, 38 procent neutrálně a 16 procent negativně. (pokračování...)
Brusel 6. prosince (zpravodajka ČTK) - Češi se o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, převážně nezajímají. Ukázal to průzkum, jehož výsledky nyní, šest měsíců před hlasováním, zveřejnil Eurobarometr. Většina z dotazovaných Čechů nicméně alespoň přibližně věděla, kdy takové volby budou. Celkem 33 procent dotazovaných trefilo měsíc i rok, 27 procent určilo správně rok. Vůbec nejvíce se zajímají o příští volby do EP v Nizozemsku (69 procent respondentů), ale také v Polsku či na Maltě (68 procent). Absolutně nejmenší zájem z celé Evropské unie pak mají právě Češi (28 procent) a Slováci (31 procent). Průzkum byl proveden v 27 členských státech EU od konce září do poloviny října letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26 tisíc lidí, z Česka bylo 1013 dotazovaných. Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 50 procent respondentů v Česku, že "celkem pravděpodobně". Naopak za "celkem nepravděpodobnou" tuto možnost označilo 25 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. Předchozí volby do Evropského parlamentu se konaly v roce 2019, volební účast v České republice byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU - hlasovalo 28,72 procenta voličů. Jak je pro obyvatele ČR osobně důležité volit v evropských volbách? Zatímco 47 procent obyvatel Evropské unie uvedlo, že pro ně má "celkem velký význam" volit do EP, u Čechů to bylo jen 25 procent. Pro 48 procent Čechů je pak účast ve volbách "středně významná" a pro 27 procent ji přikládá "malý význam". Hlavními důvody, proč lidé hlasují ve volbách do Evropského parlamentu, je podle českých respondentů to, že "chtějí podpořit nějakou politickou stranu", "obvykle chodí k volbám", "chtějí podpořit konkrétního kandidáta" a rovněž, že "chtějí hlasováním v evropských volbách změnit věci". Mezi důvody, proč naopak k volbám do EP nepůjdou, Češi nejvíce zmiňovali, že "se nezajímají o politiku obecně", že "se domnívají, že jejich hlas nic nezmění", že "obecně nedůvěřují politickému systému" a že "jsou proti EU". Tématem průzkumu byl i obraz Evropského parlamentu u dotazovaných nebo jejich celkový názor na členství v EU. Jak z výsledků vyplynulo, více než sedm z deseti občanů EU (72 procent) souhlasí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Hlavními důvody jsou kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (34 procent). Pro ČR je hlavním důvodem prospěchu z členství přínos nových pracovních příležitostí (39 procent) a hned poté kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (33 procent). Názor na Evropskou unii zůstává od března letošního roku stabilní: 45 procent občanů ji vnímá pozitivně, 38 procent neutrálně a 16 procent negativně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Domácnostem na Slovensku podle ministryně hospodářství ceny energií nestoupnou' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Obchod (obo) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023120602269|508093. Vydána 06.12.2023 10:18:34. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Domácnostem na Slovensku podle ministryně hospodářství ceny energií nestoupnou' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Obchod (obo) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023120602269|508093. Vydána 06.12.2023 10:18:34. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.