Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo poslední jadernou elektrárnu
Berlín 16. dubna (ČTK) - Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Informuje o tom dnes agentura DPA. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musely být definitivně vypnuty v sobotu.
Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku, která se od sítě odpojila ve 23:59 SELČ.
První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. V nadcházejících letech chce spolková republika přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie.
Průzkum institutu Forsa z tohoto týdne ukázal, že dvě třetiny Němců podporují prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě. Pouze 28 procent si přálo jejich odstavení.
Jejich pokračování by chtěl také bavorský premiér Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra "absolutním omylem". Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie.
Že by na něco takového německá vláda, která patří do jiného politického tábora než Söderova Křesťanskosociální unie (CSU), přistoupila, je velmi nepravděpodobné. I kabinet kancléře Olafa Scholze ale připouští, že v příštích letech bude muset využívat více energie z plynu a uhlí, které jsou v některých ohledech výrazně problematičtější než jaderná energie.
Podle projektu Our World in Data spojeného s Oxfordskou univerzitou je jádro zhruba 350krát bezpečnější než uhlí, pokud jde o počet úmrtí na jednu vyprodukovanou terrawatthodinu energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů je pak podle webu jaderná energie asi 270krát čistší než uhelná.
mtw
Kadaňský klášter připravil k výročí 550 let od svého založí výstavu i prohlídky
Kadaň (Chomutovsko) 15. dubna (ČTK) - Františkánský klášter v Kadani na Chomutovsku slaví 550 let od svého založení. K výročí si dnes připravil vernisáž výstavy s názvem "Klášter a jeho pán" i noční komentované prohlídky v dobových kostýmech. Nová výstava přiblíží návštěvníkům počátky vzniku kláštera i život jeho zakladatele Jana Hasištejnského z Lobkowicz, řekl dnes ČTK autor výstavy a městský historik Lukáš Gavenda.
Výstavu připravilo kadaňské muzeum, které je provozovatelem objektu, ke dvěma výročím. "To první, zásadní je 550. výročí vzniku kláštera, tedy příchodu františkánských řeholníků do Kadaně. A druhé výročí je 530., kdy nám Jan Hasištejnský z Lobkowicz, zakladatel kláštera, vyrazil z Kadaně na svoji pouť ze Svaté země, do Jeruzaléma a do Betléma," řekl Gavenda.
Výstava zve návštěvníky do prostor, které zakladatelé Lobkowiczkého rodu využívali při svých pobytech mezi františkánskými řeholníky. Místnosti dali Lobkowiczové vyzdobit sklípkovou klenbou a vtiskli tak klášterní budově nezaměnitelnou stopu své doby i vzpomínku na své sepjetí s tímto místem, uvedl Gavenda. Právě místnosti se sklípkovou klenbou náležejí k nejstarším a nejpozoruhodnějším v klášteře.
Ke zhlédnutí jsou i artefakty archivní i archeologické povahy, jež dokládají pouto rodu ke klášteru. Jde například o náhrobek Jana Hasištejnského od Ulricha Greucze z roku 1516. Jeho originál se nachází v klášterním kostele. Výstava nabízí pohled na jeho původní, rekonstruovanou podobu, která zanikla kolem roku 1682. Návštěvníci si mohou prohlédnout také dobové dokumenty, jako je Lobkowiczký erbovník, kde jsou namalovány erby Lobkowiczů a jejich příbuzných, nebo listinu z roku 1481, kterou král Vladislav Jagellonský předává patronát nad klášterem Lobkowiczům.
V návštěvní nabídce kláštera nestojí výstava samostatně, ale doplňuje stálou expozici s názvem "Život v klášteře" v rámci druhého návštěvního okruhu. Ke zhlédnutí je v prvním a druhém poschodí až do 29. října. Partnery výstavy jsou rodina Lobkowiczova a její společnost Lobkowiczké sbírky, Zámek Nelahozeves a Oblastní muzeum v Chomutově, které na výstavu zapůjčily své sbírkové předměty.
bah rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
