Audiokazety se vrací, ale obliby vinylů podle odborníků nedosáhnou

Praha 27. června 2023 (ČTK) - Audiokazety se díky sběratelům a nostalgii vracejí na hudební trh, ale zůstanou spíše menšinovým nosičem, současné obliby vinylů podle odborníků nedosáhnou. Za celosvětovým zájmem o kazety stojí "věčná přitažlivost fyzických nosičů, které lze sbírat". Kazeta představuje autentickou alternativu. Jejich typický zvuk je v určitých hudebních kruzích a subkulturách vyhledáván audio fajnšmekry a nostalgiky, řekli ČTK oslovení hudebníci. První audiokazetu představila 28. srpna 1963, nizozemská firma Philips na tradiční výstavě rozhlasové a televizní techniky IFA v Berlíně. K následnému velkému rozšíření audiokazet přispěly počátkem 70. let i autorádio s přehrávačem a později walkmany. "Audiokazeta je zvukový a myslím, že i kulturní fenomén. Když jsem začal poslouchat hudbu, nebyla běžně dostupná a kolovaly několikrát okopírované audiokazety. V mém případě to ovlivnilo i moje vnímání zvukové a hudební estetiky, protože když překopírujete kazetu pětkrát na sebe, tak se změní zvuk originální nahrávky, celé se to natlačí a příjemně nafoukne. Když jsem pak slyšel originál na vinylu a na cédéčku, tak mě mrzelo, že to hraje jinak a přišlo mi, že dokonce hůř," řekl ČTK hudebník a producent Martin Ledvina. "Také si myslím, že v případě audiokazet to není jenom o té nostalgii a je příjemné vidět, že se nyní vrací," dodal. První kompaktní kazety se v bývalém Československu začaly vyrábět v roce 1970 v gramofonových závodech v Loděnici u Berouna. Mezi prvními audiokazetami vydanými u Supraphonu byla i kompilace největších hitů Karla Gotta s názvem Má píseň z roku 1972. Rozmach vyžívání audiokazet umožňujících domácí nahrávání nastal v tuzemsku zejména v 80. letech minulého století. Souviselo to s nedostupností zahraničních desek v obchodech, které si lidé nahrávali sami, nebo s ilegální distribucí zakázaných interpretů a skupin. "V osmdesátých letech jsme se scházeli každý pátek na Kovárně, vyměňovali si magnetofonové kazety s novými objevy z punkové a novovlnné scény, které jsme sehnali ve svých osobních kolektivech ve školách a pražských hospodách. A tak jsme tenkrát i my začali zkoušet hrát něco podobného, s texty z našeho života, tedy především o hospodách, životě v nich a neúspěších skloubit vztah s dívkou s kalením," vzpomínal před časem frontman kapely Tři sestry Lou Fanánek Hagen. Pozornost o audiokazety se v tuzemsku zvedla v roce 2017, kdy kapela Kryštof vydala výběrové album a připravila do soutěže několik audiokazet s touto nahrávkou. Zájem byl tak veliký, že nakonec vydala 800 kazet. Formát audiokazety k vydání nových nahrávek ve světě zvolil například popový zpěvák Justin Bieber, americký rappera Kanye West, zpěvačky Kylie Minogueová a Madonna či kapela Twenty One Pilots. V Česku v minulosti po tomuto formátu sáhli písničkář Xindl X nebo skupiny Lake Malawi, Jelen a Lucie. Svoji novou desku On/Off plánuje na audiokazetě nabídnout také zpěvačka Barbora Poláková. "On/Off vydávám i jako kazetu, protože má pořád smysl pro staromilské fanoušky a lidi, kteří mají v autě přehrávač na kazety," sdělila. Také další hudebníci v současné době zjišťují, že hlavně na koncertech nemají problém vedle cédéček prodat i vinylové desky, a také kazety. Pro sběratele i jako kuriozitu pro skalní fanoušky. "Takový boom jako v případě vinylů to nebude, ale z nostalgie si kazety spousta lidí ponechává. Vzpomínám na dobu, jak si jednu desku nahrávalo pět lidí na staré kazeťáky a takto se nahrávky šířily dál. Mám jich doma spoustu a hrajou dobře," řekl hudebník Roman Holý, kapelník Monkey Business a J.A.R. Tématu audiokazet se v minulém roce věnovalo i pražské Popmuseum, kde byla výstava s názvem Kazeta jako nosič, médium, artefakt..., která se věnovala fenoménu magnetofonových audiokazet a jejich distribuci v 70. až 90. letech. Výstava sledovala stopu tohoto nosiče v českém a slovenském hudebním prostředí, se zvláštním důrazem na roli kazety jako alternativního nosiče k produkci oficiálních hudebních vydavatelství. jir ptd - sdílejte článek