Řeholní jméno Dominik vedle občanského Jaroslav
Při vstupu do kláštera či řehole si člověk podle Wikipedie vybere, nebo dostane přiděleno řeholní jméno. Kardinál Dominik Duka má občanské jméno Jaroslav Václav, pravoslavný arcibiskup Marek Krupica se jmenuje Martin. Nejznámějším příkladem změny jména v církvi zůstává papež, jako Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyła. Řeholní jméno má pro věřící význam nového života, do matriky se však nezapisuje a na dokladech zůstává jméno křestní. Česká veřejnost proto zná mnohé řeholníky pod jménem, které by v občanském průkazu marně hledala. Tradice sahá do středověku a trvá dodnes.
Rodopisná společnost z roku 1929 a její dědicové
Organizované pátrání po předcích má u nás téměř stoletou tradici. Rodopisná společnost československá v Praze byla založena 13. března 1929; předsedou se stal senátor Emanuel Hrubý a jednatelem archivář Antonín Markus, který od téhož roku redigoval její časopis. Společnost působila do roku 1949 a její knihovnu dnes spravuje Národní archiv. K jejímu odkazu se přihlásila Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, založená 5. března 1969, která vydává Genealogické a heraldické listy, pořádá kurzy pro začínající badatele a podle vlastního webu má téměř tisíc členů. Příjmení a jejich dějiny jsou jejím každodenním chlebem.
Přídomek z Veleslavína přijatý roku 1578
Nakladatel a humanista Daniel Adam se narodil roku 1546 ve Veleslavíně u Prahy. Od roku 1578 připojoval ke jménu přídomek z Veleslavína podle rodiště svého otce, a tak vešel do dějin jako Daniel Adam z Veleslavína. Podobně nesl kronikář Václav Hájek jméno z Libočan podle drobné šlechtické rodiny z Libočan u Žatce; svou Kroniku českou vydal roku 1541 v nákladu tisíce výtisků. Místní přídomek v šestnáctém století nebyl výsadou šlechty. Užívali ho učenci, měšťané i kněží a často se stal základem dnešních příjmení podle dřívějšího domova, jaká Josef Beneš shrnul pod typ Horák.
Přídomek z Rožmberka a z Prachatic
Přídomek čili šlechtický predikát je část jména odvozená od místa narození, pobytu nebo državy. Podle Wikipedie se od středověku do patnáctého století objevovala jména podle místa bez ohledu na šlechtický původ a ve většině zemí přídomek sám o sobě šlechtictví neprokazoval. Vedle rodových přídomků z Rožmberka, z Hazmburka nebo z Pardubic tak existují jména učenců, jako Stanislav ze Znojma, Jan Milíč z Kroměříže či Křišťan z Prachatic. Zákon z roku 1918 zakázal bývalým šlechticům užívat jméno s přídomkem; úřední praxe se podle Wikipedie snažila především zabránit předložce ve jméně.
Dvě třetiny příjmení z křestních jmen
Josef Beneš odhadl v Naší řeči roku 1944 na základě pražského adresáře, že příjmení z křestních jmen tvoří asi dvě třetiny všech příjmení. Slovník Dobravy Moldanové uvádí, že se jména obměňovala pomocí přibližně 150 českých přípon: z Tomáše vznikl Toms, z Jana Janda. Miloslava Knappová třídí tato jména podle původu základu: slovanská Bláha, Borek a Vaněček, hebrejská Bartůněk a Kubišta, řecká Filipovský a Jurajda, latinská Beneš a Havlíček, germánská Bernášek a Zikeš. Mezi třiceti nejčastějšími příjmeními roku 2016 najdeme Marka, Beneše, Vaňka, Urbana a Blažka. Kdo nese takové příjmení, nese vlastně křestní jméno dávného předka.
