Studie: V únoru v ČR zbankrotovalo 46 firem, o 19 méně než v lednu
Praha 17. března (ČTK) - V únoru v Česku zbankrotovalo 46 firem, což bylo o 19 méně než v lednu. Zároveň bylo podáno 91 návrhů na jejich bankrot, o osm více než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
"Přes meziměsíční pokles počtu firemních bankrotů v únoru dlouhodobý trend ukazuje na jejich nárůst, což odpovídá situaci na trhu v okolních zemích. V období od března 2024 do února 2025, tedy za posledních 12 měsíců, se jejich počet meziročně zvýšil o osm procent," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Zvyšuje se podle ní i počet návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o sedm procent. Úvěry firmám rostou o něco rychleji než jejich vklady a podíl nevýkonných úvěrů na objemu podnikových úvěrů se mírně zvyšuje, sdělila. Faktory jako vysoké ceny energií, jen mírný ekonomický růst a pomalu rostoucí poptávka domácností a firem podle ní začínají na podniky více doléhat. Zatím jsou však počty bankrotů firem pod úrovní z roku 2023, dodala.
Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 686 firemních bankrotů, o 51 více než v předchozím období. Insolvenčních návrhů bylo podáno 1100, což je meziročně o 71 více.
Nejvíce bankrotů na 10.000 registrovaných společností bylo za posledních 12 měsíců v dopravě a skladování, v nakládání s vodou, v peněžnictví a pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Na dvojnásobek za posledních 12 měsíců vzrostl počet firem, které zbankrotovaly v nakládání s vodou. V odvětví administrativních a podpůrných činností se počet bankrotů meziročně zvýšil o 65 procent, v peněžnictví a pojišťovnictví o 29 procent.
Nejnižší míru bankrotů za posledních 12 měsíců zaznamenalo odvětví vzdělávání, ve kterém připadly dva bankroty na 10.000 aktivních společností. Stejnou míru bankrotů vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče a ostatní činnosti, mezi které patří například opravy výrobků pro osobní potřebu, kosmetické salony, prádelny či kadeřnictví.
Nejvíce bankrotů společností bylo v únoru vyhlášeno v Praze, a to 20. V Moravskoslezském kraji a v Jihočeském kraji to bylo po pěti bankrotech. V Pardubickém, Plzeňském kraji a v kraji Vysočina nezbankrotovala ani jedna společnost. V období od března 2024 do února 2025 připadlo na 10.000 aktivních společností 16 bankrotů. Nejvíce to bylo v Libereckém kraji, v Olomouckém kraji a v Praze. Naopak nejnižší míru bankrotů společností vykázal Plzeňský kraj s šesti bankroty. Dále to byl kraj Vysočina a Pardubický kraj, ve kterých připadlo na 10.000 aktivních společnosti po devíti bankrotech firem.
Meziročně se počet bankrotů společností nejvíce zvýšil v Královéhradeckém, o 50 procent, a ve Středočeském kraji. Nejvyšší pokles naopak zaznamenal Plzeňský kraj a Pardubický kraj.
fd ptd
Doba levného palmového oleje zřejmě končí, produkce stagnuje, ale poptávka roste
Jakarta/Kuala Lumpur 15. března (ČTK) - Ceny palmového oleje, který je nejoblíbenějším rostlinným olejem na světě, by mohly v příštích letech růst. Podpoří je stagnující produkce a prosazování bionafty v Indonésii, která je jeho největším producentem. Zdražování tradičně levného palmového oleje ničí nejen jeho cenovou výhodu, ale může vést k růstu cen i ostatních olejů, protože levný palmový olej v minulosti držel nízko i ceny konkurenčních olejů. Uvedla to agentura Reuters.
Palmový olej je komoditou, která se dá najít prakticky ve všem, od pizzy a zmrzliny až po šampon a rtěnku. Jako přísadu ho používají také výrobci krmiv. Tvoří více než polovinu celosvětových dodávek rostlinných olejů a je oblíbený zejména mezi spotřebiteli v rozvíjejících se zemích v čele s Indií.
Po desetiletí býval palmový olej levný díky prudkému růstu produkce. Nyní však jeho produkce zpomaluje a Indonésie začala používat více palmového oleje na výrobu bionafty, upozornil odborník z odvětví a ředitel výrobce spotřebního zboží Godrej International Dorab Mistry. Podle něj doby, kdy byl palmový olej levnější ve srovnání s jinými oleji až o 400 dolarů za tunu, jsou pryč. "Palmový olej už nebude tak levný, dokud bude Indonésie upřednostňovat bionaftu," uvedl.
