Při výbuchu zahynul ruský generál, kterého Ukrajina vinila z válečných zločinů
Moskva/Kyjev/Washington 17. prosince (ČTK) - Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno ruský vyšetřovací výbor. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny. Ukrajina v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá z válečných zločinů. Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí generála stojí ukrajinská tajná služba SBU. Moskva pohrozila odplatou a obvinila spojence Kyjeva z podílu na incidentu.
Výbuch otřásl domem na Rjazaňské třídě. "Explodovalo výbušné zařízení umístěné na koloběžce, která stála vedle vchodu do bytového domu," uvedla mluvčí vyšetřovacího výboru Světlana Petrenková. "Zemřel náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ozbrojených sil Ruské federace Igor Kirillov a jeho asistent," dodala.
Ruská státní agentura TASS už dříve napsala, že příčinou exploze mohlo být výbušné zařízení, a upozornila, že v domě nebyl zaveden plyn. O smrti Kirillova pak informovaly některé telegramové účty jako Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním složkám, nebo kanály Mash či 112.
Zdroj TASS v ruských bezpečnostních složkách uvedl, že nálož v koloběžce byla odpálena na dálku, a to ve směru k domovnímu vchodu, odkud Kirillov vycházel. Výbušnina měla sílu ekvivalentu zhruba 300 gramů TNT.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. "Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem," uvedla tajná služba na Telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.
Zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek dnes sdělil agenturám AFP a Reuters, že Kirillova zabila SBU při své speciální operaci v Moskvě. Podle Reuters zdroj dále uvedl, že Kyjev považoval generála za "zcela legitimní cíl" kvůli tomu, že nařídil použití zakázaných chemických látek proti ukrajinským vojákům.
Spojené státy o operaci v ruské metropoli dopředu nevěděly a akce tohoto typu neschvalují, reagoval podle AFP na zprávy vysoce postavený americký činitel, který se vyjadřoval pod podmínkou zachování anonymity.
V květnu americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že zaznamenalo použití chlorpikrinu, chemické zbraně poprvé použité za první světové války, proti ukrajinským jednotkám, připomněla agentura Reuters. Moskva obvinění z použití chemických zbraní na Ukrajině odmítla.
Kirillov, který byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Británie a Kanady.
Po jeho smrti ruské ministerstvo zahraničí obvinilo západní země, že nesou odpovědnost za atentát. "Všichni, kdo se radují z těchto útoků nebo je úmyslně přechází mlčením, jsou komplicové," uvedla mluvčí Marija Zacharovová. Spojence Kyjeva při tom nařkla ze "schvalování válečných zločinů".
Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou ruské bezpečnostní rady, podle TASS uvedl, že vedení Ukrajiny za Kirillovovu smrt stihne "bezprostřední odplata". Tímto "teroristickým útokem" se podle něj Ukrajina snaží zamaskovat své neúspěchy na bojišti.
Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo v Rusku při cílených útocích, které jsou přisuzovány Kyjevu, několik významných osobností včetně dcery nacionalistického ideologa Darji Duginové, proruského vojenského blogera známého jako Vladlen Tatarskij či bývalého ukrajinského poslance obviněného z vlastizrady Illji Kyvy.
Minulý týden zahynul v okupovaném Doněcku po výbuchu svého auta Sergej Jevsjukov, bývalý šéf věznice Olenivka, kde při raketovém útoku v červenci 2022 zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců.
lex abl ipl nim jd - sdílejte článek
Následuje: Prezident Pavel podepsal rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard Kč
Praha 17. prosince (ČTK) - Prezident Petr Pavel přes výhrady podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Oznámil to dnes odpoledne ve videu na sociálních sítích, v němž také poznamenal, že dlouho podpis zvažoval a rozhodnutí nebylo lehké. Prezidentovy výhrady směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti. "Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost," uvedl prezident. Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. "Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny," uvedl Pavel. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu. Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. (pokračování...)
Praha 17. prosince (ČTK) - Prezident Petr Pavel přes výhrady podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Oznámil to dnes odpoledne ve videu na sociálních sítích, v němž také poznamenal, že dlouho podpis zvažoval a rozhodnutí nebylo lehké. Prezidentovy výhrady směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti. "Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost," uvedl prezident. Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. "Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny," uvedl Pavel. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady (NRR), šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu. Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Při výbuchu zahynul ruský generál, kterého Ukrajina vinila z válečných zločinů' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024121707022|512553. Vydána 17.12.2024 20:23:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Při výbuchu zahynul ruský generál, kterého Ukrajina vinila z válečných zločinů' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024121707022|512553. Vydána 17.12.2024 20:23:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.