Nikaragua rozpustila v zemi jezuitský řád a zabavila mu majetek
Managua 23. srpna (ČTK) - Nikaragujská vláda autoritářského prezidenta Daniela Ortegy dnes nechala rozpustit jezuitský řád v zemi a nařídila zabavení jeho majetku. Tím je i Středoamerická univerzita (UCA), která patřila k posledním svobodným vzdělávacím institucím v zemi, píše agentura EFE. Rozpuštění řádu úřady zdůvodnily administrativními prohřešky.
Vláda nařídila zrušení právnické osoby, která fungování řádu zastřešovala. Současně nařídila zabavení majetku řádu, do kterého spadá kromě UCA i několik dalších škol.
Právě UCA, která patřila k nejprestižnějším univerzitám v zemi, byla v hledáčku nikaragujských úřadů už delší dobu. Minulý týden oznámila, že jí úřady zabavily majetek kvůli podezření z terorismu. Jezuité v reakci na to uvedli, že se jedná o odvetu za předchozí aktivity univerzity.
UCA byla založena v roce 1960 a patřila k posledním svobodným vzdělávacím institucím v zemi. V roce 2018 se stala také útočištěm pro lidi zraněné při protivládních protestech. Při nich zemřelo podle Meziamerické komise pro lidská práva přes 350 lidí, většina z nich na následky brutálního zásahu policie. Podle posledních údajů na univerzitě studovalo na 5000 lidí a 500 jich vedlo výuku.
Rozpuštění řádu, jehož členem byl v Argentině i papež František, úřady zdůvodnily administrativními nedostatky. Právnická osoba zastřešující řád totiž podle nich nezveřejnila účetní závěrky za poslední tři roky a také neměla platné vedení.
Ortegova vláda zaměřila v uplynulých měsících své represivní akce na některé představitele katolické církve, která má v zemi stále značný vliv. Policie loni zatkla biskupa Rolanda Álvareze, který je stále ve vězení. Podle tisku odmítl nabídku vlády, aby výměnou za propuštění odjel do exilu, jak to udělala řada dalších představitelů opozice.
jkh jrm
U kostela sv. Mikuláše u Sokolova chtějí archeologové doložit původní osídlení
Sokolov 23. srpna (ČTK) - Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili tento týden archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl dnes novinářům archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.
'Zajímavým fenoménem je kostel, který tu vznikl vedle obchodní stezky. Jistě hovořil o tom, že to místo bylo považováno v té době za významné, když tady vznikl tak velký kostel, a musel i někomu sloužit. Takže pravděpodobně lidem, kteří tu pracovali v hornictví,' řekl Klsák.
Archeologům se ale zatím nepodařilo doložit, co tu vzniklo jako první. Pravděpodobně tudy zpočátku vedla významná obchodní cesta, která spojovala Bavorsko a Prahu. Dokládají to dodnes patrné úvozy, což je označení pro nezpevněnou cestu, která se zařezávala do terénu. Vše ostatní podle Klsáka vzniklo v návaznosti na to.
Kostel svatého Mikuláše byl založen pravděpodobně v roce 1253, ze kdy se dochovala první a patrně jediná zmínka o něm. Těžit se tu tak mohlo už od 13. století. Lidé zde nacházeli polodrahokamy, jako je například jaspis, chalcedon nebo ametyst, a bohatě zastoupená tu byla také železná ruda. Konec těžby a pravděpodobně i zánik kostela je datován koncem 16. století. Těžba se pak přesunula do sousedního Horního Slavkova a Krásna, kde se v minulosti ve velkém těžila cínová ruda.
V blízkosti kostela vykopali pracovníci archeologické sondy. Při výkopech narazili na několik desítek keramických střepů. Úlomky sem ale byly zřejmě naplavené. Archeologové odhadují, že původní osídlení muselo být o několik metrů dál na severním svahu. Na místo, které je dnes špatně přístupné, se chtějí průzkumníci zaměřit v dalších letech.
Na průzkumu kostela a jeho okolí pracují karlovarští archeologové už přes 20 let. Pravidelně se sem vracejí na dvoutýdenní výzkumy. Současně opravují i degradující zdivo kostela a jeho okolí čistí. Od té doby se lokalita ve Slavkovském lese stala významným turistickým cílem, ale i místem pro pořádání různých akcí či svateb.
bah kš
DALŠÍ ZPRÁVY
