Holešovský zámek zpřístupní historicky cenný meč Jana hraběte z Rottalu
Holešov (Kroměřížsko) 3. června (ČTK) - Zámek v Holešově na Kroměřížsku zpřístupní historicky cenný meč patřící moravskému hejtmanovi Janu hraběti z Rottalu. Zbraň z poloviny 17. století si zájemci budou moci od soboty 4. června prohlédnout na výstavě 100 let muzejnictví v Holešově. Meč patří mezi největší vzácnosti muzejních sbírek, sdělila dnes ČTK Dana Podhajská z Městského kulturního střediska v Holešově.
"Hejtmanský meč byl symbolem nejvyšší moci Moravského markrabství a zástupce panovníka, kterým Jan hrabě z Rottalu, majitel holešovského panství letech 1648 až 1655 byl. Podle podkladů byl držen za přítomnosti hejtmana při slavnostních a obřadních příležitostech, ale i při zasedání zemského soudu. Obrazně se dá říci, že na Moravě platil za obdobou korunovačních klenotů," uvedla Podhajská. V České republice je podle ní kromě holešovského meče znám jen o několik let mladší hejtmanský meč Františka Karla hraběte Liebteinského z Kolowrat. Je uložený v Rychnově nad Kněžnou.
Meč na holešovském zámku je umístěn ve speciální vitríně. Kování je vyrobeno ze stříbra, čepel je ocelová se zlatou rytou výzdobou. Dřevěná pochva je potažená tmavě červenou textilií, na obou koncích se stříbrným kováním. Jeho součástí jsou erby císaře Svaté říše římské, který Jana z Rottalu moravským zemským hejtmanem jmenoval, rodu Rottalů a symbol Moravy. "Na druhé straně jsou uvedena jeho panství a další úřední tituly. Na jílci meče jsou pak plasticky vyobrazeny symboly hejtmanské moci, spravedlnost jako symbol moci soudní a zbraně jako symbol moci vojenské," uvedla Podhajská.
Meč byl podle muzejníků v rodině Rottalů uctíván. Stejně tomu bylo po jejich vymření po meči i mezi jejich dědici v ženské linii. "Nikdy nedošlo k jeho prodeji, ba ani k nabídce prodeje. Po znárodnění holešovského zámku povědomí o mimořádném významu meče zaniklo. Meč byl vystaven jako řadový sbírkový předmět v expozicích holešovského muzea. V roce 2018 se odborníci shodli na jeho prakticky nevyčíslitelné hodnotě a letos v červnu konečně došlo k tomu, že je meč vystaven pro veřejnost," doplnila Podhajská.
Vzácný exponát si lze na výstavě na zámku prohlédnout v červnu od úterý do neděle mezi 12:30 a 16:00. O letních prázdninách bude k vidění od 10:00 do 11:30 a od 12:30 do 17:00.
chv kš
Východočeské muzeum výstavou rekapituluje tvorbu sklářky Jiřiny Žertové
Pardubice 2. června (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích dnes na pardubickém zámku uvedlo výstavu světově uznávané sklářské výtvarnice Jiřiny Žertové. Autorka v srpnu oslaví devadesátiny, u příležitosti jejího jubilea muzeum výstavu pořádá. ČTK to řekli kurátoři Ján Gajdušek a Jan Ivanega.
"Její díla jsou velmi silná, dokáží na sebe strhnout pozornost," řekl Gajdušek. Výtvarnice také k jubileu vydává svoji monografii, dodal.
Žertová vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru monumentální malby a skla Josefa Kaplického. Vytvářela kompozice z částí foukaných do forem, dotvářených malbou nebo brusem. První ocenění získala už v roce 1957 na Milánském trienále. V 60. letech spolupracovala se sklárnami ve Škrdlovicích a v Novém Boru.
V 70. letech se věnovala skleněné plastice, tímto obdobím výstava začíná. Vytvářela velké barevné foukané dutiny. Proniká jimi světlo, během denní doby se tak proměňují. Od 80. let kombinovala sklo s kovem, dřevem, drátem, tabulkovým sklem.
"Na objekty i podstavec používala dripping, s tím přišel Jackson Polock, pravidelnými, rytmickými tahy nanášel vrstvy barvy na objekt nebo plátno," řekl Gajdušek.
V té době také vznikl pojem ošklivé sklo, umělci chtěli skleněné umělecké objekty zbavit jejich vážnosti a dekorativnosti. K tomu právě používali barvu a jiné materiály. Výraz vymyslel sklář a pedagog Vladimír Kopecký. Žertová pak kromě barvy spojila sklářské objekty s nalezenými a vyhozenými věcmi.
Od 90. let Žertová přestala pracovat s foukaným sklem, které začalo být velmi drahé, a začala stavět z tabulového skla různé objekty, třeba Babylonskou věž. "Vršila ho na sebe takovým způsobem, kterým docílila zvláštního optického objektu, vytváří zvláštní architektury. Na každou výstavu se znovu skládají, vypadají tak pokaždé trochu jinak," řekl Gajdušek.
Její díla vystavovaly prestižní galerie po celém světě, v New Yorku, Chicagu, Londýně, Hamburku, Frankfurtu nebo Tel Avivu. Její dílo je trvale vystaveno i v pardubické expozici S.K.L.E.M. Ve sbírce pak Východočeské muzeum opatruje na tři desítky jejích plastik a váz.
"Krásně můžeme na výstavě vidět autorčin vývoj, na začátku nezapřela zájem o hutnicky tvarované sklo, s tím se seznámila ve sklárnách, jen technologii monumentalizovala, odpoutala od formy, aby sloužila k estetickému účelu," řekl Ivanega.
jlc hj
DALŠÍ ZPRÁVY
