Míra inflace v Turecku v lednu zrychlila na 64,9 procenta, čekalo se zpomalení
Ankara 5. února (ČTK) - Míra inflace v Turecku v lednu zrychlila na 64,86 procenta z prosincové hodnoty 64,77 procenta, oznámil dnes turecký statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny v restauracích a kavárnách, dražší byla také zdravotní péče. Zlevnily naopak oděvy a obuv. Meziměsíčně pak ceny v Turecku zrychlily růst na 6,70 procenta.
Zástupci turecké centrální banky minulý měsíc avizoval ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová však minulý týden na svůj post překvapivě rezignovala, tak je další postup tvůrců měnové politiky nejistý, uvedla agentura Bloomberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně do čela banky jmenoval Fatiha Karahana, který dosud působil jako viceguvernér. Karahan v neděli uvedl, že centrální banka bude připravena jednat, pokud se výhled inflace zhorší.
Loňským jmenováním Erkanové do funkce guvernérky centrální banky Erdogan ustoupil od svého dlouhodobého odporu ke zvyšování úrokových sazeb, který vedl k prudkému růstu inflace a k odchodu investorů z Turecka. Za jejího působení banka zvýšila základní úrokovou sazbu postupně až na 45 procent z počátečních 8,5 procenta, aby srazila inflaci, která je v Turecku zdaleka nejvyšší v Evropě.
Nejvyšší meziroční růst cen statistici registrují za prosinec v kategorii hotely, kavárny a restaurace, kde se ceny meziročně zvýšily o 92,3 procenta. Následuje vzdělání, zdravotní péče a doprava, ceny v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly o 69,7 procenta.
Inflace v Turecku prudce vzrostla po měnové krizi na konci roku 2021 a v říjnu následujícího roku se dostala na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let. Turecká lira loni vůči dolaru oslabila přibližně o 37 procent.
Další postup centrální banky by se mohl vyjasnit tento čtvrtek, kdy bude Karahan prezentovat čtvrtletní zprávu o inflaci. Bude přitom odpovídat na dotazy ekonomů a novinářů.
lsk spr
Většina analytiků čeká pokles úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu
Praha 4. února (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování úrokových sazeb, otázkou je pouze rozsah tohoto kroku. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Většina z nich přitom očekává, že se bankovní rada nakonec rozhodne snížit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022.
"Inflace v posledních měsících vytrvale klesá, a je tedy pravděpodobné, že ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb. Je přitom dobrá šance, že učiní větší krok a sníží sazby o 0,5 procentního bodu. Rada bude ale rozhodnutí jistě velmi pečlivě zvažovat, protože k dosažení dvouprocentního inflačního cíle je ještě kus cesty," uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš vidí v bankovní radě ČNB dva názorové proudy, z nichž jeden reprezentovaný viceguvernérkou Evou Zamrazilovou preferuje spíš opatrnější postup v poklesu sazeb a druhý zastoupený viceguvernérem Janem Fraitem je pro rychlejší uvolňování měnové politiky. "Ve finále bude ovšem důležitý postoj guvernéra (Aleše Michla), který zatím veřejnými vystoupeními hodně šetří, zdá se být nerozhodnut a mohou ho ovlivnit jak poslední čísla, tak i celkové vyznění nové prognózy (ČNB)," uvedl Bureš. Za pravděpodobnější variantu považuje snížení sazeb o půl procentního bodu.
"Vzhledem k nadále velmi utlumené domácí i zahraniční poptávce v kombinaci s klesajícími výrobními cenami se zdá být krajně nepravděpodobné, že by lednová inflace přinesla šok v podobě výrazného novoročního zdražení. Tím by padl hlavní dosavadní argument pro udržování sazeb na stávajících úrovních a namístě by bylo jejich poměrně výrazné snížení," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zastánci opatrnějšího přístupu v bankovní radě ale podle něj mohou vyčkat na údaj o lednové inflaci, který bude znám až 15. února, než přistoupí k razantnějšímu poklesu sazeb. "Očekávám tedy důkladnou debatu mezi snížením o 0,25 a 0,5 procentního bodu a tipuji, že nakonec zvítězí příznivci odvážnějšího přístupu, a základní sazba tak klesne na hodnotu 6,25 procenta," dodal.
Podobný názor má i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, podle kterého dosavadní čísla z ekonomiky naznačují, že by lednová inflace mohla skončit pod třemi procenty. I proto považuje za pravděpodobnější pokles sazeb o půl procentního bodu. "Ačkoli může být rozhodnutí těsné ve smyslu debaty na bankovní radě, v samotném hlasování pak může být opět jednomyslné," podotkl.
Hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová naopak čeká pokles sazeb o čtvrt procentního bodu. "Rozhodovat bude rada ČNB i dle nové makroekonomické prognózy, kterou bude mít k dispozici. Inflace bude čím dál nižší, ale zůstane nám stále vysoká inflace služeb. Zároveň se ustálily ceny energií a růst cen by se měl zastavit i u potravin," uvedla. Snížení sazeb by podle ní mělo ovlivnit i hypoteční trh, výraznější zlevnění hypoték ale čeká až v polovině roku.
Naopak místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha předpokládá, že by bankovní rada mohla být v uvolňování měnové politiky ještě razantnější a snížit sazby o jeden procentní bod. "Česká ekonomika potřebuje oživit a rychlejší snižování úrokových sazeb by k nastartování hospodářství mohlo pomoci," uvedl.
str snm
