Druhé jméno jako písmeno s tečkou
Zákon o občanských průkazech č. 269/2021 Sb. v § 7 odst. 2 stanoví, že nelze-li pro nedostatek místa uvést druhé jméno držitele, zapíše se první jméno podle registru obyvatel a místo druhého jen jeho první písmeno s tečkou. Stejně se postupuje u složeného příjmení. Nezkrácená podoba je pak podle § 5 součástí úředního záznamu v průkazu. Směrnice Ministerstva vnitra z 24. března 2026 pravidlo opakuje pro úředníky obcí s rozšířenou působností. Dlouhá dvojitá příjmení vzniklá připojením podle § 660 občanského zákoníku se tedy mohou v průkazu objevit ve zkrácené podobě.
Dagmar a Ingrid zůstávají nesklonné
Ženská jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na souhlásku se podle Internetové jazykové příručky obvykle neskloňují. Dagmar, Ingrid nebo Karin tak mají ve všech pádech stejnou podobu: knížka od Dagmar, dopis pro Ingrid. Mají-li českou obdobu zakončenou na -a, lze je počeštit a skloňovat podle vzoru žena, tedy Dagmara, Dagmary, Dagmaro nebo Karina, Kariny, Karino. Příručka uvádí, že nesklonné pojetí převažuje, zatímco počešťování je běžné v beletrii. Volba závisí na situaci, typu textu i na přání nositelky, u méně známých současných osobností publicistika zpravidla zachovává základní podobu.
Čtyři podoby jednoho příjmení po svatbě
Informace Ministerstva vnitra č. 9/2025 ukazuje na příkladu manželů Horáka a Novákové, kolik podob může mít příjmení ženy, která si k manželovu příjmení připojí své dosavadní. Vedle plně přechýlené podoby Horáková Nováková připadají v úvahu Horák Nováková, Horáková Novák a Horák Novák. První tři podoby připouštějí pravidla české mluvnice bez dalšího, u podob s mužským tvarem však ministerstvo doporučuje, aby žena vždy výslovně požádala podle § 69 odst. 2 zákona o matrikách. Jinak může později vzniknout pochybnost o její vůli, například při návratu k dřívějšímu příjmení po rozvodu.
Cizí jména se nepřekládají, ale přepisují
Totéž ministerské stanovisko připomíná základní zásadu matriční praxe: cizí jména a příjmení se při zápisu do matriky nepřekládají, nýbrž přepisují. Přepis může zachovat psanou podobu zdrojového jazyka, pak jde o transliteraci, nebo podobu zvukovou, tedy transkripci. V České republice se podle Ministerstva vnitra vychází z transkripce podle pravidel českého pravopisu. Dokument se odvolává i na rozsudek Soudního dvora z 30. března 1993, podle něhož přepis měnící výslovnost jména a umožňující záměnu osoby zasahuje do svobody dotčeného. John nebo Ivan tedy zůstávají v českých matrikách Johnem a Ivanem.
Dvě třetiny příjmení z křestních jmen
Josef Beneš odhadl v Naší řeči roku 1944 na základě pražského adresáře, že příjmení z křestních jmen tvoří asi dvě třetiny všech příjmení. Slovník Dobravy Moldanové uvádí, že se jména obměňovala pomocí přibližně 150 českých přípon: z Tomáše vznikl Toms, z Jana Janda. Miloslava Knappová třídí tato jména podle původu základu: slovanská Bláha, Borek a Vaněček, hebrejská Bartůněk a Kubišta, řecká Filipovský a Jurajda, latinská Beneš a Havlíček, germánská Bernášek a Zikeš. Mezi třiceti nejčastějšími příjmeními roku 2016 najdeme Marka, Beneše, Vaňka, Urbana a Blažka. Kdo nese takové příjmení, nese vlastně křestní jméno dávného předka.
Černý a Niger: tmavovlasý mezi plavovlasými
Příjmení Černý nosí podle Českého rozhlasu 36 239 osob. Vzniklo z přídavného jména a označovalo člověka s tmavými vlasy nebo tmavší pletí, který mezi převážně světlovlasým slovanským obyvatelstvem působil nápadně. Táž motivace se objevuje i v latině: v Knize smluv města Prahy je k roku 1497 zapsán Izrael Černý, syn Azrielův, jako Israhel Judeus Niger, a odtud se odvozuje příjmení Niger. Miloslava Knappová ukazuje, že slovanský základ sdílejí slovenský Čierny, ruský Černyj, polský Czerny, srbochorvatský Crnić i bulharský Černija. Německý překlad Schwarz pak vznikal přímo v českých kancelářích, kde se zapisovalo německy.
