Svaz průmyslu: Česko se musí rychleji chystat na nástup vodíkové ekonomiky
Praha 14. února (ČTK) - Podcenění nástupu vodíkové ekonomiky v České republice může mít negativní dopad na růst HDP, zaměstnanost a příliv nových investic. Stát se proto musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě. V opačném případě hrozí, že po roce 2030 budou firmy mimo jiné platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic a mít dražší emisní povolenky. Vychází to ze studie, kterou si nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).
V současnosti se vodík v Česku využívá převážně v chemickém průmyslu, a to jako surovina a meziprodukt pro výrobu čpavku, anilinu nebo v rafineriích. V dopravě se využívá minimálně, v loňském roce bylo v Česku registrovaných 24 osobních vodíkových vozidel. V energetice a teplárenství není využíván vůbec, uvádí tisková zpráva svazu.
'Vodík přitom pro naši ekonomiku představuje příležitost. Ze začátku bude sloužit primárně pro plnění závazných evropských cílů, ale s rozvojem vodíkové ekonomiky a snižováním ceny bude jeho využití mnohem širší. Stejně jako ostatní státy Evropské unie jsme se i my zavázali k tomu, abychom postupně snižovali uhlíkovou stopu v dopravě a průmyslu, a právě vodík může v tomto směru sehrát velkou roli,' řekl prezident svazu Jan Rafaj.
'Jako stát ovšem nesmíme zaspat a přípravu na masové využití vodíku nesmíme podcenit. Zároveň bychom měli o vodíku a jeho přednostech i případných negativních dopadech mnohem více komunikovat,' dodal.
Za hlavní důvody proč se v Česku vodík nevyužívá, označuje svaz vyšší cenu a nevybudovanou infrastrukturu. 'V horizontu roku 2030, kdy budeme muset plnit povinné cíle Evropské unie, je důležité zaměřit se na to, abychom byli schopni si dostatek vodíku vyrobit i sami v Česku. Především jde o RFNBO neboli takzvaný zelený vodík, který se vyrábí díky energii z obnovitelných zdrojů. Nová evropská směrnice o obnovitelných zdrojích vyžaduje, aby byl právě podíl RFNBO vodíku v průmyslu a dopravě od roku 2030 stále vyšší a vyšší,' uvedl Rafaj.
Veřejné vodíkové čerpací stanice jsou podle svazu v Česku prozatím čtyři – v Praze, Litvínově, Vítkovicích a Mstěticích u Prahy. Obdobně jako ve zbytku Evropy i v Česku zatím schází produktovody, kterými by vodík do země proudil ze zahraničí. Podle Rafaje je možné včasnou přípravou na využití vodíku v nadcházejících šesti letech vytvořit až 9000 pracovních míst, zvýšit HDP a snížit uhlíkovou stopu, což povede k menším útratám za emisní povolenky.
Studii o možném využití a budoucnosti vodíku v České republice si nechal SP ČR vypracovat u společnosti PwC. Partnerem studie je Orlen Unipetrol. Studie vznikala od loňského listopadu do začátku letošního února.
puz rdo
Hospodářské problémy Německa táhnou dolů ekonomiky východoevropských zemí
Brusel/Praha 14. února (ČTK) - Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky východoevropských zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly dnešní statistiky. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvedla dnes agentura Bloomberg.
Hrubý domácí produkt Rumunska se snížil o 0,4 procenta proti růstu o 0,9 procenta ve třetím čtvrtletí. Analytici očekávali, že ekonomika dál poroste, jen počítali se zvolněním tempa na 0,3 procenta. V případě Maďarska počítali se zvolněním tempa z 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí na 0,2 procenta v závěru roku.
Ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala i polská ekonomika, která je v regionu největší a která o čtvrtletí dříve vzrostla o 1,1 procenta. Tento údaj nicméně statistici po zpřesnění dat snížili, v předběžné zprávě totiž uváděli za třetí čtvrtletí růst o 1,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí analytici čekali pokles. Na vývoj ekonomiky v Maďarsku a v Polsku nepříznivě doléhá zejména útlum průmyslové výroby.
Východoevropské země tak letos budou spoléhat na své spotřebitele a jejich ochotu utrácet. Kvůli hospodářským problémům Německa totiž klesají zakázky továrnám a loni kvůli nim také vázlo celkové oživení.
Růst pravděpodobně zůstane mírný, alespoň v prvním pololetí. Německo vstupuje do druhého roku po pandemii covidu-19 a očekává se, že růst jeho ekonomiky bude v nejlepším případě slabý. Největší evropská ekonomika je hlavním obchodním partnerem zemí na východě Evropské unie a na jejich vývozu se podílí 20 až 25 procenty.
"Pozorujeme, že soukromá spotřeba se opět zvyšuje. Růst reálných mezd, pokles inflace a uvolňování měnové politiky by měly podpořit vyšší výdaje domácností,“ myslí si analytici rakouské bankovní skupiny Erste Group, která mimo jiné vlastní Českou spořitelnu. "Hlavním rizikem, které by mohlo naši prognózu ještě více negativně ovlivnit, je v tuto chvíli zhoršení vývoje ekonomiky Německa i celé eurozóny," dodali.
Problémy Německa loni ve východní Evropě nejvíce zasáhly maďarskou ekonomiku. Ta má za sebou čtyři čtvrtletí poklesu za sebou, což je ale zejména výsledek toho, že Evropská unie Budapešti omezila financování z unijních fondů. Brusel tvrdí, že vláda premiéra Viktora Orbána porušuje zásady právního státu, což Budapešť odmítá.
Maďarský ministr hospodářského rozvoje Márton Nagy po zveřejnění statistiky o vývoji HDP za čtvrté čtvrtletí uvedl, že za hospodářským poklesem v Maďarsku jsou potíže Německa a také dopady vysokých úrokových sazeb. Ty mají vliv na úvěrovou aktivitu, takže snížily soukromé investice.
Německo je také hlavním obchodním partnerem České republiky, o které se ale zpráva Bloombergu nezmiňuje. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta po poklesu o 0,6 procenta o čtvrtletí dříve.
Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta, zejména kvůli vysoké inflaci, vysokým úrokovým sazbám a slabé zahraniční poptávce. Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,5 procenta, zatímco do té doby počítal s růstem o 0,9 procenta.
spr
