Nizozemsko přispěje 100 miliony eur k českému nákupu munice pro Kyjev
Paříž 26. února (ČTK) - K české iniciativě nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii by se podle odhadu premiéra Petra Fialy mohlo připojit zhruba 15 států. Nizozemský premiér Mark Rutte vzápětí oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun). Do projektu se podle prezidenta Emmanuela Macrona zapojí rovněž Francie. Státníci dnes hovořili s novináři v Paříži po skončení summitu o pomoci Ukrajině, který Macron svolal.
"V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu, odhaduji to tak na 15 států," uvedl český premiér v Paříži po dnešní vrcholné schůzce. Nákup a dodání munice by podle něj měly proběhnout v následujících "týdnech až měsících".
Macron munici označil za "prioritu všech priorit" v podpoře Kyjeva, partnerské země však podle něj budou rovněž s napadenou zemí spolupracovat na kyberbezpečnosti a vojenské produkci přímo na Ukrajině. Vznikne rovněž nová koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu, oznámil.
Francouzský prezident ve svém projevu po skončení summitu 21 zemí apeloval na nutnost evropské jednoty vůči Rusku, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak budování vlastní obrany a bezpečnosti, která je s tou ukrajinskou provázaná.
Na novinářský dotaz Macron rovněž reagoval na dnešní prohlášení slovenského prezidenta Roberta Fica, podle kterého některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod. Na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu podle Macrona shoda není, "vyloučit však nelze nic". "Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky," poznamenal francouzský prezident.
Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300.000 kusů ráže 122 milimetrů.
Klíčová slova - Francie - ČR - Nizozemsko - Ukrajina - Rusko - diplomacie - boje - summit - Fiala - Macron -
Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). České úřady na dotaz ČTK částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí má ČR dotyčnou munici možnost nakoupit.
vdv zdp sou ank
- sdílejte článek
Následuje: Analýza: Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky
Helsinky/Moskva 26. února (ČTK) - Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulou sobotu oznámil počet ukrajinských vojáků, kteří zahynuli během ruské invaze. Podle něj jich bylo 31.000. Rusové takové údaje nezveřejňují, stejně jako počet mobilizovaných vojáků. Neoficiálně má být podle portálu Mediazona padlých nejméně 42.000 osob. Čísla zveřejněná jednotlivými bojujícími stranami nelze během konfliktu nezávisle ověřit. 'Regiony s vysokým nárůstem vkladů na bankovních účtech jsou totožné s těmi, kde probíhá intenzivní mobilizace vojáků. Je tedy pravděpodobné, že vysoké platy a vysoké dávky slíbené smluvním vojákům, mobilizovaným záložníkům a jejich rodinám v případě vážného zranění nebo úmrtí se promítají do prudkého nárůstu vkladů v regionálních bankách,' píše ekonomka BOFIT Laura Solanková v analýze nazvané 'Odkud pocházejí mobilizovaní vojáci v Rusku? Důkazy z bankovních vkladů'. Podle údajů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropa (OBSE) bylo 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, podél ukrajinských hranic v Bělorusku a sousedních ruských regionech rozmístěno 190.000 ruských vojáků. Během částečné mobilizace v září loňského roku se ozbrojené síly rozrostly přibližně o 300.000 vojáků a od té doby se přihlásily další statisíce dobrovolníků. Ruský prezident Vladimir Putin na prosincové tiskové konferenci zmínil, že ozbrojené síly v roce 2023 nabraly 486.000 nových smluvních vojáků a v současné době je ve válečné zóně 617.000 ruských vojáků. Celkově se tedy odhaduje, že je ve zbrani nejméně jeden milion lidí. Ministr obrany Sergej Šojgu vyzval, aby se stav armády letos zvýšil na 1,4 milionu. 'Smluvním vojákům a mobilizovaným záložníkům byly přislíbeny zálohy a pravidelné platy. Prezident Putin navíc v březnu 2022 podepsal dekret, který stanoví, že zraněný voják dostane tři miliony rublů (asi 760.000 Kč) a pokud přijde o život, jeho rodina obdrží pět milionů rublů. I kdyby paušální platby stanovené v dekretu z března 2022 nebyly vyplaceny v plné výši, byly by vyplacené částky značné,' uvádí v analýze Solanková. Tyto peníze jsou vidět i v ruských makroekonomických statistikách. Reálné příjmy a maloobchodní tržby rostou, ale stoupá i inflace. Platy vojákům se staly hlavní rozpočtovou položkou poté, co vojenské výdaje loni poprvé v historii překonaly sociální výdaje. (pokračování...)
Helsinky/Moskva 26. února (ČTK) - Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulou sobotu oznámil počet ukrajinských vojáků, kteří zahynuli během ruské invaze. Podle něj jich bylo 31.000. Rusové takové údaje nezveřejňují, stejně jako počet mobilizovaných vojáků. Neoficiálně má být podle portálu Mediazona padlých nejméně 42.000 osob. Čísla zveřejněná jednotlivými bojujícími stranami nelze během konfliktu nezávisle ověřit. 'Regiony s vysokým nárůstem vkladů na bankovních účtech jsou totožné s těmi, kde probíhá intenzivní mobilizace vojáků. Je tedy pravděpodobné, že vysoké platy a vysoké dávky slíbené smluvním vojákům, mobilizovaným záložníkům a jejich rodinám v případě vážného zranění nebo úmrtí se promítají do prudkého nárůstu vkladů v regionálních bankách,' píše ekonomka BOFIT Laura Solanková v analýze nazvané 'Odkud pocházejí mobilizovaní vojáci v Rusku? Důkazy z bankovních vkladů'. Podle údajů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropa (OBSE) bylo 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, podél ukrajinských hranic v Bělorusku a sousedních ruských regionech rozmístěno 190.000 ruských vojáků. Během částečné mobilizace v září loňského roku se ozbrojené síly rozrostly přibližně o 300.000 vojáků a od té doby se přihlásily další statisíce dobrovolníků. Ruský prezident Vladimir Putin na prosincové tiskové konferenci zmínil, že ozbrojené síly v roce 2023 nabraly 486.000 nových smluvních vojáků a v současné době je ve válečné zóně 617.000 ruských vojáků. Celkově se tedy odhaduje, že je ve zbrani nejméně jeden milion lidí. Ministr obrany Sergej Šojgu vyzval, aby se stav armády letos zvýšil na 1,4 milionu. 'Smluvním vojákům a mobilizovaným záložníkům byly přislíbeny zálohy a pravidelné platy. Prezident Putin navíc v březnu 2022 podepsal dekret, který stanoví, že zraněný voják dostane tři miliony rublů (asi 760.000 Kč) a pokud přijde o život, jeho rodina obdrží pět milionů rublů. I kdyby paušální platby stanovené v dekretu z března 2022 nebyly vyplaceny v plné výši, byly by vyplacené částky značné,' uvádí v analýze Solanková. Tyto peníze jsou vidět i v ruských makroekonomických statistikách. Reálné příjmy a maloobchodní tržby rostou, ale stoupá i inflace. Platy vojákům se staly hlavní rozpočtovou položkou poté, co vojenské výdaje loni poprvé v historii překonaly sociální výdaje. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nizozemsko přispěje 100 miliony eur k českému nákupu munice pro Kyjev' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024022608503|509090. Vydána 26.02.2024 23:57:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nizozemsko přispěje 100 miliony eur k českému nákupu munice pro Kyjev' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Parlamenty a vlády (for) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2024022608503|509090. Vydána 26.02.2024 23:57:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