Čermák, Straka a Kavka: ptáci podle domovního znamení
Čermák je 26. nejčastějším českým příjmením s 16 330 nositeli. Josef Beneš vyjmenoval roku 1944 početnou skupinu příjmení podle ptáků: Ptáček, Čermák, Červenka, Slavík, Čížek, Stehlík, Strnad, Špaček, Sojka, Straka, Kavka, Havránek, Vorel, Čáp, Čapek, Jeřábek, Kohout, Hrdlička a Holub. Některá vznikla podle vlastnosti člověka, jiná podle domovního znamení, jímž se domy označovaly před zavedením čísel popisných; která přesně, Beneš nerozhodl. K rodině kavky patří i příjmení Kafka, jehož varianty Kaffka, Kawka a Kavka uvádí Wikipedie a které proslavil pražský spisovatel Franz Kafka. Ve Vídni měl podle Josefa Vintra Čížek 25 pravopisných podob.
Císař, Kaplan a Poddaný: hodnosti jako příjmení
Král je patnáctým nejčastějším příjmením v Česku s 20 390 nositeli, a přesto žádný z nich královskou korunu nezdědil. Miloslava Knappová řadí do okruhu příjmení podle sociálního postavení, feudálních, vojenských a jiných hodností jména jako Vejvoda, Dragoun, Kaplan, Sedláček nebo Poddaný. Podobně vznikla příjmení Císař, Hrabě či Biskup. Motivem nebyla hodnost sama, ale vztah k ní: služba u pána, role v lidové hře nebo ironická přezdívka. Sedláček se 18 074 nositeli patří k nejčastějším; zdrobnělina může napovídat, že šlo o menšího hospodáře, nikoli o velkého sedláka. Jméno tedy neříká, kým předek byl, ale jak ho viděli ostatní.
Tři znaky zdarma: překlep ve jméně na letence
Jméno na letence musí odpovídat dokladu a dopravci na tom vydělávají. Ryanair ve své nápovědě uvádí, že překlep do tří znaků lze opravit jednou bezplatně nejpozději 48 hodin před odletem a že prohozené pořadí, například Novák Petr místo Petr Novák, lze do 48 hodin od rezervace opravit zdarma. Změna více než tří znaků nebo celého jména podléhá poplatku. Wizz Air povoluje jednu bezplatnou opravu do tří hodin před odletem, včetně rozšíření zkráceného jména, například John T. Smith na John Thomas Smith. Prostřední jméno ani tituly obě společnosti nevyžadují. Tři písmena jsou hranicí mezi omylem a novým cestujícím.
Šest kódování pro jedno jméno: čeština v počítačích kolem roku 1990
Napsat Šťastný tak, aby to přečetl i sousedův počítač, bývalo uměním. Wikipedie v hesle Kódování češtiny uvádí, že norma ČSN 36 9103 z roku 1979 definovala osmibitový KOI-8čs, a kolem roku 1990 existovalo nejméně šest různých osmibitových kódování: KOI-8čs, ISO 8859-2, Windows-1250, CP852, Mac CE a kód Kamenických. Ten podle anglické Wikipedie vytvořili bratři Jiří a Marian Kameničtí, užíval se zhruba v letech 1985 až 1995 a písmeno č v něm stálo na místě francouzského ç, aby se zachovaly rámečky z původní tabulky. Jednotu přinesl až Unicode a UTF-8, na něž podle Wikipedie přecházely linuxové systémy od roku 2000.
Suvorov podle přepisu: řazení cizích jmen v českém seznamu
Jak zařadit do abecedy Suvorova psaného cyrilicí? Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že jména osob cizích národností lze řadit podle takzvané mezinárodní latinské abecedy, tvořené základními písmeny bez diakritiky, pozměněnými písmeny a spřežkami, a jména zapsaná jiným písmem se řadí podle stanoveného přepisu do latinky, Суворов tedy jako Suvorov. Norma ČSN 97 6030 podle Wikipedie stanoví pravidla pro sestavy obsahující česká i cizojazyčná hesla a za slovo považuje i řetězec s apostrofem a spojovníkem. Příjmení O'Hara a Saint-Exupéry tak mají v českém seznamu své jisté místo, dříve než je rozhází počítač bez české lokalizace.
