Exministři financí: Schválený deficit státního rozpočtu je nereálný, bude vyšší
Praha 23. dubna (ČTK) - Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek.
"Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě," uvedla exministryně Alena Schillerová (ANO). Už nyní je podle ní zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard Kč nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun. Vedle toho podle Schillerové nejsou v rozpočtu ani peníze na výdaje za další desítky miliard korun na další valorizaci důchodů nebo pro Státní fond dopravní infrastruktury.
Deficit rozpočtu minimálně nad 300 miliard korun očekávají i další bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Rusnok. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak se předpokládalo. Vláda by podle něj měla hledat úspory ve výdajích z rozpočtu, bez toho podle něj hrozí Česku v budoucnu státní bankrot. Kalousek upozornil, že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO).
Podle Rusnoka bude schodek s jistotou vyšší o desítky miliard korun. Vláda nyní podle něj musí provést řadu kroků, aby byl nárůst deficitu co nejnižší.
Podle Kalouska i Rusnoka musí vláda provést ve výdajích státu plošné škrty. Rusnok navrhl například zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo důchody. Vláda by podle něj měla revidovat také systém neinvestičních dotací, který označil za přebujelý. Kalousek by chtěl ušetřit také například snížením počtu státních zaměstnanců, které by podle něj mělo být výrazně ambicióznější, než se plánuje. Omezil by také některé státní příspěvky. Všichni tři bývalí ministři se shodli na nutnosti dalšího omezování provozních výdajů státu ve výši kolem šesti procent.
Exministři se věnovali také úpravám daňového systému, které nyní připravuje vláda. Změny v dani z přidané hodnoty (DPH) nejsou podle nich v současné době vhodné, protože by působily proinflačně. Podle Kalouska by vláda měla hledat vyšší příjmy spíše v dani z příjmů, přičemž připomněl dřívější tzv. superhrubou mzdu.
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.
sip rot
Analýza:Průměrný výnos firemních dluhopisů v ČR stoupl v březnu na 8,28 procenta
Praha 23. dubna (ČTK) - Průměrný výnos korporátních dluhopisů vydaných v ČR vzrostl v březnu 2023 na 8,28 procenta ze 6,38 procenta před rokem. Zvýšil se i počet emisí. Na druhé straně objem emisí klesl z 15 miliard korun na 10,8 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů portálu Dluhopisomat.cz, který srovnává všechny dluhopisy v České republice.
"Výnosy korporátních dluhopisů rostou v meziročním srovnání zejména v důsledku vyšších úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Zvýšily se téměř o dva procentní body a staly se konkurencí tradičním bankovním vkladům či fondům," uvedl hlavní ekonom Comfort Finance Group (CFG) Vladimír Pikora.
Dluhopisy lákají podle analytika Golden Gate Pavla Ryby investory na vyšší úroky, než kolik nabízejí banky na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech. "Nutno říct, že za vyšší výnos klienti také nesou vyšší riziko, korporátní dluhopisy jsou spojeny s vyššími možnostmi ztráty, než je tomu v bankách nebo třeba v drahých kovech. Není tam žádná garance vkladů, investoři podstupují za vyšší výnos vyšší riziko,“ upozornil..
Investoři podle Pikory zohledňují vývoj úrokových sazeb a žádají dluhopisy, které nabízejí výrazně vyšší výnosy než loni. Uvědomují si také, že pro další zvyšování úrokových sazeb již nejspíše není prostor a vyplatí se jejich současné úrovně využít. Podobná šance se nemusí v blízké budoucnosti opakovat, zvlášť když ČNB může ještě letos úrokové sazby snížit, dodal.
Celkový počet emisí korporátních dluhopisů vydaných v období leden až březen 2023 vzrostl ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022 z 241 na 261. Výrazně se na druhé straně snížil celkový objem emisí a zkrátila se i doba jejich splatnosti. Zatímco v prvním čtvrtletí 2022 byly vydány dluhopisy v objemu 15,0 miliardy Kč, v prvním čtvrtletí 2023 to bylo 10,8 miliardy Kč.
Průměrná doba splatnosti se v meziročním kvartálním srovnání zkrátila ze 3,73 na 3,59 roku, když jen v březnu 2023 klesla z loňských 4,05 na 3,50 roku. Již více než rok na trhu výrazně dominují menší emise v objemu do 25 milionů Kč. Velkých emisí s objemem nad 100 milionů Kč bylo od ledna 2022 vydáno pouze 125, upozornil Pikora.
Dluhopisomat je dluhopisové tržiště. Poskytuje služby emitentům vydávajícím dluhopisy a investory informuje o bezpečnějších emisích. Je součástí investiční skupiny CFG, která na českém finančním trhu působí přes deset let.
fd mha
DALŠÍ ZPRÁVY
