Osm tisíc staročeských jmen Jana Svobody
Jazykovědec Jan Svoboda, narozený roku 1899 ve Vysokém Mýtě, vydal roku 1964 knihu Staročeská osobní jména a naše příjmení. Podle recenze Ivana Lutterera v Naší řeči shromáždil téměř 14 000 dokladů s 8 940 různými jmény. Svoboda ukázal, že staročeská složená jména jsou stejně starobylá jako složená obecná slova a nevznikla pouhým napodobením germánských vzorů. Jména se slovesnou částí vyložil z praslovanských základů. V letech 1949 až 1960 spolupracoval s Antonínem Profousem a Vladimírem Šmilauerem na Místních jménech v Čechách. Jeho kniha zůstává základem pro výklad většiny českých příjmení ze starých jmen.
Osm archivů, kde leží staré matriky
Matriční knihy po uplynutí lhůt sta let u narozených a 75 let u oddaných a zemřelých přecházejí do archivů podle regionů. Praha patří Archivu hlavního města Prahy, Středočeský kraj Státnímu oblastnímu archivu v Praze, Ústecký a Liberecký kraj archivu v Litoměřicích, Plzeňský a Karlovarský kraj archivu v Plzni, jižní Čechy Třeboni, Královéhradecký a Pardubický kraj Zámrsku, Moravskoslezský a Olomoucký kraj Zemskému archivu v Opavě a zbytek Moravy Moravskému zemskému archivu v Brně. Židovské matriky má Národní archiv a vojenské matriky Vojenský ústřední archiv, jak připomíná Ministerstvo zahraničí krajanům.
Nezamysl, Mnata a Vojen: jména bájných knížat
Kosmas vyjmenoval po Přemyslu Oráčovi sedm knížat, o nichž podle vlastních slov nic bližšího neví: Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Dalimil píše místo Vnislava Unislav. Historické prameny jejich existenci nedokládají. Historik Vladimír Karbusický přišel roku 1964 s výkladem, že nejde o jména, nýbrž o zkomolený staročeský text, který opisovači nepochopili; ve volném překladu by zněl zhruba zastav krok, přemýšlej, nezamýšlíme na tebe vojny ani zla, hosty vítáme. Většina historiků tuto teorii nepřijala, a tak zůstává sedm jmen, která nikdo nenosil a která přesto patří k nejstarším zapsaným českým jménům vůbec.
Matriky pro osoby bez vyznání od roku 1869
Reformy Josefa II. z let 1781 a 1784 sjednotily vedení matrik a rozšířily povinnost na protestantské farní úřady a rabíny židovských obcí. Kdo nepatřil k žádné církvi, neměl však dlouho kam patřit ani v matrice. Od roku 1869 vedly podle Wikipedie matriku pro osoby bez vyznání okresní, případně obecní úřady; vedle farních knih tak vznikly knihy světské. Obecná a povinná veřejná matrika pro všechny přišla až v padesátých letech dvacátého století. Farní knihy tím ztratily občanskoprávní význam, církve je však vedou dál pro vlastní potřebu, takže křest se dnes zapisuje jinam než narození.
Marie vypadla z první dvacítky roku 2024
Jméno, které podle serveru Proženy vydrželo na výsluní téměř šedesát let a dominovalo padesátým létům, se v roce 2023 drželo na dvacátém místě a v roce 2024 se podle Českého statistického úřadu do první dvacítky nedostalo; spolu s ní chyběla podruhé za sebou Veronika a u chlapců vypadl Šimon. Marie přitom zůstává nejčastěji děděným ženským jménem: v roce 2024 ji dostala téměř každá desátá dcera matky jménem Marie. V celé populaci byla Marie podle dat ministerstva vnitra z roku 2016 druhým nejčastějším ženským jménem. Statistika novorozenců tak ukazuje konec jedné epochy, nikoli zánik jména, které nosí stovky tisíc žen.