Indonésie letos zvýšila povinný podíl palmového oleje v bionaftě na 40 procent a studuje zvýšení jeho podílu až na 50 procent v roce 2026 a možnost míchat ho až tři procenta do leteckého paliva. Snaží se tak omezit dovoz pohonných hmot.
Zaměření na bionaftu sníží vývoz z Indonésie v roce 2030 na pouhých 20 milionů tun. To je o třetinu méně než loni, kdy vývoz činil 29,5 milionu tun, odhadl předseda největšího sdružení producentů palmového oleje v jihovýchodní Asii GAPKI Eddy Martono.
Kroky Indonésie a také nižší produkce kvůli záplavám v sousední Malajsii již zvedly ceny palmového oleje nad konkurenční sójový olej. To přimělo některé odběratele snížit nákupy.
V Indii, která je největším odběratelem rostlinných olejů, byla cena surového palmového oleje v posledních šesti měsících vyšší někdy až o 100 USD (2300 Kč) za tunu než cena surového sójového oleje. Ještě koncem roku 2022 byl přitom palmový olej levnější až o 400 USD. Minulý týden platili Indové za surový palmový olej 1185 USD za tunu, v roce 2019 to přitom bylo více než 500 USD.
Vyšší ceny rostlinného oleje by mohly zkomplikovat snahy vlád o omezení inflace, ať už v zemích závislých na palmovém oleji nebo v zemích závislých na konkurenčním sójovém, slunečnicovém a řepkovém oleji.
Produkce palmového oleje, které dominují Indonésie a Malajsie, se v období let 1980 až 2020 každé desetiletí téměř zdvojnásobila. To vyvolalo kritiku kvůli odlesňování v souvislosti se zvyšováním plantáží. V té době produkce rostla ročně v průměru o více než sedm procent, což bylo zhruba v souladu s poptávkou. Produkce v Malajsii však před více než deseti lety začala stagnovat kvůli nedostatku místa pro nové plantáže a kvůli pomalému osazovaní novými stromy, které měly nahradit stárnoucí. Obavy z odlesňování pak zpomalily růst v Indonésii. Růst celosvětové produkce kvůli tomu v posledních čtyřech letech zpomalil na jedno procento ročně. Analytik prognostické společnosti Oil World Thomas Mielke odhaduje, že v současném desetiletí bude růst produkce činit v průměru 1,3 milionu tun, což je méně než polovina z průměru v desetiletí do roku 2020, který činil 2,9 milionu tun.
Palmy olejné začínají ztrácet produktivitu po 20 letech a je třeba je nahradit po 25 letech. Novým stromům trvá tři až čtyři roky, než začnou plodit, což způsobuje, že půda je po tu dobu neproduktivní, a zemědělci tak nejsou ochotni obnovovat stromy. Malajsie loni přesadila pouhá dvě procenta celkové osázené plochy, zatímco jejím cílem jsou čtyři až pět procent. V Indonésii se kvůli pomalé výměně stárnoucích stromů za nové snížily výnosy surového palmového oleje za deset let o 11,4 procenta.
Země od Kolumbie a Ekvádoru po Pobřeží slonoviny a Nigérii sice zvýšily produkci palmového oleje, představitelé odvětví ale tvrdí, že růst u novějších hráčů neodpovídá rostoucí poptávce, zejména kvůli biopalivům. Mistry i Mielke vyzvali Indonésii, aby obnovila vydávání nových povolení pro plantáže palmového oleje, které pozastavila v roce 2018.
"Pokud Indonésie zachová moratorium na novou výsadbu, bude docházet k pravidelnému nedostatku a obdobím velmi vysokých cen palmového oleje," řekl Mistry. Dodal, že omezená produkce by zvýšila ceny pro tři až čtyři miliardy spotřebitelů v rozvojovém světě.
Vyšší ceny palmového oleje by se mohly odrazit také v růstu cen konkurenčních olejů. Jakmile kupující přejdou na sóju a slunečnici, jejich ceny také vzrostou. Navíc těchto olejů není k dispozici tolik, aby mohly zcela nahradit palmový olej, upozorňují analytici.
irl zdp
