Analýza: V roce 2024 v ČR zbankrotovalo 686 firem, meziročně o pět procent více
Praha 7. ledna (ČTK) - V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. "V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.
Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.
Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.
Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.
fd snm ptd
Stát loni vybral na daních 1,42 bilionu korun, meziročně o 2,5 pct. víc
Praha 7. ledna (ČTK) - Stát loni vybral na daních 1,42 bilionu korun, proti roku 2023 se daňové inkaso zvýšilo o 2,5 procenta. Z hlavních daní nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, na kterém stát vybral o 11,8 procenta víc než předloni. Meziročně výrazně vzrostl objem vybrané daně z nemovitosti kvůli zvýšení základního koeficientu. V porovnání s rokem 2023 kleslo inkaso daně z příjmu právnických osob a také daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Loni se na ní vybralo 584,1 miliardy korun, meziročně o tři procenta víc. Zvýšení inkasa DPH tak odpovídalo celkovému růstu výběru všech daní. Sazby DPH se v loňském roce změnily, když se dvě snížené sazby deset a 15 procent sloučily do jedné dvanáctiprocentní. Zároveň se část položek ze snížených sazeb přesunula do základní sazby 21 procent.
Z hlavních daní zaznamenalo loni nejdynamičtější růst inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně vzrostlo o 11,8 procenta na 263,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí k tomu přispěl růst mezd, ale také daňové změny, mimo jiné snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu.
Proti roku 2023 naopak klesl výběr daně z příjmu právnických osob. Firmy na ní zaplatily 292,4 miliardy korun, o 6,7 procenta méně než předloni. Důvodem poklesu bylo podle ministerstva vyrovnání záloh daně z předchozího období. O 6,3 procenta se také meziročně snížil výběr windfall tax, dosáhl 39,1 miliardy korun. Zároveň se ale na této mimořádné dani, kterou za roky 2023 až 2025 odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky, vybralo víc než dvojnásobek proti tomu, kolik stát pro rok 2024 očekával.
Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o deset procent na 171,2 miliardy korun. Přispěl k tomu zejména vyšší výběr daně z minerálních olejů díky vrácení sazby daně z nafty na původní úroveň. Vzrostlo také inkaso daně z tabákových výrobků, naopak výběr daně z lihu navzdory zvýšení sazeb stagnoval. Ministerstvo financí to dává do souvislosti s poklesem spotřeby tvrdého alkoholu.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 23,1 miliardy korun, meziročně o 85,6 procenta víc. Hlavní příčinou růstu bylo zvýšení základního koeficientu daně o 80 procent, v menší míře ho ovlivnily i úpravy místních koeficientů, o kterých rozhodly obce. Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, její loňský růst ale kompenzovalo snížení podílu obcí na jiných celostátních daních.
Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 964,1 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 271,4 miliardy korun, což bylo o 17,1 miliardy korun méně než v roce 2023. Schodek byl ale pátý nejhlubší v historii Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje loni připadalo 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.
Celostátní daňové příjmy v letech 2023 a 2024 (v mld. Kč) - výběr:
Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) DPH Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou Daň z příjmu fyzických osob placená plátci Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky Spotřební daně
2023 1387 567,2 313,3 43,7 176,7 15 155,6
2024 1421,6 584,1 292,4 46,6 201,3 15,2 171,2
Zdroj: Ministerstvo financí
str snm
