Osm set až patnáct set korun za stanovisko
Nezná-li matrika jméno, které rodiče zvolili, může požadovat podklady od veřejné výzkumné instituce. V praxi je vydává oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Ústav na svém webu uvádí, že stanovisko k jednomu jménu stojí obvykle 800 až 1 500 korun podle náročnosti, k tomu DPH a poštovné. Zpoplatněno je i stanovisko záporné, a odeslaná žádost je závaznou objednávkou, kterou nelze stornovat. Lhůta činí 30 dnů, většinou je však posudek hotov do dvou týdnů. Zpracování zahrnuje rešerši v odborné literatuře a stanovisko lze poslat přímo datovou schránkou matrice.
Ochrana jména rukou blízkých
Zasáhne-li někdo neoprávněně do práva ke jménu, může se dotčený podle § 78 občanského zákoníku domáhat, aby bylo od zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Zákon myslí i na situace, kdy se člověk bránit nemůže. Je-li nepřítomen, nezvěstný nebo nesvéprávný, smí jeho jméno hájit manžel, potomek, předek nebo partner, pokud dotčený výslovně nedal najevo, že si to nepřeje. Týká-li se zásah příjmení a je ve hře důležitý zájem na ochraně rodiny, může se ochrany domáhat samostatně i manžel nebo jiná blízká osoba, byť do jejího vlastního práva zasaženo nebylo.
Nový občan si vybírá dvě ze svých jmen
Kdo nabude české státní občanství a má v knize narození zapsáno více než dvě jména, čelí podle § 62 odst. 4 zákona o matrikách zvláštní volbě. Při převzetí listiny o nabytí nebo udělení občanství může před krajským úřadem prohlásit, které jedno nebo která dvě jména bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak, zbývá mu třicetidenní lhůta pro prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem. Za nezletilé rozhodují zákonní zástupci, u dítěte staršího 12 let s jeho souhlasem. Pravidlo dopadá například na občany ze španělsky nebo portugalsky mluvících zemí, kde jsou vícečlenná jména obvyklá.
Neutrální jméno René Tomšů
Zahájí-li člověk léčbu pro změnu pohlaví, může podle § 72 a § 72a zákona o matrikách prohlásit před kterýmkoli matričním úřadem, že bude užívat neutrální jméno a příjmení, tedy podoby stejné pro muže i ženu. Portál veřejné správy uvádí příklady René Tomšů nebo Nikola Janků. K prohlášení se přikládá potvrzení poskytovatele zdravotních služeb a změna je osvobozena od poplatku. Informace Ministerstva vnitra č. 5/2025 dodává, že nález Ústavního soudu Pl. ÚS 52/23 zrušil k 1. červenci 2025 podmínku chirurgického zákroku, ustanovení zákona o matrikách o jménu se však nezměnila.
Třeskoprsky a Bezzub: Doksy a Bezděz v komiksu
Vymyšlená jména nenesou jen postavy, ale i místa. Město Třeskoprsky, domov Čtyřlístku, umístili manželé Němečkovi podle rozhovoru pro Blesk do Doks, kde mají chalupu, a hrad Bezděz se v komiksu jmenuje Bezzub. Postup má v české literatuře tradici: Mníšek pod Brdy se u Felixe Háje jmenuje Lážov a Rychnov nad Kněžnou vystupuje u Karla Poláčka bez jména, zatímco Rumcajsův Jičín zůstal Jičínem. Fiktivní místní jména chrání skutečné obyvatele a zároveň dovolují čtenáři poznat předlohu. Doksy dnes Třeskoprsky využívají v propagaci, podobně jako Hrusice kocoura Mikeše nebo Jičín loupežníka.
Trautenberk: jméno zaslechnuté na trutnovském nádraží
Lakomý pán z Krkonošských pohádek má jméno s doloženým okamžikem zrodu. Podle vzpomínek Marie Kubátové, které cituje Seznam Médium, čekala spisovatelka na trutnovském nádraží na autobus a neznámý muž ji žertem oslovil, zda jede také nach Trautenberk, tedy do Trutnova zvaného německy Trautenau. Označení se jí zalíbilo jako jméno pro pokoutního pána. Povahu postavy jí dodal krutý statkář z Křince, kterého poznala za války. Server Kudy z nudy dodává, že jméno připomíná i šlechtický rod Trauttenbergů s majetky v Podkrkonoší. Televizní seriál běžel od 30. dubna 1974 a Trautenberk se stal přezdívkou pro každého lakomého šéfa.