Lucie, Tereza a Kateřina: jména dnešních matek
Jména rodičů novorozenců ukazují, kdo dnes zakládá rodiny. Český statistický úřad uvádí, že od ledna 1999 do ledna 2015 se nejvíce dětí rodilo matkám jménem Jana, poté převzaly vedení Lucie; v první dekádě tisíciletí byly na předních místech Lenka, Petra a Martina, postupně přibývalo Kateřin a naposledy Veronik. Mezi otci bylo dlouhodobě nejvíce Petrů, Martin se držel na druhém až čtvrtém místě a rostly počty Janů a Tomášů. Roku 2025 byli v Plzeňském kraji nejčastějšími otci Jan, Tomáš a Martin a matkami Lucie, Tereza a Kateřina. Jména rodičů tak zrcadlí žebříčky z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Liberecký kraj: Sofie a Jan proti proudu
V Libereckém kraji vyhrála v roce 2025 Sofie, která se podle krajské správy Českého statistického úřadu posunula ze šestého místa v roce 2024 a v krátké čtyřleté řadě od roku 2022 zvítězila poprvé; za ní následovaly Viktorie, Eliška, Rozálie a Anna. Mezi chlapci vedl Jan před Jakubem a Matyášem, kteří se dělili o druhé místo, ačkoli v roce 2024 zde zvítězil Matyáš. Jan byl roku 2025 první ještě v Jihočeském kraji a jeho obliba podle úřadu klesá s velikostí obce. Liberecko tak spojilo pražský vkus u dívek s venkovským u chlapců.
Lednová hlášení matrik: jak se jména počítala do roku 2019
Dnešní žebříčky mají skromný původ. Český statistický úřad vysvětluje, že zdrojem statistiky dětských jmen býval výkaz Hlášení o narození, který posílaly matriční úřady v papírové nebo elektronické podobě. Jména dětí a rodičů se nezpracovávala strojově, ale ručním přepisováním, a proto se zjišťoval pouze leden. Lednová jména se sledovala od roku 1999 a podle prezentace úřadu se tato metoda užívala do roku 2019; v roce 2013 se údaje nezjišťovaly vůbec. Informace o jménech v devadesátých letech pocházely ze statistik Ministerstva vnitra. Starší srovnání proto zachycují jen děti narozené v lednu, nikoli celý ročník, a nelze z nich odvozovat počty.
Bielova kometa: první kometa objevená z českého území
První kometa nalezená na českém území nese jméno rakouského důstojníka s českými kořeny. Podle serveru komety.cz objevil Wilhelm von Biela, setník a potomek rytířského rodu z Bělé, kometu v roce 1826 v Josefově; nese pouze jeho jméno, přestože ji nezávisle našel i Francouz Gambart. Slovenská Wikipedie dodává, že se při návratu roku 1846 rozpadla na dvě části, a tak vešla do dějin astronomie podruhé. Biela se narodil 19. března 1782 v Roßle a zemřel 18. února 1856 v Benátkách. Podle Aldebaranu po něm na přivrácené straně Měsíce zůstal kráter o průměru 76 km.
Becherovka: jméno rodiny chráněné známkou od roku 1922
Karlovarský likér se jmenoval anglicky, německy i rodinně, než jeho jméno ochránil zákon. Podle historie na webu výrobce získal Josef Vitus Becher recepturu roku 1805 od doktora Frobriga a výroba běží od roku 1807; firmu v pravém smyslu založil syn Johann Nepomuk, jehož podpis je dodnes na každé láhvi. Prodávalo se pod názvy English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter nebo Johann Becher a teprve roku 1922 byly názvy Becherovka a Becher Bitter zapsány jako ochranné známky. Poslední z rodu, kdo znal recepturu, byla Hedda Becherová, která vedení převzala roku 1941. Rodinné jméno likér přežilo.