Černý a Niger: tmavovlasý mezi plavovlasými
Příjmení Černý nosí podle Českého rozhlasu 36 239 osob. Vzniklo z přídavného jména a označovalo člověka s tmavými vlasy nebo tmavší pletí, který mezi převážně světlovlasým slovanským obyvatelstvem působil nápadně. Táž motivace se objevuje i v latině: v Knize smluv města Prahy je k roku 1497 zapsán Izrael Černý, syn Azrielův, jako Israhel Judeus Niger, a odtud se odvozuje příjmení Niger. Miloslava Knappová ukazuje, že slovanský základ sdílejí slovenský Čierny, ruský Černyj, polský Czerny, srbochorvatský Crnić i bulharský Černija. Německý překlad Schwarz pak vznikal přímo v českých kancelářích, kde se zapisovalo německy.
Čermák, Straka a Kavka: ptáci podle domovního znamení
Čermák je 26. nejčastějším českým příjmením s 16 330 nositeli. Josef Beneš vyjmenoval roku 1944 početnou skupinu příjmení podle ptáků: Ptáček, Čermák, Červenka, Slavík, Čížek, Stehlík, Strnad, Špaček, Sojka, Straka, Kavka, Havránek, Vorel, Čáp, Čapek, Jeřábek, Kohout, Hrdlička a Holub. Některá vznikla podle vlastnosti člověka, jiná podle domovního znamení, jímž se domy označovaly před zavedením čísel popisných; která přesně, Beneš nerozhodl. K rodině kavky patří i příjmení Kafka, jehož varianty Kaffka, Kawka a Kavka uvádí Wikipedie a které proslavil pražský spisovatel Franz Kafka. Ve Vídni měl podle Josefa Vintra Čížek 25 pravopisných podob.
Císař, Kaplan a Poddaný: hodnosti jako příjmení
Král je patnáctým nejčastějším příjmením v Česku s 20 390 nositeli, a přesto žádný z nich královskou korunu nezdědil. Miloslava Knappová řadí do okruhu příjmení podle sociálního postavení, feudálních, vojenských a jiných hodností jména jako Vejvoda, Dragoun, Kaplan, Sedláček nebo Poddaný. Podobně vznikla příjmení Císař, Hrabě či Biskup. Motivem nebyla hodnost sama, ale vztah k ní: služba u pána, role v lidové hře nebo ironická přezdívka. Sedláček se 18 074 nositeli patří k nejčastějším; zdrobnělina může napovídat, že šlo o menšího hospodáře, nikoli o velkého sedláka. Jméno tedy neříká, kým předek byl, ale jak ho viděli ostatní.
Tři znaky zdarma: překlep ve jméně na letence
Jméno na letence musí odpovídat dokladu a dopravci na tom vydělávají. Ryanair ve své nápovědě uvádí, že překlep do tří znaků lze opravit jednou bezplatně nejpozději 48 hodin před odletem a že prohozené pořadí, například Novák Petr místo Petr Novák, lze do 48 hodin od rezervace opravit zdarma. Změna více než tří znaků nebo celého jména podléhá poplatku. Wizz Air povoluje jednu bezplatnou opravu do tří hodin před odletem, včetně rozšíření zkráceného jména, například John T. Smith na John Thomas Smith. Prostřední jméno ani tituly obě společnosti nevyžadují. Tři písmena jsou hranicí mezi omylem a novým cestujícím.
Šest kódování pro jedno jméno: čeština v počítačích kolem roku 1990
Napsat Šťastný tak, aby to přečetl i sousedův počítač, bývalo uměním. Wikipedie v hesle Kódování češtiny uvádí, že norma ČSN 36 9103 z roku 1979 definovala osmibitový KOI-8čs, a kolem roku 1990 existovalo nejméně šest různých osmibitových kódování: KOI-8čs, ISO 8859-2, Windows-1250, CP852, Mac CE a kód Kamenických. Ten podle anglické Wikipedie vytvořili bratři Jiří a Marian Kameničtí, užíval se zhruba v letech 1985 až 1995 a písmeno č v něm stálo na místě francouzského ç, aby se zachovaly rámečky z původní tabulky. Jednotu přinesl až Unicode a UTF-8, na něž podle Wikipedie přecházely linuxové systémy od roku 2000.
