Lumír, pěvec z Rukopisu královédvorského
Některá česká jména vznikla v literatuře. Lumír je bájný pěvec, který se objevil v Rukopisu královédvorském, nalezeném roku 1817 a dnes považovaném za padělek. Jméno se v Rukopisech vyskytuje jediný raz, v básni Záboj, kde Lumír slovy i pěním pohnul Vyšehradem i celou vlastí. Díky autoritě Františka Palackého, který v pravost Rukopisů věřil, se postavy z nich staly součástí oslavované národní minulosti. Roku 1851 dalo jméno název literárnímu časopisu Lumír a okruh básníků kolem něj vešel do dějin jako lumírovci. Z literárního přízraku se stalo křestní jméno, které kalendář nese dodnes.
Lánové rejstříky: 365 knih moravských hospodářů
Nejstarší moravský katastr poddanských usedlostí vznikl krátce po třicetileté válce. Moravské stavy schválily lánovou vizitaci roku 1655, soupis začal ve druhé polovině roku 1656 a pokračoval roku 1657; druhá vizitace byla rozhodnuta roku 1669 a dokončena roku 1679. U každé vesnice jsou podle Wikipedie uvedeni nejprve největší sedláci, za jménem hospodáře následuje jméno jeho předchůdce z první vizitace, pak domkaři, řemeslníci, vinaři a pusté grunty. Sbírku 365 knih, z nichž jedna chybí, uchovává Moravský zemský archiv ve fondu D1 a v letech 2013 až 2014 ji celou digitalizoval. Pro moravské rodokmeny jde o nejstarší plošný seznam jmen.
Ladislav Pech, který se stal Peškem
Umělecká jména českých herců a zpěváků mívají prostý původ. Herec Ladislav Pešek se narodil jako Ladislav Pech a podle Wikipedie zvolil jméno podle rodného příjmení matky, aby se odlišil od stejnojmenného otce. Jiří Sovák se jmenoval Schmitzer a jeho stejnojmenný syn si původní příjmení pro vystupování ponechal. Zpěvačka Petra Janů vznikla přesmyčkou z Jany Petrů, Dalibor Janda se jmenuje Václav. Autorský zákon z roku 2000 v § 7 chrání autora vystupujícího pod pseudonymem, dokud pravé jméno veřejně neoznámí. Umělecké jméno se však do matriky nezapisuje a občanský průkaz zní stále na jméno původní.
Kuchválek po gruntu: příjmení po chalupě
Příjmení se u nás dlouho nedědilo po rodičích, ale po domě. Wikipedie uvádí, že zejména po třicetileté válce členové rodiny nezřídka přejímali příjmení podle označení usedlosti, na níž se usadili; například rod Kuchválků podle Kuchvalovského gruntu. Usedlosti nesly jména dřívějších majitelů, takže nový hospodář přijal jméno předchůdce, s nímž nemusel být příbuzný. Jana Pleskalová řadí jména po chalupě do etapy let 1500 až 1786, kdy na venkově platila neoficiální a nedědičná dvoujmennost. Pro genealogy to znamená past: stejné příjmení v jednom stavení nemusí znamenat pokrevní linii.
Mánička: z Máni k dlouhovlasým mladíkům
Roku 1930 přibyli ke Spejblovi a Hurvínkovi Mánička a pes Žeryk, jak uvádí Český rozhlas v článku ke stému výročí Spejbla. Jméno dívky je podle Wikipedie zdrobnělinou domácké podoby Máňa, tedy jména Marie, jednoho z nejčastějších ženských jmen první republiky. Loutka s culíky a brýlemi dala slovu nový život: v šedesátých a sedmdesátých letech se máničkou s malým písmenem začalo říkat mladíkům s dlouhými vlasy a výraz v tomto významu zdomácněl. Jméno obyčejné holčičky se tak proměnilo v označení generace, kterou úřady nerady viděly na ulicích.
