Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
Praha 15. března (ČTK) - Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.
Průměrná mzda v ČR loni vzrostla podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu meziročně nominálně o 6,5 procenta. Vzhledem k růstu cen ale reálně klesla o 7,5 procenta.
"Současná prognóza počítá s růstem (mezd) o 8,5 procenta. Pokud by se tento odhad výrazněji zvýšil, dejme tomu více nad deset procent, pak se obávám, že by to skutečně byl důvod k tomu ty sazby dále zpřísnit," upřesnila Zamrazilová na dotaz ČTK. "My musíme analyzovat, co se děje na trhu práce velmi podrobně, protože to je jeden z hlavních zdrojů inflačních tlaků. My zatím máme jedinou informaci, a to jsou růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví, který byl nad deset procent v obou případech. Musíme se podrobněji podívat na strukturu, jaká část podniků měla jak vysoký růst mezd, a zkusit zjistit, zdali šlo, dejme tomu, o nějakou anomálii, či zda půjde o nějaký setrvalý trend," popsala. "Za mě je to důležitý signál pro to, že budu uvažovat o dalším zpřísnění měnově politických sazeb, ačkoli přesná čísla a novou prognózu růstu mezd budeme mít k dispozici až počátkem května," řekla ČTK.
ČNB naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu loni v červnu, a to na sedm procent. Guvernér Aleš Michl letos začátkem února řekl, že bankovní rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Další debatu o nastavení úrokových sazeb bude mít bankovní rada na programu 29. března.
Další rizika pro inflaci spatřuje podle Zamrazilové ČNB v napjatém trhu práce. Připomněla, že teprve v lednu po pěti letech překročil počet nezaměstnaných počet volných pracovních míst. Zopakovala, že ČNB očekává pokles inflace v druhé polovině roku, kdy se projeví zvyšování úrokových sazeb z loňského roku. Inflaci pomůže snížit také vysoká srovnávací základna z loňského roku. Do inflačního cíle by se měla inflace dostat počátkem příštího roku. Další inflační impuls podle ní představuje i příliš volná rozpočtová politika. "Veřejné finance posílají do ekonomiky příliš mnoho peněz, což je také inflační impuls," podotkla.
Dalším zdrojem obav z vlivu na inflaci je podle viceguvernérky zahraničí. Poukázala na to, že Evropská centrální banka ve své prosincové zprávě posunula nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok a současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025. "Takže je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí," řekla.
nlm mha
Prioritou europoslanců pro příští summit EU je konkurenceschopnost hospodářství
Štrasburk 15. března (zvláštní zpravodaj ČTK) - Europoslanci, ale i Evropská komise od summitu prezidentů a premiérů Evropské unie očekávají především řešení konkurenceschopnosti unijního hospodářství ve světle zelené transformace a hospodářských vztahů s Čínou a Spojenými státy. Zásadním tématem je pro ně nadále i podpora Ukrajiny v obraně vůči ruské invazi a migrace. Lídři členských států EU se setkají příští týden v Bruselu.
"Obchod byl po mnoho let naším posvátným nástrojem, který přinášel prosperitu, rozvoj a zlepšoval životy našich občanů. A i když jsme mistři ve vyjednávání opatření, hůře nám jde jejich implementace," řekl europoslancům ve Štrasburku ve svém úvodním projevu předseda Evropské rady Charles Michel.
V podobném duchu pokračovala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta minulý týden jednala ve Washingtonu s americkým prezidentem Joem Bidenem mimo jiné o lepších podmínkách pro evropské firmy poté, co vláda USA přijala takzvaný zákon o snižování inflace (IRA). Ten počítá s miliardovými investicemi do ochrany klimatu a dotacemi americkému průmyslu. V EU vyvolal obavy z konkurenčního znevýhodnění, protože část dotací a daňových úlev je vázáno na americké výrobky.
Von der Leyenová uvedla, že mezi unijní Zelenou dohodou (Green Deal) a americkým IRA je očividná souvislost. "Obě opatření jsou současně klimatickou strategií i strategií pro investice a růst ekonomiky... vyjednávání ale mohou vyřešit jen některé z nejpalčivějších problémů, nejvíc práce musíme udělat tady v Evropě," uvedla předsedkyně Evropské komise a zdůraznila, že aby unie naplnila nevyhnutelný cíl zelené transformace ekonomiky, musí mimo jiné zajistit zdroje kritických materiálů potřebných k výrobě například baterií.
"Téměř 98 procent hořčíku získáváme z Číny, 97 procent našeho lithia pochází z Číny... pandemie a válka nám dala hořkou lekci o závislostech," dodala předsedkyně EK s odkazem na evropskou závislost na ruských fosilních palivech. "V Kanadě jsem navštívila firmu, která recykluje 95 procent lithia z použitých baterií. To musí být budoucnost i v Evropě," uvedla von der Leyenová.
Na otázku konkurenceschopnosti se zaměřila v projevech i většina předsedů jednotlivých politických frakcí EP.
"Spojené státy přijaly IRA už před několika měsíci. A my stále mluvíme o tom, jak odpovědět... potřebujeme rychlé a jednotné řešení," vyzvala česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO), která připomněla, že automobilka Volkswagen zvažuje, zda v Evropě, a možná přímo v Česku, postaví novou továrnu na baterie pro elektromobily. Svoji první továrnu však postaví v Severní Americe, aby měla přístup k výhodám IRA.
Český europoslanec z lidovecké frakce EPP Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že "hnacím motorem ekonomiky by neměly být dotace nebo státní podpora, ale hospodářská soutěž". "Za porovnávání se s USA můžeme zaplatit vysokou cenu... zatímco oni jsou (jako federace) jednotní, my máme v jednotlivých členských státech 20 odlišných přístupů," dodal Niedermayer.
Druhotným tématem europoslanců byla dnes také migrace. V projevech se tématu dotkli jak předseda Evropské rady Michel, tak spolupředseda klubu Evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini.
V souvislosti s hospodářskými i sociálními tématy také někteří europoslanci i von der Leyenová zdůraznili, že Evropská unie se musí zbavit přebytečné byrokracie tam, kde je to možné, aby se stala atraktivnější pro investory a podnikatele.
vdv jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
