Řecko nikdy neuzná britské vlastnictví památek z Parthenonu, řekl Mitsotakis
Atény 12. května 2023 (ČTK) - Řecko nikdy neuzná britské vlastnictví památek z aténského Parthenonu, které má ve sbírkách Britské muzeum. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura AP, to uvedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Řecko podle něj pracuje na inovativním řešení, aby se části nejznámějšího starořeckého chrámu vrátily do Atén. Na svém právoplatném vlastnictví artefaktů totiž trvá i londýnské muzeum.
"Nikdy neuznáme vlastnictví, právní vlastnictví, těchto soch Britským muzeem," řekl agentuře AP Mitsotakis. Řecký premiér také odmítl, že by se artefakty mohly vrátit do Řecka jako zápůjčka. "Musíme být konstruktivní a inovativní, aby bylo nalezeno řešení," dodal Mitsotakis.
Řecký premiér nechtěl komentovat jednání s vedení britské muzejní instituce. V únoru média informovala, že rozhovory výrazně pokročily, a dohoda o památkách z Parthenonu by mohla být brzy uzavřena. Mitsotakis ale nyní AP pouze řekl, že se pracuje na řešení, které by uspokojilo obě strany.
Jednání o sochách a dalších starořeckých artefaktech byla podle premiéra pozastavena během kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční 21. května. Mitsotakis již dříve řekl, že, pokud dostane šanci vést vládu v příštím volebním období, bude se snažit, aby se artefakty v nadcházejících čtyřech letech vrátily do Atén.
Části chrámu na aténské akropoli se nachází i v řadě dalších evropských muzeí a Řecko se rovněž snaží o jejich návrat. Jedná o tom například s Vídní.
Sochy a další části Parthenonu vyvezl z Atén na začátku 19. století tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnešní Istanbul) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Tvrdil, že k tomu dostal povolení úřadů Osmanské říše, pod níž tehdy řecká metropole spadala. Podle Řecka k tomu ale neexistují dokumenty. Samostatné Řecko navíc považovalo Osmanskou říši za okupační mocnost, jejíž nadvlády se zbavilo ve válce o nezávislost v roce 1829. Britské muzeum uvádí, že artefakty nabylo legálně.
jkh jd
- sdílejte článek
Následuje: Stoupenci růstu sazeb v ČNB argumentovali malým ochlazením ekonomiky
Praha 12. května (ČTK) - Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub. Kubelková a Holub původně navrhovali růst sazeb o 0,5 procentního bodu. Argumentovali především malým ochlazením ekonomiky i trhu práce a hrozbou vzniku mzdově-inflační spirály. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Čtyři členové bankovní rady ale podpořili zachování sazeb, základní sazba tak zůstala na sedmi procentech, kde je od loňského června. Kubelková a Procházka na jednání poukazovali na odolnost ekonomiky a trhu práce, jejich jen malé ochlazení v posledních měsících a aktuální oživení nálad ekonomických subjektů. Podle nich to komplikuje návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Rizika v reálné ekonomice vnímá i viceguvernér Jan Frait, podle něj pesimistická nálada končí, trh práce je přehřátý, podnikové zisky jsou silné a úpadky se téměř nekonají. Kubelková s Holubem také poukázali na hrozbu vzniku mzdově-inflační spirály. Podle Kubelkové analýzy signalizují, že se spirála začíná částečně zhmotňovat. Holub upozornil, že i když se mzdy snižují v reálném vyjádření, jejich nominální růst kolem deseti procent zvyšuje náklady firem, které se mohou promítnout do růstu cen a dál roztáčet inflační spirálu. (pokračování...)
Praha 12. května (ČTK) - Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub. Kubelková a Holub původně navrhovali růst sazeb o 0,5 procentního bodu. Argumentovali především malým ochlazením ekonomiky i trhu práce a hrozbou vzniku mzdově-inflační spirály. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Čtyři členové bankovní rady ale podpořili zachování sazeb, základní sazba tak zůstala na sedmi procentech, kde je od loňského června. Kubelková a Procházka na jednání poukazovali na odolnost ekonomiky a trhu práce, jejich jen malé ochlazení v posledních měsících a aktuální oživení nálad ekonomických subjektů. Podle nich to komplikuje návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Rizika v reálné ekonomice vnímá i viceguvernér Jan Frait, podle něj pesimistická nálada končí, trh práce je přehřátý, podnikové zisky jsou silné a úpadky se téměř nekonají. Kubelková s Holubem také poukázali na hrozbu vzniku mzdově-inflační spirály. Podle Kubelkové analýzy signalizují, že se spirála začíná částečně zhmotňovat. Holub upozornil, že i když se mzdy snižují v reálném vyjádření, jejich nominální růst kolem deseti procent zvyšuje náklady firem, které se mohou promítnout do růstu cen a dál roztáčet inflační spirálu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Řecko nikdy neuzná britské vlastnictví památek z Parthenonu, řekl Mitsotakis' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023051203281|505954. Vydána 12.05.2023 11:07:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Řecko nikdy neuzná britské vlastnictví památek z Parthenonu, řekl Mitsotakis' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023051203281|505954. Vydána 12.05.2023 11:07:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.