Zemřel spoluautor sousoší lidických dětí Hampl, manžel sochařky Uchytilové
Lidice (Kladensko) 23. května (ČTK) - Zemřel spoluautor sousoší lidických dětí, sochař a akademický malíř Jiří Václav Hampl, manžel sochařky Marie Uchytilové, která Pomník dětským obětem války tvořila od roku 1969. Bylo mu 92 let. ČTK dnes o sobotním úmrtí umělce informoval Vavřinec Menšl, který o Hamplovi natočil dokument nazvaný Nechtěný pomník.
Hampl byl nejprve žákem sochařky Uchytilové, později manželem. Po její smrti v roce 1989 pokračoval podle Památníku Lidice s dcerou Uchytilové Sylvií Klánovou, Annou Nešporovou a několika spolky v úsilí o odlití památníku do bronzu, dílo 82 soch v nadživotní velikosti tehdy existovalo v sádrovém provedení. V roce 1995 bylo v Lidicích instalováno prvních 30 bronzových soch, postupně následovaly další, poslední přibyly o pět let později.
Hlavní zálibou Hampla byla podle Menšla malba. "Vytvořil mnoho obrazů umístěných na všech kontinentech a také řadu tepaných reliéfů, rozsáhlá je i jeho činnost medailérská," uvedl Menšl.
Po roce 2008, kdy tehdejší vedení Památníku Lidice změnilo desku u sousoší, začal soudní spor. Hamplovo jméno na nové desce nebylo, proto se začal dovolávat uznání svých autorských práv. Soudy konstatovaly, že na známém díle pracovali manželé společně a správa památníku musí doplnit Hamplovo jméno na informační desku u sousoší. Kauza skončila v roce 2018, kdy Nejvyšší soud odmítl dovolání Památníku Lidice. Zástupkyně ředitele Památníku Lidice Jana Chourová Plachá dnes ČTK řekla, že deska byla po skončení soudů vyměněna. Stojí na ní: "Vytvořili v letech 1969 - 1992 sochaři M. Uchytilová a J. V. Hampl." Dále jsou zde také údaje o pracovnících, kteří sochy odlili do bronzu, údaje o dárcích i o těch, kteří se o vznik památníků zasloužili.
Hampl se narodil 10. září 1929 v Praze, kde také v sobotu zemřel. Studoval u profesora Otakara Nejedlého, kde se zabýval převážně krajinomalbou, patřil i mezi žáky Emanuela Frinty a Josefa Multruse. Kromě obrazů vytvořil řadu pamětních desek a pamětních medailí.
sbe gcm dr
Odborníci vrátili tvář ženě z doby bronzové, podle bohaté výbavy patřila k elitě
Brno 24. května (ČTK) - Odborníkům se podařilo rekonstruovat podobu ženy, která žila ve starší době bronzové a její hrob, odkrytý v Mikulovicích u Pardubic, vynikal mimořádně bohatou výbavou. Unikátem je například jantarový náhrdelník se stovkami korálků. Žena se světlou pletí a hnědýma očima ve své době patřila k elitě. "Zvolili jsme možná lehce povýšený výraz, hlavně kvůli bohatství, které jsme v hrobě našli," řekla dnes novinářům antropoložka Eva Vaníčková z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Spolupracovala se sochařem Ondřejem Bílkem.
Několik skupin kostrových hrobů odkrývali archeologové u Mikulovic v letech 2007 až 2009. Záhy se ukázalo, že pohřebiště je mimořádně bohaté na pohřební výbavu. Výzkum přinesl řadu informací o době kolem roku 2000 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela ve střední Evropě bronzová metalurgie a dálkový obchod.
"V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s takzvanou únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy," uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Důkazem bohatství a dálkového obchodu je právě jantar z Baltu na ženině náhrdelníku. "Jde o naprosto unikátní šperk, který mezi nálezy z této doby nemá obdoby," uvedl archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Radiokarbonové datování provedené v laboratoři v Mannheimu klade hrob do rozmezí let 1880 až 1750 před Kristem,“ doplnil archeolog.
Žena zemřela zhruba v 35 letech, patrně se narodila a žila celý život v okolí Mikulovic, které tehdy podle archeologa nejspíš byly uzlovým bodem na nějaké dálkové obchodní trase. Šlo o drobnější ženu s trochu maskulinními rysy - výraznou bradou a široce posazenýma očima. Kromě náhrdelníku měla také pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice a dvě zlaté záušnice.
Rekonstrukci ženiny podoby, včetně replik všech šperků, bude Akademie věd ČR využívat pro popularizační účely při různých akcích a krátkodobých výstavách.
Jan Tomandl kš
DALŠÍ ZPRÁVY