Barrandov: pražská čtvrť pojmenovaná po Francouzovi
Pražská čtvrť pojmenovaná po cizinci je výjimkou a tato nese jméno francouzského geologa. Joachim Barrande (1799–1883) strávil desítky let zkoumáním zkamenělin v okolí Prahy a podle německé Wikipedie určil přes 3 500 nových druhů, které pojmenovával převážně českými názvy. Pamětní deska na skále nad Vltavou byla odhalena 14. června 1884, čtvrť dostala jeho jméno 2. února 1928; dříve se lokalitě říkalo Habrová. Barrandov se díky filmovým ateliérům stal pojmem, jemuž rozumějí i lidé, kteří o trilobitech nikdy neslyšeli. Po Barrandovi je pojmenována také planetka (5958) Barrande z ledna 2000 a minerál barrandit.
Adolfpaterait: jméno minerálu zablokované na padesát let
Mineralogie má pro jména přísnější pravidla než matriky. Podle článku Plášila, Škáchy a Horáka v Bulletinu Národního muzea z roku 2014 byl minerál paterait, pojmenovaný po jáchymovském hutníkovi Adolfu Paterovi (1819–1894), diskreditován, protože vzorek byl směsí čtyř jiných minerálů. Podle pravidel Mezinárodní mineralogické asociace nesmělo být zneuctěné jméno dalších padesát let použito, a tak nový minerál z roku 2012 dostal složené jméno adolfpaterait. Jáchymovský revír s přibližně 420 uznanými minerály dal jméno i babánekitu, běhounekitu, mathesiusitu či štěpitu. Přípona -it tu přidaná k příjmení znamená pravděpodobně nejtrvanlivější poctu, jakou lze člověku udělit.
Tři pracovní dny a třicet dnů na zápis
Narození oznamuje matrice podle § 15 zákona o matrikách poskytovatel zdravotních služeb, v němž byl porod ukončen, a to do tří pracovních dnů. Při porodu mimo zdravotnické zařízení oznámení činí lékař, který poskytl první péči, jinak rodič, a matka do tří pracovních dnů od chvíle, kdy je toho schopna. Nakonec nastupuje povinnost kohokoli, kdo se o narození dozvěděl. Matriční úřad pak zápis provede podle § 7 nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů. Portál veřejné správy radí, že při překročení této lhůty lze podat žádost o opatření proti nečinnosti krajskému úřadu.
Tři cesty příjmení při sňatku
Občanský zákoník dává snoubencům v § 660 tři možnosti. Příjmení jednoho z nich se stane společným, oba si svá dosavadní příjmení ponechají, nebo se jedno příjmení stane společným a druhý z manželů bude ke společnému příjmení připojovat na druhém místě své dosavadní. Ponechají-li si oba svá příjmení, musí podle § 661 už při obřadu prohlásit, které z nich ponesou společné děti. Učinit to mohou i později před orgánem veřejné moci. Na rozdíl od starších představ tedy žádný automatický přechod příjmení ženy na příjmení muže nenastává, vždy jde o prohlášení.
Tituly zmizely z občanského průkazu
Starý zákon o občanských průkazech č. 328/1999 Sb. dovoloval na žádost zapsat akademický titul, označení docent nebo profesor i vědeckou hodnost, a při nedostatku místa si občan vybíral, které z nich se vejdou. Nový zákon č. 269/2021 Sb., účinný od 2. srpna 2021, tituly mezi údaji v průkazu vůbec neuvádí. Ministerstvo vnitra i Portál veřejné správy proto shodně odpovídají, že od tohoto data se do občanských průkazů žádné tituly nezapisují. Průkazy vydané dříve zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou. Z úředního dokladu tak zmizel údaj, který se u nás tradičně pojil se jménem.
Tisíc dvě stě šedesát devět matričních úřadů
Síť matrik patří k nejhustším vrstvám české veřejné správy. Praktický průvodce Ministerstva vnitra uvádí, že k 1. lednu 2023 působilo v České republice 1 269 matričních úřadů a jejich počet se v čase mírně mění. Starší ministerský podklad k optimalizaci počítal se 1 230 obcemi s matrikou a navrhoval zrušit 445 úřadů, které měly v knihách narození, manželství a úmrtí dohromady dvacet a méně zápisů ročně. Novela č. 414/2023 Sb. naopak stanovila, že od roku 2025 do roku 2027 nelze matriční úřad zrušit, není-li zajištěn převod všech jeho údajů nástupci.