Slafkovský s dlouhým ý: diakritika na dresu NHL
Jaromír Jágr neměl podle NHL.com za celou kariéru na dresu čárku nad á. Juraj Slafkovský, jednička draftu 2022, dostal v Montrealu jmenovku SLAFKOVSKÝ s dlouhým ý nad číslem 20 a podle Sportnet SME se stal patrně prvním slovenským hráčem s diakritikou na dresu v samostatné historii NHL, zatímco jeho krajan Filip Mešár nosil nápis Mesar. Boston Globe připomíná, že Montreal zavedl zásadu správného zápisu jmen roku 2013, kdy výstrojní manažer přidal Danielu Brièremu znaménko nad e. Diakritiku nosí také Tim Stützle, David Kämpf a Petr Mrázek. Jméno na zádech se tak vrací do podoby, jakou má v rodném listě.
Conradus a Heinricus ve středověkých listinách
Středověké listiny psané latinou zachycují jména v latinské podobě. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny patřila ve 12. a 13. století k nejčastějším jména Conradus, Heinricus, Johannes a Petrus. Z domácích jmen se objevují Venceslaus, tedy Václav, a dále Boguslaus či Pribyslaus. Mimo šlechtu a duchovenstvo se domácí jména zřejmě užívala častěji, než prameny ukazují. Ve 14. století se s kultem svatých prosadila jména světců a stará slovanská jména z oficiálního pojmenování ustupovala. Nejčastějším se stal Johannes neboli Jan, za ním Mikuláš, Petr a Václav. V 16. století přišla móda dvou i více křestních jmen.
Barokní obliba Josefa a Marie
Po roce 1720 se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny výrazně zvýšila obliba jmen Marie a Josef. Na konci barokního období patřila mezi nejčastější mužská jména Josef, František, Karel a Antonín. Mezi ženskými vedly Marie, Terezie, Josefa, Josefína, Františka, Karla, Karolína a Antonie. Je nápadné, kolik ženských jmen tehdy vzniklo jako protějšek jmen mužských. Výčet zároveň připomíná jména panovnického domu, tedy Marii Terezii, Josefa II. a Františka. Rozšíření jména Marie podle starší studie Václava Poláka podpořil mariánský kult v době protireformace. Mnohá z těchto jmen najdeme v matrikách našich prababiček a pradědečků.
Barbora, která se stala Boženou
Nejslavnější česká spisovatelka byla pokřtěna jako Barbora Novotná. Muzeum Boženy Němcové v České Skalici uvádí, že ji otec roku 1831 legitimizoval, takže při svatbě již nesla příjmení Panklová. Sňatkem přijala příjmení Němcová, křestním jménem však úředně zůstala Barborou. Jako spisovatelka a vlastenka vystupovala pod jménem Božena, které bylo typickým jménem vlasteneckým. Poprvé se tak podepsala roku 1843 pod básní Ženám českým v časopise Květy. Muzeum vykládá jméno Božena jako složené ze základu Bůh a přípony -ena, tedy Bohem obdařená. Pseudonym nakonec zcela zastínil jméno zapsané v matrice.
Anna, Dorota a Kateřina roku 1651
Jak se jmenovali lidé v polovině 17. století, ukazuje Soupis poddaných podle víry z roku 1651, pořízený na přání pražského arcibiskupa. Eva Henzlerová z něj pro Český statistický úřad vybrala několik oblastí. Na Čáslavsku žilo 2 773 Ann, tedy téměř pětina žen, a následovaly Dorota a Kateřina. U mužů vedl Jan s podílem 20,7 procenta, za ním Václav a Jiří. Na Chrudimsku byla trojice podobná, jen v jiném pořadí. Na jihočeském panství Eggenbergů vedla u žen Mariana, u mužů Jan, Jiří a Ondřej. Výběr jmen byl tehdy zjevně mnohem užší než dnes.
