Policejní spolupráce s Ukrajinou má být snazší, smlouvu projedná Parlament

Praha 10. srpna (ČTK) - Česká a ukrajinská policie by spolu měly snáze spolupracovat v boji se zločinem. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi podepsaná letos v červenci v Praze. Vláda už ji předložila poslancům i senátorům k projednání. Vzájemnou spolupráci dosud upravovala dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. "Smlouva vytváří právní rámec pro spolupráci bezpečnostních orgánů při prevenci a odhalování trestné činnosti, při zjišťování pachatelů trestných činů, při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a pro spolupráci v oblasti boje s nelegální migrací," uvádí vláda. Podmínkou pro spolupráci podle smlouvy nebude to, aby čin byl trestný v obou zemích, ale stačí, pokud půjde o trestný čin v jedné zemi. Podle názoru poslance opozičního hnutí SPD a bývalého předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena však může smlouva představovat bezpečnostní riziko pro ČR. "Smlouva je uzavírána v době přetrvávajícího konfliktu na Ukrajině, kdy zcela není jasná legitimita ukrajinského vedení," sdělil Koten ČTK. Řešit trestnou činnost s přesahem do ČR je však podle něj nutné. Míní také, že vzájemný přístup obou zemí do databází je z důvodu ukrajinské verze pravidel ochrany osobních důvodů problematický. Může podle něj narážet na neochotu sdílet informace i místní ukrajinskou korupci. "Musíme se s tou smlouvou do detailu seznámit, a hlavně ji probrat na našem poslaneckém klubu," sdělila ČTK stínová ministryně vnitra ANO Jana Mračková Vildumetzová. "Očekávala bych ale, že vláda bude předem informovat a komunikovat, že se takovou smlouvu vůbec chystá s ukrajinskou stranou podepsat, místo toho informovali jen o podpisu jiné a právně nezávazné bezpečnostní dohody," dodala. Dokument také upravuje možnost vysílat konzultanty k příslušným orgánům druhého státu. Bude možné vytvářet společné týmy, ale nikoli vyšetřovací týmy. Pracovníci druhého státu se budou moci zapojit do společných hlídek nebo pracovních skupin a půjde hlavně o podpůrnou činnost nebo poradenství. "Ukrajinský právní řád v současné době neumožňuje vyslat na území cizího státu nebo přijmout na vlastní území pracovníky, kteří by mohli vykonávat (omezené) policejní pravomoci," uvádí vláda. Smlouva upravuje i vysílání styčných důstojníků, kteří se kvůli námitkám ukrajinské strany ve smlouvě budou nazývat oprávnění zástupci. Podle smlouvy budou obě země spolupracovat při identifikaci obětí "hromadných havárií a jiných událostí". Půjde i o možnost vyslat speciální tým na území druhého státu. Podle důvodové zprávy půjde třeba o oběti útoku jednotlivce nebo skupiny útočníků. Vláda uvádí, že v tomto případě šlo o jedinou z takzvaných zvláštních forem spolupráce, kterou byla ukrajinská strana ochotná akceptovat. Nutnost spolupráce s ukrajinskými orgány zdůraznila například centrála proti organizovanému zločinu ve své výroční zprávě za loňský rok. Vycházela přitom z pozorovaného přesunu postsovětských kriminálních struktur a příbuzných kriminálních autorit do Evropy, což podle ní může vyústit v jejich trvalou přítomnost uvnitř schengenského prostoru včetně Česka. Riziko je podle NCOZ ještě vyšší kvůli dobré koordinaci těchto skupin a schopnosti se prosadit. Kvůli nejistotě spojené s tím, kdy skončí válka, je podle NCOZ možné, že se tyto skupiny na území ČR usadí dlouhodobě. nlm ptd - sdílejte článek