Mach a Šebestová: hrdinové bez křestních jmen
Dvojice školáků Miloše Macourka a Adolfa Borna patří k nejznámějším českým postavám, a přesto nikdo nezná jejich křestní jména. Rádio Junior na to upozornilo 1. června 2026: žáci 3. B vystupují jen pod příjmeními, jak se tehdy děti ve škole běžně oslovovaly, a pes Jonatán je tak jedinou hlavní postavou s křestním jménem. Původní seriál měl 13 dílů, animoval jej Jaroslav Doubrava a namluvil Petr Nárožný. Postup není ojedinělý: ani Hurvínkova Mánička nemá příjmení a Krtek se obejde bez jména úplně. Příjmení Šebestová vzniklo přechýlením jména Šebesta, které bývá odvozováno od křestního jména Šebestián.
Lukáš, Ságner a Strašlipka: skutečná jména v Haškově románu
Jaroslav Hašek si jména často nevymýšlel, ale vypůjčoval. Podle Wikipedie použil skutečná jména příslušníků 91. pěšího pluku, hejtmana Ságnera, nadporučíka Lukáše a účetního šikovatele Vaňka, a mnohé příhody Švejka převzal od Františka Strašlipky, skutečného sluhy nadporučíka Lukáše. Databáze honsi.org dodává, že u některých postav převzal celé jméno, u jiných jen příjmení a mírně je pozměnil, například u kadeta Bieglera. Hostinec U Kalicha existoval od roku 1907, hostinský Palivec byl ve skutečnosti číšník. Román tak funguje jako rejstřík skutečných lidí, kteří se díky jménům nechtěně stali literárními typy, mnohdy proti své vůli.
Limonádový Joe: čtěte joe, nikoli džou
Parodického pistolníka vymyslel Jiří Brdečka pro časopis Ahoj na neděli, kde povídky vycházely v letech 1939 až 1940, a divadelní hra měla premiéru 20. března 1944 v divadle Větrník s 99 reprízami. Podle Wikipedie autor výslovně žádal, aby se jméno vyslovovalo česky joe, nikoli anglicky džou, čímž podtrhl, že jde o českou hříčku s americkým mýtem, nikoli o jeho napodobeninu. Přídomek Limonádový vychází z děje: hrdina odmítá whisky a pije Kolalokovu limonádu. Jméno se stalo pojmem pro naivně bezúhonného člověka a dodnes se objevuje v titulcích. Výslovnost cizích jmen postav zůstává v češtině věcí autorova rozhodnutí.
Nebýt nalezen pod svým jménem: právo být zapomenut od roku 2014
Rozsudek Soudního dvora EU ve věci Costeja z 13. května 2014 dal lidem právo žádat vyhledávače o odstranění odkazů z výsledků hledání jejich jména. Google ve své nápovědě uvádí, že žádost má obsahovat celé jméno nebo přezdívku a odkaz zmizí jen z výsledků pro toto jméno, nikoli z internetu. Lupa.cz v říjnu 2014 informovala, že Google odmítl téměř dvě třetiny českých žádostí, a roku 2017 uvedla 720 tisíc žádostí za tři roky v Evropě. Wikipedie dodává, že Úřad pro ochranu osobních údajů varoval před zveřejňováním totožnosti žadatelů. Jméno je zde vyhledávací dotaz, který lze vypnout.
Náhubkový zákon 2009: jméno oběti se nezveřejňuje
Novela trestního řádu zákonem č. 52/2009 Sb., účinná od 1. dubna 2009 a přezdívaná náhubkový zákon, výrazně omezila zveřejňování jmen. Podle § 8a nesmějí orgány činné v trestním řízení v přípravném řízení zveřejnit informace umožňující zjistit totožnost obviněného, poškozeného, zúčastněné osoby ani svědka a zvlášť chrání osoby mladší 18 let. Ustanovení § 8b zakazuje komukoli zveřejnit totožnost poškozeného mladšího 18 let nebo oběti vyjmenovaných trestných činů a podle odstavce 4 nesmí být pravomocný rozsudek zveřejněn s jménem, příjmením a bydlištěm takového poškozeného. Výjimku tvoří pátrání a písemný souhlas oběti. Jméno se stalo chráněným údajem i v soudní síni.