Švejk bez Josefa: křestní jméno až roku 1917
Dobrý voják se jmenoval zprvu jen Švejk. Podle Švejkova muzea a databáze honsi.org vyšla první humoreska 22. května 1911 v časopisu Karikatury pod názvem Švejk stojí proti Itálii a křestní jméno Josef se objevilo až v knize Dobrý voják Švejk v zajetí, vydané roku 1917 v Kyjevě v knihovně časopisu Čechoslovan. I v románu zazní jen několikrát. O předobrazu jména se spekuluje: badatelé jmenují agrárního poslance Josefa Švejka, zvoleného roku 1907, muzeum však tuto souvislost považuje za nepravděpodobnou. Haškova žena Jarmila vzpomínala, že první poznámka zněla Pitomec u kumpanie. Jméno hrdiny tedy vzniklo dříve než jeho osobnost.
Spejbl: jméno, jehož původ nezná ani jeho divadlo
Nejstarší česká loutková hvězda vstoupila na jeviště na podzim 1920 a dodnes se neví, odkud má jméno. Loutku vyřezal Karel Nosek podle návrhu Josefa Skupy jako karikaturu užvaněného měšťáka. Podle Wikipedie mu jméno poradil člen divadla Karel Šlais, později známý jako Koval, a snad souvisí se slovem Bejbl, hanlivou přezdívkou hlupáka užívanou na Plzeňsku. Služba Ptejte se knihovny roku 2012 shrnula tři výklady: plzeňského občana jménem Š. Bejbl, zvolání Kovalova otce „To je ale Spejbl“ o podivném člověku a hlášku čeledína. Skupa sám připisoval autorství Kovalovi a jeho otci na dochovaném diplomu. Zlidovělé jméno tak zůstává hádankou.
Velkopopovický Kozel: značka zapsaná roku 1922
Kozel má v názvu zřejmě německé město. Podle webu Plzeňského Prazdroje pochází jméno ze zkomoleniny názvu dolnosaského Einbecku; silné pivo se do Čech šířilo jako Ein Bock, tedy kozel. Emblém prý namaloval potulný francouzský malíř jako poděkování za pohostinnost Ringhofferů. Podle Novinek zahájil František Ringhoffer stavbu pivovaru roku 1871, kolaudace proběhla 10. května 1874 a první várka byla uvařena 15. prosince 1874. Značku a název Velkopopovický Kozel si pivovar podle téhož zdroje zaregistroval roku 1922; v roce 1939 zavážel přes 400 pražských restaurací. Živý kozel přišel do pivovaru podle Wikipedie až roku 1938.
Tuzemák od 1. ledna 2003: název, který vzešel z unijního zákazu
Málokteré jméno vzniklo tak nedobrovolně. Podle české Wikipedie se náhražka rumu prodávala v monarchii jako Inländer a u nás jako rum tuzemský; v Chorvatsku jako Domači či Čajni, v Maďarsku jako Tea-rum. Protože unijní předpisy vyhrazují slovo rum destilátu z cukrové třtiny, muselo označení od 1. ledna 2003 zmizet. Podle Radia Prague International zvažovali výrobci v čele se Stock Plzeň-Božkov návrhy zákazníků aurum, forum, rumajzl nebo rumíček, všechny ale odmítli, aby nezůstalo slovo rum. Zvítězil Tuzemák. Někteří konkurenti podle Wikipedie obešli zákaz názvy Bum nebo R. U. M., tedy „rozumně uložená měna“.
Tradiční pomazánkové: název, který nařídil Soudní dvůr EU
Výrobek z roku 1977 přišel o polovinu jména. Podle české Wikipedie vznikl v Liberecké mlékárně z nápadu inženýra Ladislava Formana. Česko požádalo roku 2004 o výjimku pro tradiční název, Komise ji zamítla, roku 2006 přišla stížnost ze Slovenska a 25. ledna 2011 žaloba. Soudní dvůr EU 18. října 2012 potvrdil, že máslo musí mít nejméně 80 procent tuku, zatímco pomazánkové mělo nejméně 31 procent. Ministerstvo zemědělství oznámilo začátkem roku 2013 název tradiční pomazánkové; Madeta přešla podle Aktuálně.cz v březnu 2014 na Jihočeské tradiční pomazánkové. Zápis jako zaručená tradiční specialita definitivně padl u Tribunálu EU 12. května 2015.
