Analýza: Válka na Ukrajině snížila růst v Evropě a výrazně zvýšila inflaci
Curych 22. září (ČTK) - Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy švýcarské centrální banky. Horší dopady války podle této studie teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Při zkoumání dopadů války na ekonomiky Německa, Británie, Francie, Itálie a Švýcarska studie zjistila, že kdyby Moskva na Kyjev nezaútočila, byla by produkce ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,1 až 0,7 procenta vyšší. Naopak míra inflace v každé z těchto zemí by podle ní byla nižší o 0,2 až 0,4 procenta.
"Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku," uvádí studie. "Za jeden až dva roky bude tento účinek pravděpodobně přibližně dvakrát větší," dodávají její autoři.
Nejhůře postiženou zemí bylo podle studie Německo. Jeho hrubý domácí produkt (HDP) by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu ani jí nehrozilo, uvádí studie.
Obzvláště silně byla zasažena také Británie, jejíž ekonomický výkon se snížil o 0,7 procenta a inflace se zvýšila o 0,2 procenta. Ve Francii by bez konfliktu byla inflace nižší o 0,3 a HDP vyšší o 0,1 procenta, zatímco v Itálii by inflace byla nižší o 0,2 a HDP vyšší o 0,3 procenta. Švýcarská ekonomika by byla bez války o 0,3 procenta větší a inflace o 0,4 procenta nižší, dodává studie.
Vzhledem k tomu, že konflikt je blíže Evropě než předchozí války, byly země v Evropě také více než v minulosti zasaženy uprchlíky a dodatečnými vojenskými výdaji, než tomu bylo v minulosti.
vjn spr
Příslušníci druhého praporu mise UNPROFOR v Jugoslávii dostali pamětní odznaky
Praha 22. září (ČTK) - Celkem 179 příslušníků druhého praporu, který při mírové misi UNPROFOR působil v první polovině 90. let v bývalé Jugoslávii, dnes obdrželo pamětní odznaky u příležitosti 30. výročí jejich působení v misi. V Národním památníku na Vítkově jim je předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spolu s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Černochová poděkovala vojákům za jejich službu a za jejich podíl na mírovém řešení konfliktu. Ocenění dostal mimo jiné tehdejší velitel druhého praporu Vladimír Braun, odznak dostalo také město Český Krumlov, kde se odehrával výcvik jednotek.
Druhý prapor působil v misi po rozdělení Československa v období mezi dubnem 1993 a dubnem 1994. Černochová ve svém projevu ocenila odvahu a odhodlání vojáků, kteří se mise účastnili, podle ní právě na jejich zkušenostech Česká republika budovala všechny další jednotky, které byly vysílány do zahraničí. Skvělá organizace jednotky a její schopnost reagovat na nenadálé situace podle ministryně přispěla k prestiži české armády, která právě vysláním druhého praporu pod vedením Brauna započala novou kapitolu.
Ministryně také v projevu uvedla, že chce klást větší důraz na péči o válečné veterány, příští měsíc by měla představit agenturu na jejich podporu. Působit by měla ve všech krajích ČR.
Řehka uvedl, že příslušníci druhého praporu museli častokrát prošlapávat cestu. Mise se zároveň odehrávala v době, kdy se Česko snažilo o vstup do NATO a vojáci v misi UNPROFOR podle něj působili v extrémně složité a nepřehledné situaci se spoustou rizik, ve které ukázali, že si český voják umí poradit.
Mezinárodní mírová mise UNPROFOR působila v zemích bývalé Jugoslávie mezi lety 1992 až 1995. Mise se zúčastnilo celkem 2250 vojáků Armády ČR a bývalé Československé lidové armády (ČSLA). O vyslání mírových sil OSN do bývalé Jugoslávie kvůli občanské válce rozhodla Rada bezpečnosti OSN v listopadu 1991.
V návaznosti na to rozhodla československá federální vláda v lednu 1992 o zahájení přípravy na vyslání jednotky do této mise. V dubnu stejného roku začal na území Chorvatska operovat československý prapor, po rozdělení Československa nahradila v dubnu 1993 společný československý prapor samostatná jednotka Armády ČR o síle zhruba 500 vojáků s velitelem Vladimírem Braunem, který na pozici působil do dubna 1994. Později se počet českých vojáků na misi zdvojnásobil.
sou rdo
