Průzkum: Využití umělé inteligence považuje 84 procent českých firem za důležité
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 7. prosince (ČTK) - Využití umělé inteligence (AI) považuje 84 procent českých firem za důležité, její potenciál více vidí menší podniky než ty velké. Zaměstnanci společností zůstávají často odkázáni na volně dostupné technologie, často navíc bez možnosti zaškolení nebo jiné firemní podpory. Vyplývá to z průzkumu poradenské firmy RSM mezi 162 podniky.
"Průzkum se nezaměřuje jen na velké technologické klienty, ale skutečné firmy napříč velikostí a odvětvími. Vyplývá z něj, že firmám a jejich managementu chybí schopnost zavádět a využít pokročilé nástroje," uvedla řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková.
Navzdory tomu, že právě účetnictví lze do velké míry automatizovat a pomocí AI hledat například nesrovnalosti ve velkých datových souborech nebo odhalovat podezřelé transakce, firmy si zatím s implementaci nástrojů do svých systémů nevědí rady. Nejčastěji z důvodu chybějících specialistů v oboru a obav z možného úniku dat nebo porušení GDPR...
Za důležité nebo strategicky důležité přitom podle průzkumu považují využití umělé inteligence zejména firmy z automobilového průmyslu, IT, marketingu, strojírenství a služeb včetně těch administrativních. Nejnižší důležitost technologii přisuzují naopak manažeři ve stavebnictví, farmacii, zdravotnictví a kultuře.
Za velmi důležitou nebo strategicky důležitou technologii považuje 45 procent firem s méně než 50 zaměstnanci. Pro srovnání větší společnosti s 50 až 250 zaměstnanci se s názorem shodují ve 28 procentech případů a velké firmy s více než 250 zaměstnanci v 15 procentech.
Za profese nejvíce ohrožené umělou inteligencí bývají považováni operátoři na výrobních linkách, pokladní, účetní, asistenti zákaznické podpory nebo zaměstnanci logistiky, připomněla RSM. Nejnižší míru zavedení má zatím interní správa financí s 12 procenty a týmy účetnictví s 16 procenty.
"Navzdory tomu, že právě účetnictví lze do velké míry automatizovat a pomocí AI hledat například nesrovnalosti ve velkých datových souborech nebo odhalovat podezřelé transakce, firmy si zatím s implementaci nástrojů do svých systémů nevědí rady. Nejčastěji z důvodu chybějících specialistů v oboru a obav z možného úniku dat nebo porušení GDPR," podotkla Marečková.
Jedním z důvodů, proč se pokročilému AI v tuzemských firmách zatím nedaří tak, jak by mohlo, je podle RSM i nedostatečná podpora vedení a otevření tématu na strategické úrovni. Samotným zaměstnancům chybí nejen povědomí o důležitosti technologie pro jejich podnik, ale také podpora pro to, aby oni sami mohli práci s ní rozvíjet. Přesně polovina zaměstnanců se domnívá, že jejich společnost neposkytuje možnost interního či externího školení v oblasti AI.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: Pražský filharmonický sbor nadchnul newyorské publikum písněmi o bohu a přírodě
New York 7. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Dlouhotrvající potlesk vyprovodil skladbu Testamentum od Jana Nováka, kterou Pražský filharmonický sbor (PFS) zakončil v pátek své samostatné vystoupení v newyorské Carnegie Hall. Uznalé publikum si vytleskalo i přídavek. Nejstarší profesionální smíšený pěvecký sbor v Česku pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka nabídl program s texty inspirovanými liturgickým pozadím i prostým vyznáním přírodě. Koncert byl součástí Českého týdne v New Yorku, v rámci kterého PFS koncertem pod širým nebem 4. prosince zpěvem koled a spirituálů zaujal davy na rušné obchodní křižovatce Times Square. "Když chcete udělat průřez českou sborovou tvorbou, myšleno a capella nebo s komorním doprovodem, a má-li to mít nějakou logiku, věděl jsem, že tam musí být Dvořák, Janáček, Martinů a pak že tam chci prorvat něco, co by za normálních okolností neprošlo. Což je Petr Eben a Jan Novák. A to se povedlo. Je docela těžké najít v české hudbě nějakou koncovku v takovém programu, aby to byla hodnotná skladba, která zdvihne lidi ze sedadel a všechny to bavilo. A ten Novák to je," řekl ČTK k programu Vasilek. Koncert zahájil PFS skladbou Pražské Te Deum 1989, pro smíšený sbor, dvě trubky, dva trombony, tympány a bicí, kterou Eben komponoval na přelomu roku 1989 a 1990 jako přímou reakci na tehdejší politické události. První uvedení se uskutečnilo 20. dubna 1990 v Praze, v předvečer návštěvy papeže Jana Pavla II. na koncertě pořádaném Arcibiskupstvím pražským a Společností pro duchovní hudbu v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Následovala Kantáta Otčenáš Leoše Janáčka, která vznikla jako doprovodná hudba k živým obrazům podle osmidílného cyklu Ojcze nasz polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Za řízení Janáčka byl Otčenáš pro sólový tenor, smíšený sbor, klavír a harmonium proveden scénicky v brněnském Divadle na Veveří 15. (pokračování...)
New York 7. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Dlouhotrvající potlesk vyprovodil skladbu Testamentum od Jana Nováka, kterou Pražský filharmonický sbor (PFS) zakončil v pátek své samostatné vystoupení v newyorské Carnegie Hall. Uznalé publikum si vytleskalo i přídavek. Nejstarší profesionální smíšený pěvecký sbor v Česku pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka nabídl program s texty inspirovanými liturgickým pozadím i prostým vyznáním přírodě. Koncert byl součástí Českého týdne v New Yorku, v rámci kterého PFS koncertem pod širým nebem 4. prosince zpěvem koled a spirituálů zaujal davy na rušné obchodní křižovatce Times Square. "Když chcete udělat průřez českou sborovou tvorbou, myšleno a capella nebo s komorním doprovodem, a má-li to mít nějakou logiku, věděl jsem, že tam musí být Dvořák, Janáček, Martinů a pak že tam chci prorvat něco, co by za normálních okolností neprošlo. Což je Petr Eben a Jan Novák. A to se povedlo. Je docela těžké najít v české hudbě nějakou koncovku v takovém programu, aby to byla hodnotná skladba, která zdvihne lidi ze sedadel a všechny to bavilo. A ten Novák to je," řekl ČTK k programu Vasilek. Koncert zahájil PFS skladbou Pražské Te Deum 1989, pro smíšený sbor, dvě trubky, dva trombony, tympány a bicí, kterou Eben komponoval na přelomu roku 1989 a 1990 jako přímou reakci na tehdejší politické události. První uvedení se uskutečnilo 20. dubna 1990 v Praze, v předvečer návštěvy papeže Jana Pavla II. na koncertě pořádaném Arcibiskupstvím pražským a Společností pro duchovní hudbu v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Následovala Kantáta Otčenáš Leoše Janáčka, která vznikla jako doprovodná hudba k živým obrazům podle osmidílného cyklu Ojcze nasz polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Za řízení Janáčka byl Otčenáš pro sólový tenor, smíšený sbor, klavír a harmonium proveden scénicky v brněnském Divadle na Veveří 15. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Průzkum: Využití umělé inteligence považuje 84 procent českých firem za důležité' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2024120606063|512447. Vydána 07.12.2024 8:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Průzkum: Využití umělé inteligence považuje 84 procent českých firem za důležité' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Věda a technika (vat) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2024120606063|512447. Vydána 07.12.2024 8:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