Tesla 1946: slovanský technik, z něhož se stala slaboproudá technika
Jedno jméno, dva oficiální výklady. Podle české Wikipedie byl národní podnik TESLA ustaven 10. srpna 1946 v továrně Mikrofona ve Strašnicích a pojmenován po Nikolu Teslovi jako pocta „geniálnímu slovanskému technikovi“. Po roztržce Jugoslávie se sovětským blokem roku 1948 přestalo být srbské jméno vhodné, a tak se rozšířil výklad TEchnika SLAboproudá. Podle webu oldradio.cz jej zaměstnancům oznámil oběžník ředitele kolem roku 1960. Známku dnes podle Wikipedie vlastní vysočanská TESLA a.s.; s americkou Tesla Motors podepsala 6. října 2010 smlouvu o koexistenci značek. Zpětně vymyšlená zkratka tak přežila i původní důvod svého vzniku.
Lumír, pěvec z Rukopisu královédvorského
Některá česká jména vznikla v literatuře. Lumír je bájný pěvec, který se objevil v Rukopisu královédvorském, nalezeném roku 1817 a dnes považovaném za padělek. Jméno se v Rukopisech vyskytuje jediný raz, v básni Záboj, kde Lumír slovy i pěním pohnul Vyšehradem i celou vlastí. Díky autoritě Františka Palackého, který v pravost Rukopisů věřil, se postavy z nich staly součástí oslavované národní minulosti. Roku 1851 dalo jméno název literárnímu časopisu Lumír a okruh básníků kolem něj vešel do dějin jako lumírovci. Z literárního přízraku se stalo křestní jméno, které kalendář nese dodnes.
Lánové rejstříky: 365 knih moravských hospodářů
Nejstarší moravský katastr poddanských usedlostí vznikl krátce po třicetileté válce. Moravské stavy schválily lánovou vizitaci roku 1655, soupis začal ve druhé polovině roku 1656 a pokračoval roku 1657; druhá vizitace byla rozhodnuta roku 1669 a dokončena roku 1679. U každé vesnice jsou podle Wikipedie uvedeni nejprve největší sedláci, za jménem hospodáře následuje jméno jeho předchůdce z první vizitace, pak domkaři, řemeslníci, vinaři a pusté grunty. Sbírku 365 knih, z nichž jedna chybí, uchovává Moravský zemský archiv ve fondu D1 a v letech 2013 až 2014 ji celou digitalizoval. Pro moravské rodokmeny jde o nejstarší plošný seznam jmen.
Ladislav Pech, který se stal Peškem
Umělecká jména českých herců a zpěváků mívají prostý původ. Herec Ladislav Pešek se narodil jako Ladislav Pech a podle Wikipedie zvolil jméno podle rodného příjmení matky, aby se odlišil od stejnojmenného otce. Jiří Sovák se jmenoval Schmitzer a jeho stejnojmenný syn si původní příjmení pro vystupování ponechal. Zpěvačka Petra Janů vznikla přesmyčkou z Jany Petrů, Dalibor Janda se jmenuje Václav. Autorský zákon z roku 2000 v § 7 chrání autora vystupujícího pod pseudonymem, dokud pravé jméno veřejně neoznámí. Umělecké jméno se však do matriky nezapisuje a občanský průkaz zní stále na jméno původní.
Kuchválek po gruntu: příjmení po chalupě
Příjmení se u nás dlouho nedědilo po rodičích, ale po domě. Wikipedie uvádí, že zejména po třicetileté válce členové rodiny nezřídka přejímali příjmení podle označení usedlosti, na níž se usadili; například rod Kuchválků podle Kuchvalovského gruntu. Usedlosti nesly jména dřívějších majitelů, takže nový hospodář přijal jméno předchůdce, s nímž nemusel být příbuzný. Jana Pleskalová řadí jména po chalupě do etapy let 1500 až 1786, kdy na venkově platila neoficiální a nedědičná dvoujmennost. Pro genealogy to znamená past: stejné příjmení v jednom stavení nemusí znamenat pokrevní linii.
