Japonský premiér slíbil 30 miliard dolarů pomoci africkým zemím
Tunis/Tokio 27. srpna (ČTK) - Japonský premiér Fumio Kišida dnes slíbil, že Tokio v příštích třech letech poskytne 30 miliard dolarů (740 miliard korun) na pomoc africkým zemím. Japonsko chce také chudším státům pomoci se zabezpečením potravin. Kišida před prezidenty a premiéry třiceti afrických zemí zároveň zdůraznil význam mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nikoli na síle, napsala agentura Reuters.
Japonsko podle Kišidy prodlouží půjčku v objemu pět miliard dolarů Africké rozvojové bance a další čtyři miliardy dolarů chce v Africe investovat do ekologických opatření. Tokio chystá také investiční plány na posílení zdravotnictví na kontinentu. Chce se rovněž zapojit do snah o dostatečné dodávky obilí do Afriky a o zvýšení potravinové bezpečnosti kontinentu.
V Africe v posledních letech posilují svůj vliv Rusko a Čína. Kišida ve svém vystoupení zdůraznil význam mezinárodního řádu, který se opírá o právní pravidla. "Pokud se vzdáme společnosti založené na právu a dopustíme změny daného stavu silou, tak to bude mít dopad nejen na Afriku, ale na celý svět," uvedl.
Japonský premiér promluvil na mezinárodní konferenci v Tunisu, kterou uspořádal tuniský prezident Kaís Saíd, který je kritizován za autoritářský způsob vlády. Saíd pozastavil činnost parlament a prosadil změnu ústavy, která výrazně zvyšuje jeho pravomoci. Novou ústavu si nechal potvrdit v červencovém plebiscitu, ve kterém hlasovala jen třetina voličů. Kišida hovořil prostřednictvím videopřenosu, protože má covid-19.
Víkendová konference je pro Saída první velkou mezinárodní akcí poté, co loni zablokoval parlament. Pozváním zástupců separatistické Fronty Polisario ze Západní Sahary, na kterou si činí nárok Maroko, přitom Tunis vyvolal diplomatickou krizi s Rabatem. Obě země povolaly své velvyslance do vlasti na konzultace.
Finanční podporu přitom potřebuje samotné Tunisko, kde se situace zhoršila kvůli rostoucím cenám paliv a potravin, uvedla agentura Reuters. Tento týden se v zemi kvůli nedostatku pohonných hmot tvořily před čerpacími stanicemi dlouhé fronty a obchody musely omezit prodej některého zboží.
jkh ank
Ministři zahraničí EU v Praze proberou ruskou agresi i vztahy s Afrikou
Praha 27. srpna (ČTK) - Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie povedou na neformálním summitu v pražském Kongresovém centru v úterý a ve středu diskusi o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny Dmytrem Kulebou, Moldavska Nicolaem Popeskem a Gruzie Iljou Darčiašvilim. Vyplývá to z informací na webu českého předsednictví. Kulebu v úterý přijme předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Zasedání ministrů zahraničí tradičně navazuje na jednání ministrů obrany zemí EU, které je v plánu v pondělí a úterý. Oba summity spojuje téma ruské agrese na Ukrajině a jejích dopadů na bezpečnost evropské sedmadvacítky.
Šéfové diplomacií se budou zabývat globálními důsledky ruské invaze, ale také dalšími sankcemi vůči zemi, která v únoru napadla Ukrajinu. Státy EU už přijaly sedm balíků sankcí, poslední sada postihů byla schválena v červenci. Týkala se zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) už dříve hovořil o tom, že na zasedání šéfů evropských diplomacií chce otevřít téma plošného pozastavení vydávání krátkodobých schengenských víz pro ruské občany.
K omezení vstupu Rusů na své území přikročila řada evropských zemí. Lotyšsko, Litva, Polsko nebo Česko omezily vydávání turistických víz a v Estonsku začal minulý týden platit zákaz vstupu pro ruské občany s schengenskými vízy vydanými Estonskem. Proti plošnému zastavení ale vystoupil například německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je důležité neztěžovat odpůrcům Kremlu možnost uprchnout z Ruska.
Ministři ve středu projednají také evropskou perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie a budoucnost Východního partnerství. V úterý budou hovořit o vztazích mezi EU a Afrikou. Jednání se dotknou budoucnosti evropské výcvikové mise v Mali a dalšího unijního působení v regionu. Zabývat se politici budou také otázkami spojenými s bojem s ruskými dezinformacemi a posílením kontaktů se zeměmi v Africe.
opm snm
DALŠÍ ZPRÁVY