Martin, Michal a Veronika: jména jako nejčastější hesla
Vlastní jméno je špatné heslo, a přesto patří k nejoblíbenějším. Podle studie NordPass za rok 2024, kterou shrnul server Computertrends, bylo v českém žebříčku heslo martin šesté, michal jedenácté, veronika třinácté, monika čtrnáctá, martina šestnáctá a lenka osmnáctá. O rok dříve se podle Chipu mezi dvaceti nejčastějšími českými hesly objevily tvary bara1234, martin13 a brigita21. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ve výukovém příběhu popisuje učitelku s heslem Dorotka-2020, složeným ze jména kočky a roku jejího pořízení, které útočník snadno uhodl. Jméno, které člověk denně slyší, je první slovo, které zkusí i útočník.
Krejci místo Krejčí: jméno v registru NHL
David Krejčí odehrál v Bostonu patnáct sezon pod jménem, které v češtině neexistuje. Boston Globe v listopadu 2021 popsal, že při příchodu roku 2007 o diakritiku nepožádal, nikdo mu ji nenabídl a v Central Registry NHL byl zapsán jako Krejci, odkud se zápis šířil do ligových dokumentů. Hráč uvedl, že mu to nevadilo, v juniorských týmech jména na dresech nemívali. Článek připomíná, že čeština má 42 písmen a Krejčí znamená krejčí. Americké systémy a dresy přitom znaly obrácený přístup: bratři Peter, Anton a Marian Šťastní měli podle téhož článku v 80. letech v Quebecu háčky na dresech.
Vlasta, Šárka a Ctirad: jména dodaná kronikáři
Pověst o dívčí válce zaznamenal poprvé Kosmas ve dvanáctém století, jeho dívky a jinoši však jména nemají. Ta přibyla až v Kronice tak řečeného Dalimila ze čtrnáctého století, která přidala i motiv svázané krásky. Podle některých názorů Dalimil spojil dívčí válku s vyprávěním o lucké válce a jméno Vlasta odvodil od luckého vladyky Vlastislava. Hájek v šestnáctém století příběh dále rozvinul. Obrozenci v devatenáctém století vnímali jméno Vlasta jako příbuzné slovu vlast a dávali je ženským spolkům. Václav Thám napsal hru Vlasta a Šárka, Smetana symfonickou báseň Šárka a Fibich stejnojmennou operu.
Vladimír Šmilauer a osídlení Čech ve světle jmen
Plzeňský rodák Vladimír Šmilauer, žijící v letech 1895 až 1983, je považován za zakladatele moderní české onomastiky. Roku 1960 vydal knihu Osídlení Čech ve světle místních jmen, v níž z jazykového stáří názvů vesnic odvozoval postup kolonizace. Následovaly Úvod do toponomastiky z roku 1963 a Novočeské tvoření slov z roku 1971. Podílel se na dokončení Profousových Místních jmen a jeho onomastické dílo shrnula Marie Nováková v bibliografii ve Zpravodaji Místopisné komise roku 1983. Bez jeho metod by výklad českých příjmení z místních jmen postrádal pevnou oporu.
Tři díly Jmen tajemství zbavených
Popularizační řadu o původu příjmení napsal Vladimír Mates pro nakladatelství Epocha. První díl Jména tajemství zbavená vyložil 250 nejčastějších příjmení a ve druhém vydání z roku 2002 měl 319 stran. Druhý díl z roku 2003 pokračoval jmény na 251. až 501. místě od Adama po Žižku na 381 stranách. Třetí svazek z roku 2004 nese podtitul Příjmení pod mikroskopem. Knihovníci služby Ptejte se knihovny Matese doporučují vedle Benešovy knihy O českých příjmeních z roku 1962, Moldanové Našich příjmení a práce Miloslavy Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině.
Tridentský koncil a synody 1591 a 1605
Nejstarší matrikou na českém území je německy psaná kniha oddaných z Jáchymova z roku 1531, všeobecnou povinnost však zavedl až Tridentský koncil roku 1563, který katolickým farářům nařídil vést knihy pokřtěných a oddaných. Prosazovala se pomalu. Na Moravě přijala tridentská usnesení olomoucká diecézní synoda svolaná Stanislavem Pavlovským roku 1591, v Čechách arcidiecézní synoda, kterou roku 1605 svolal do Prahy arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé. Souvisle se farní matriky v zemích Koruny české dochovaly až od poloviny sedmnáctého století. Do té doby sahá i většina rodokmenů, které si dnes Češi sestavují.
