Česká jména - Kristýna - stříbrná medaile

Muzeum města Dobříše zpřístupnilo takzvaný Drhovský poklad

Dobříš (Příbramsko) 29. února (ČTK) - Muzeum města Dobříše zpřístupnilo takzvaný Drhovský poklad, který byl dlouhá léta považován za ztracený a který se podařilo dohledat ve sbírkách a znovu sestavit. Tvoří ho 21 zlatých a stříbrných mincí z konce třicetileté války, které našel při orání pole v roce 1955 František Novák u obce Drhovy. Mince skončily roztříděné ve sbírkách muzea a upadly v zapomnění, současný ředitel Jan Michl dal poklad opět dohromady, informovala dnes ČTK Denisa Havlíčková z dobříšské radnice. Starodávný hliněný hrníček plný mincí byl pravděpodobně v zemi více než 300 let. Nálezce ho předal vedoucímu tehdejšího Okresního vlastivědného muzea, který mince z pokladu roztřídil a zařadil do dosavadní sbírky. Správci muzejní sbírky se poté měnili. Sice věděli, že v muzeu sbírku mincí mají, ale Drhovský poklad se mezi stovkami dalších mincí rozmělnil a byl považován za ztracený či rozkradený. Nynější ředitel dobříšského muzea na Drhovský poklad narazil při studiu ve Státním archivu v Příbrami. "Poklad jsem rozeznal z nákresu z nálezové situace depotu i podrobného seznamu nalezených mincí. Podle onoho seznamu se mi pak podařilo Drhovský poklad opětovně sestavit a rekonstruovat," uvedl. Z nálezu a dostupných historických faktů lze usuzovat, že poklad byl do země zakopán v roce 1645, kdy krajem procházela především císařská vojska, která se posléze střetla se Švédy v bitvě u Jankova, tedy pouhých 40 kilometrů od obce Drhovy. "Jelikož poklad už zpětně nikdo nevykopal, jeho majitel pravděpodobně vojenské hemžení roku 1645 nepřežil," míní Michl. Podle něj je záhadou, proč se v pokladu nenacházejí žádné české mince. Buď se jim nedůvěřovalo, nebo si poklad do země podle Michla zakopal jeden z procházejících žoldáků císařské nebo švédské armády. Nejvzácnější a nejstarší z Drhovského pokladu je zlatá mince osmanského sultána Muráda IV., který vládl v Egyptě v 11. století. V Čechách jde teprve o druhý nález této konkrétní ražby. Nejmladší mincí nálezu je saský tolar Jana Jiřího I. z roku 1644. khj dr