Česko je jedinou zemí EU, které loni ve třetím čtvrtletí vzrostl státní dluh
Brusel/Praha 23. ledna (ČTK) - Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.
"Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách," uvedl Eurostat.
Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 procenta. Následovala Itálie (147,3 procenta), Portugalsko (120,1 procenta), Španělsko (115,6 procenta), Francie (113,4 procenta) a Belgie (106,3 procenta). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta).
Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku (+1,9 procentního bodu), v České republice (+1,7 procentního bodu), ve Francii (+0,3 procentního bodu) a ve Švédsku (+0,2 procentního bodu). Ve zbývajících 23 zemích EU dluh klesl, relativně nejvíce v Řecku, na Kypru, v Portugalsku, Itálii a v Chorvatsku.
Údaje za eurozónu počítají s 19 zeměmi. Chorvatsko je členem eurozóny až od letošního ledna, data za loňské třetí čtvrtletí tedy neovlivnilo.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, byl nejnižší státní dluh mezi lety 1996 až 1998, kdy činil devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se dluh vytrvale zvyšoval, z deseti procent se dostal až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Klesat začal státní dluh od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent. HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Za rok 2020 se dluh v souvislosti s náklady na koronavirovou krizi dostal na 36 procent, v dalším roce vzrostl na 40 procent HDP.
Státní dluh Slovenska se na konci třetího čtvrtletí loňského roku snížil na 61,68 miliardy eur (téměř 1,5 bilionu Kč). V poměru k HDP se dluh snížil na 58,6 procenta z 60,4 procenta HDP o rok dříve.
Země EU musejí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu zatím nevrátil.
I před koronavirovou krizí ale část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise (EK) loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.
spr
Argentinská opoziční politička žádá zatčení Madura, přijede-li na summit CELAC
Buenos Aires/Caracas 23. ledna (ČTK) - Argentinská opozice kritizuje pozvání venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura na summit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), který se v úterý koná v Buenos Aires. Zatím není jasné, zda se Maduro zúčastní, podle některých médií, například španělského deníku El País, by přijet měl.
Opozice ale pozvání Madura kritizuje. Argentinská konzervativní politička Patricia Bullrichová dokonce vyzvala úřady, aby venezuelského prezidenta po příletu do Buenos Aires zatkly, a to kvůli obvinění z vazeb na drogový kartel, které v roce 2020 vzneslo americké ministerstvo spravedlnosti proti Madurovi a několika jeho spolupracovníkům. Bullrichová podala žádost o zatčení k argentinskému zastoupení americké Agentury pro potírání narkotik (DEA).
Argentinský prezident Alberto Fernández uvedl, že jako prezidenta členské země CELAC Madura nemohl nepozvat. Navíc některé země, včetně Spojených států, Kolumbie či Francie v posledním roce zmírnily kritiku Madurovy socialistické vlády. Kolumbie proto, že do úřadu nastoupil levicový prezident. Ostatní zřejmě i v souvislosti s energetickou krizí. Obnovení jednání Madurovy vlády s venezuelskou opozicí, k nimž loni přispěl i Fernández a francouzský prezident Emmanuel Macron, vyústilo v dočasné zmírnění amerických ropných sankcí.
Sdružení CELAC, jehož členy jsou tři desítky zemí, vzniklo v prosinci 2011 podpisem deklarace v Caracasu. Na jeho vzniku se země regionu dohodly v roce 2010, kdy byl prezidentem Brazílie Lula da Silva. Úterního summitu se zúčastní například i kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který už do Argentiny podle deníku Clarín dorazil.
Madurova autoritářská vláda byla v předchozích letech důvodem diplomatických sporů mezi členskými zeměmi sdružení CELAC, v některých ale už místo pravicových vlád nastoupily levicové, jako například v Brazílii či Kolumbii. Bývalý brazilský krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro po nástupu do úřadu v roce 2019 oznámil odchod Brazílie ze sdružení CELAC, oficiálně se tak stalo v lednu 2020. S nástupem levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva se ale už Brazílie do CELAC vrátila.
nob jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
