Deloitte: ČR čeká kvůli energetické krizi recese, HDP klesne o 1,1 procenta
Praha 5. ledna (ČTK) - Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Podle studie letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.
"Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností a vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu, a to o 3,1 procenta. Firmy vlivem růstu nákladů a snižování ziskovosti musí snižovat investice a rozpracované projekty budou odkládat do budoucna," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hospodářské oslabení by podle studie nemělo výrazněji zasáhnout trh práce. Nezaměstnanost bude podle studie stagnovat, sníží se ale počet volných míst. Rizikem pro tento vývoj je další pokračování energetické krize. Pokud by ceny energií nutily mnoho firem ukončovat podnikání, začala by nezaměstnanost růst. Deloitte ale upozorňuje, že v dlouhodobém horizontu bude česká ekonomika mít opačný problém, když z pracovního trhu odejdou silné populační ročníky a firmy nebudou mít dostatek zaměstnanců.
Dlouhodobě napjatá situace na trhu práce podle studie povede i přes recesi ke zvyšování nominální průměrné mzdy o 4,3 procenta. Vzhledem k pokračující vysoké inflaci by ale reálné mzdy měly stejně jako loni klesnout, letos by měl jejich pokles dosáhnout 3,7 procenta po loňských 8,2 procenta.
U inflace očekává Deloitte její postupné snižování, za celý rok by průměrná inflace měla dosáhnout 8,5 procenta. "Největším rizikem zůstávají zvýšená inflační očekávání. Pokud by nadále setrvávala příliš vysoká, musela by na ně reagovat ČNB přísnější měnovou politikou," upozornil Marek. Rovnovážné dvouprocentní hladiny by měl růst cen podle studie dosáhnout nejdříve v příštím roce.
Recese podle studie také ohrožuje výsledek letošního státního rozpočtu. Deloitte varuje, že výběr mimořádných daní uvalených na oblast energetiky, bankovnictví a petrochemie bude zřejmě nižší, než kabinet očekával. Výběr daní navíc podle studie zhoršují nová opatření v daňové oblasti, jako jsou zdvojnásobení limitu pro neplátce daně z přidané hodnoty a pro využívání paušální daně na dva miliony korun či zrušení elektronické evidence tržeb. Rozpočtu nepomáhá ani systém valorizace důchodů, které rostou podle firmy bez ohledu na vývoj mezd.
Deloitte přitom upozorňuje, že veřejné finance nyní nejsou udržitelné. Strukturální deficit, tedy schodek ošetřený o vlivy hospodářského cyklu, byl loni podle studie 280 miliard korun, tedy 4,2 procenta HDP. Vláda sice chce letos přijmout opatření, která strukturální schodek od roku 2024 sníží o 70 miliard korun, podle studie ale není jasné, jak toho chce kabinet dosáhnout, když není vůle zvyšovat daně.
str mha
V Česku loni podle studie CRIF klesl počet bankrotů firem i podnikatelů
Praha 5. ledna (ČTK) - V loňském roce bylo v Česku vyhlášeno 700 bankrotů společností, o 41 méně než o rok dříve. Tehdy byl ale jejich počet nejvyšší od roku 2017. Počet bankrotů podnikatelů loni klesl meziročně o 1176 na 5135, což je nejmenší číslo od roku 2013. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.
V roce 2022 bylo podle ní podáno také 1013 návrhů na bankrot firem, což bylo o 21 méně než předloni. Podobný pokles zaznamenaly také insolvenční návrhy podnikatelů, kterých bylo podáno loni 5333, o 1043 méně než v roce 2021.
V prosinci bylo vyhlášeno 55 bankrotů firem, o tři méně, než byl loňský měsíční průměr. Zároveň bylo podáno 68 návrhů na firemní bankrot, o 16 méně proti průměru. To naznačuje nižší počet bankrotů v prvních měsících roku 2023. Z dlouhodobého hlediska je prosinec měsícem s nejnižším počtem bankrotů v roce.
"Mnoho firem, kterým hrozil zánik či bankrot již v roce 2020, přečkalo díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu. Proto se v roce 2021, kdy pomoc ze strany státu skončila, zvýšil počet bankrotů. V roce 2022 se sice meziročně snížil, ale stále zůstal o něco vyšší než v letech 2019 a 2020," popsala vývoj analytička CRIF Věra Kameníčková.
Nejvíce firemních bankrotů bylo loni podle firmy vyhlášeno v Praze (322), Jihomoravském (93) a Moravskoslezském kraji (54). Míra bankrotů vztažená k počtu aktivních společností byla nejvyšší v Olomouckém kraji, kde v roce 2022 zbankrotovalo 22 firem na 10.000 aktivních subjektů. Jen o něco nižší byla v Ústeckém kraji a v Praze. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 10.000 aktivních firem necelých osm bankrotů. Obdobně na tom byl Karlovarský kraj.
V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu (142), ve zpracovatelském průmyslu (99) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (95). Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů připadlo v dopravě a skladování (22,9), dále to bylo ubytování a stravování a administrativní činnosti, naopak nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (5,5) a v informačních a komunikačních činnostech.
V prosinci bylo vyhlášeno celkem 371 bankrotů živnostníků, čímž se tento měsíc stal pátým měsícem během roku 2022, kdy se počet bankrotů živnostníků dostal pod 400, což se v předchozích letech stávalo spíše výjimečně. Zároveň bylo podáno 375 návrhů na bankrot, což je rovněž podprůměrný počet, uvedl CRIF.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském (643), ve Středočeském (613) a v Ústeckém kraji (579). Ve všech krajích přitom meziročně nastal jejich pokles.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo vyhlášeno ve stavebnictví (1266), v obchodu (978) a ve zpracovatelském průmyslu (604). Nejvíce ohroženi bankrotem jsou živnostníci v dopravě a skladování, kde na 10.000 subjektů připadlo 57 bankrotů, dále ve stavebnictví a ubytování a stravování. Nejméně ohrožené je odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství s méně než čtyřmi bankroty na 10.000 subjektů.
Zdroj: CRIF
fd mha rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