Suvorov podle přepisu: řazení cizích jmen v českém seznamu
Jak zařadit do abecedy Suvorova psaného cyrilicí? Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že jména osob cizích národností lze řadit podle takzvané mezinárodní latinské abecedy, tvořené základními písmeny bez diakritiky, pozměněnými písmeny a spřežkami, a jména zapsaná jiným písmem se řadí podle stanoveného přepisu do latinky, Суворов tedy jako Suvorov. Norma ČSN 97 6030 podle Wikipedie stanoví pravidla pro sestavy obsahující česká i cizojazyčná hesla a za slovo považuje i řetězec s apostrofem a spojovníkem. Příjmení O'Hara a Saint-Exupéry tak mají v českém seznamu své jisté místo, dříve než je rozhází počítač bez české lokalizace.
Slafkovský s dlouhým ý: diakritika na dresu NHL
Jaromír Jágr neměl podle NHL.com za celou kariéru na dresu čárku nad á. Juraj Slafkovský, jednička draftu 2022, dostal v Montrealu jmenovku SLAFKOVSKÝ s dlouhým ý nad číslem 20 a podle Sportnet SME se stal patrně prvním slovenským hráčem s diakritikou na dresu v samostatné historii NHL, zatímco jeho krajan Filip Mešár nosil nápis Mesar. Boston Globe připomíná, že Montreal zavedl zásadu správného zápisu jmen roku 2013, kdy výstrojní manažer přidal Danielu Brièremu znaménko nad e. Diakritiku nosí také Tim Stützle, David Kämpf a Petr Mrázek. Jméno na zádech se tak vrací do podoby, jakou má v rodném listě.
Osm set až patnáct set korun za stanovisko
Nezná-li matrika jméno, které rodiče zvolili, může požadovat podklady od veřejné výzkumné instituce. V praxi je vydává oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Ústav na svém webu uvádí, že stanovisko k jednomu jménu stojí obvykle 800 až 1 500 korun podle náročnosti, k tomu DPH a poštovné. Zpoplatněno je i stanovisko záporné, a odeslaná žádost je závaznou objednávkou, kterou nelze stornovat. Lhůta činí 30 dnů, většinou je však posudek hotov do dvou týdnů. Zpracování zahrnuje rešerši v odborné literatuře a stanovisko lze poslat přímo datovou schránkou matrice.
Ochrana jména rukou blízkých
Zasáhne-li někdo neoprávněně do práva ke jménu, může se dotčený podle § 78 občanského zákoníku domáhat, aby bylo od zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Zákon myslí i na situace, kdy se člověk bránit nemůže. Je-li nepřítomen, nezvěstný nebo nesvéprávný, smí jeho jméno hájit manžel, potomek, předek nebo partner, pokud dotčený výslovně nedal najevo, že si to nepřeje. Týká-li se zásah příjmení a je ve hře důležitý zájem na ochraně rodiny, může se ochrany domáhat samostatně i manžel nebo jiná blízká osoba, byť do jejího vlastního práva zasaženo nebylo.
Nový občan si vybírá dvě ze svých jmen
Kdo nabude české státní občanství a má v knize narození zapsáno více než dvě jména, čelí podle § 62 odst. 4 zákona o matrikách zvláštní volbě. Při převzetí listiny o nabytí nebo udělení občanství může před krajským úřadem prohlásit, které jedno nebo která dvě jména bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak, zbývá mu třicetidenní lhůta pro prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem. Za nezletilé rozhodují zákonní zástupci, u dítěte staršího 12 let s jeho souhlasem. Pravidlo dopadá například na občany ze španělsky nebo portugalsky mluvících zemí, kde jsou vícečlenná jména obvyklá.
Neutrální jméno René Tomšů
Zahájí-li člověk léčbu pro změnu pohlaví, může podle § 72 a § 72a zákona o matrikách prohlásit před kterýmkoli matričním úřadem, že bude užívat neutrální jméno a příjmení, tedy podoby stejné pro muže i ženu. Portál veřejné správy uvádí příklady René Tomšů nebo Nikola Janků. K prohlášení se přikládá potvrzení poskytovatele zdravotních služeb a změna je osvobozena od poplatku. Informace Ministerstva vnitra č. 5/2025 dodává, že nález Ústavního soudu Pl. ÚS 52/23 zrušil k 1. červenci 2025 podmínku chirurgického zákroku, ustanovení zákona o matrikách o jménu se však nezměnila.
