Marc Chagall - 125. výročí narození Ag proof

MMF: Evropa by měla dopady války na Ukrajině řešit využitím rozpočtové politiky

Brusel 22. dubna (ČTK) - Evropské vlády by měly řešit ekonomické důsledky války na Ukrajině prostřednictvím rozpočtové politiky, aby tak umožnily normalizaci měnové politiky v době vysoké inflace. Ve svém výhledu pro Evropu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Varoval přitom, že vleklá válka na Ukrajině by zvýšila počet uprchlíků mířících do Evropy, prohloubila problémy v dodavatelských řetězcích, posílila inflační tlaky a rozšířila výrobní ztráty. Za největší riziko považuje MMF náhlé zastavení ruských dodávek ropy a plynu, které by podle fondu výrazně zasáhlo zejména výrobní aktivity ve střední a východní Evropě. Pro celou Evropskou unii by úplné přerušení dodávek ropy a plynu z Ruska mohlo v příštím roce podle MMF znamenat ztrátu tří procent hrubého domácího produktu (HDP). "Rozpočtová politika je k řešení nových šoků vhodnější než politika měnová," uvedl MMF ve zprávě. Vyzval mimo jiné k dodatečným rozpočtovým výdajům na humanitární pomoc pro uprchlíky a na podporu domácností s nízkými příjmy i zranitelných, ale životaschopných podniků, uvedla agentura Reuters. "Vzhledem k tomu, že inflace výrazně překračuje stanovené cíle, měla by měnová politika zůstat na cestě k normalizaci," uvedl MMF. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se meziroční míra inflace v Evropské unii v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. V samotné eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta minulý týden navzdory rostoucí inflaci ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Viceprezident ECB Luis de Guindos nicméně tento týden v rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil, že by centrální banka mohla už v červenci přikročit ke zvýšení úroků. MMF tento týden v aktualizovaném výhledu pro světovou ekonomiku předpověděl, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny odhadoval na 3,9 procenta. V příštím roce očekává fond další zpomalení růstu, a to na 2,3 procenta. MMF rovněž předpověděl, že míra inflace v eurozóně se letos více než zdvojnásobí a z loňských 2,6 procenta vystoupí na 5,3 procenta. V příštím roce počítá fond s poklesem inflace, a to na 2,3 procenta. pmh spr

V katedrále sv. Víta uloží relikvii posledního českého krále Karla I.

Praha 22. dubna (ČTK) - Ke 100. výročí úmrtí posledního českého krále a rakouského císaře, blahoslaveného Karla I. Rakouského (1887 až 1922) bude v neděli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě uložena jeho relikvie. Prahu při té příležitosti navštíví jeho vnuk Karel Habsburský, který je stejně jako jeho děd členem rytířského Řádu sv. Jiří. V sobotu Prahou projde průvod složený z několika stovek řádových rytířů. ČTK o tom za organizátory informoval Martin Hamšík. Karel I. usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa. Jako devětadvacetiletý muž měl plán co nejrychleji uzavřít mír a reformovat zkostnatělý stát. Nový styl vládnutí se mu prosadit nepodařilo. O dva roky později se monarchie po prohrané válce rozpadla a Karel se musel vzdát moci. Neúspěšně se ještě pokusil získat alespoň uherskou korunu. Zemřel v exilu na zápal plic ve 34 letech. Slavnosti, které i v ČR připomenou 100. výročí smrti Karla I., vyvrcholí v neděli v 10:00 uložením jeho ostatků v katedrále sv. Víta. Poslední český král byl v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. blahoslaven a jako český panovník – světec se připojil ke svým přemyslovským předkům, sv. Ludmile a sv. Václavu, uvedl zástupce české pobočky řádu Michael Heres. Ostatky Karla I. byly již před třemi týdny uloženy také do kaple olomoucké katedrály sv. Václava. Ostatkem se chápe některá část těla, nejčastěji jde o úlomky kostí, někdy ale třeba také kousek oděvu napuštěného krví světce. Získávají se z různých míst, která jsou se světci spojena. Řád sv. Jiří je rytířským řádem habsbursko-lotrinské dynastie, sídlo má ve Vídni a pobočky v deseti evropských zemích. Jeho velmistrem dnes je hlava rodu, Karel Habsbursko-Lotrinský. Kořeny řádu sahají až do roku 1308 a jeho velmistry byli i čeští králové a římští císaři, Karel IV., Zikmund Lucemburský a Václav IV., a také Karel I. Od doby císaře Maxmiliána I. je titul velmistra řádu spojen s dynastií Habsburků. V roce 1917 císař Karel I. ustanovil řád jakožto světský rytířský řád. V roce 2011 byl ustaven Řád sv. Jiří – evropský řád Domu habsbursko-lotrinského v jeho současné podobě. Řád má dnes komunity zvané komendy v Rakousku, v Německu, v Itálii, v Chorvatsku, ve Slovinsku,v Maďarsku, v Srbsku a v Británii. Česká komenda byla vyhlášena v roce 2019. Karel Habsburský je evropský politik a podnikatel, vnuk Karla I. a syn evropského politika Otty Habsburského. V letech 1996 až 1999 byl poslancem Evropského parlamentu. hrm rot