Šumperské muzeum chystá výstavu domácích kutilů, obrací se i na veřejnost
Šumperk 29. května (ČTK) - Na fenomén kutilství a výrobu předmětů určených pro interiéry domů a bytů se zaměří výstava, kterou připravuje Vlastivědné muzeum v Šumperku. Ukázat chce veřejnosti podomácky vyráběné předměty především z 20. století. V souvislosti s přípravou expozice se zástupci muzea obracejí se žádostí o spolupráci také na veřejnost, která by mohla těmito výrobky přispět k oživení výstavy. Expozice s názvem Udělej si sám bude otevřena 22. června, řekla ČTK kurátorka výstavy Mária Kudelová.
"Výstava představí pouze výrobky vyráběné podomácku od konce 19. století až po konec 20. století. Nebude tedy obsahovat pouze produkty z normalizačního období, chceme právě ukázat, že činnost domácího vyrábění či přetváření je starší, jenom se pravděpodobně nenazývala kutilstvím. Byla a je součástí moderní společnosti nejpozději od počátku 20. století," uvedla kurátorka.
Zástupci muzea se zaměří na funkční a dekorativní svépomocné výrobky vztahující se k bydlení. Výstava představí pouze výrobky z regionu, především z Šumperska a Jesenicka. "A určitě bude zaměřena i regionálně. Kutilové totiž často zpracovávali odpady a zbytky z různých místních provozoven, například víme, že z provozoven Jesanu, která byla součást Moravských dřevařských závodů, z odpadových průřezů suků si lidé doma vyráběli dekorační předměty, ty se nám však bohužel zatím nepodařilo na výstavu získat," uvedla kurátorka.
Na výstavě budou představeny i ukázky tvorby místních (rapotínských) sklářů, kteří svoje výrobky vyráběli ve volném čase a podle vlastních návrhů, i když ne podomácku, potřebovali k tomu vždy prostředí sklárny, doplnila kurátorka muzea.
Část předmětů pro výstavu zapůjčilo Vlastivědné muzeum Jesenicka, přispěly i sbírky šumperského muzea a také veřejnost. Právě na ni je zaměřena výzva muzea k zapůjčení či darování podomácky vyrobených předmětů. Mohou to být různé poličky, kolébky, stojany nebo závěsy na květináče, papírové nebo dřevěné kazety či různé dekorace, výrobky z uzávěrů od piva či špejlí. Předměty mohou zájemci nosit do muzea ještě do středy.
Alena Horáková kš
Zemřel malíř Ilja Kabakov, tvůrce moskevského konceptualismu
Moskva 28. května (ČTK) - Sovětský a americký malíř Ilja Kabakov, pokládaný za jednoho ze zakladatelů moskevského konceptualistického hnutí, zemřel v sobotu v 89 letech, oznámila Nadace Ilji a Emilie Kabakovových. Podle serveru Meduza byl Kabakov pokládán za nejznámějšího soudobého ruského umělce ve světě a hlavního ruského umělce poslední třetiny 20. století.
"S velkým smutkem oznamujeme, že skonal Ilja Kabakov, veliký umělec, filozof, milovaný manžel, drahý otec a zbožňovaný dědeček. Člověk, který celý život snil o utopii, opustil tento svět v sobotu 27. května, obklopen svými blízkými, devadesátin se nedožil," uvedla nadace. Pohřeb se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.
Světovou proslulost získal umělec díky svým instalacím, jeho díla vystavovali v mnoha muzeích. Od konce 80. let žil se ženou v New Yorku, následně získal americké občanství.
Kabakovova díla byla vydražena v roce 2006 za 4,1 milionu dolarů a v 2008 za 5,8 milionu dolarů, čímž se v té době stala nejdražšími obrazy moderního ruského umění, poznamenala státní agentura TASS. Kabakovova díla se nacházejí v Treťjakovské galerii v Moskvě, petrohradské Ermitáži, v newyorském Muzeu moderního umění a také v soukromých sbírkách, dodala.
Umělec narozený židovským rodičům v ukrajinském městě Dnipro v době, kdy se jmenovalo Dněpropetrovsk a leželo v Sovětském svazu, po tři desetiletí pracoval v Moskvě, než i se ženou přesídlil na konci 80. let do Spojených států. V Moskvě nejprve ilustroval dětské knihy a časopisy. Na přelomu 50. a 60. let vytvořil stovky abstraktních grafik. V 70.letech se stal jedním ze zakladatelů a současně nejvýraznějším představitelem moskevského konceptualismu. Jeho instalace z 80. let odrážely ovzduší sovětského života. Nejznámějším se stala instalace z roku 1982, jejíž název lze přeložit jako Člověk, který odletěl do vesmíru ze svého pokoje. BBC ji při výstavě v londýnské galerii Tate Modern označila za metaforu útěku od beznaděje sovětské reality.
msk jrm