OECD zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta
Paříž/Praha 2. května (ČTK) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta. Organizace to dnes uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Česká republika si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4) a jako jediná z V4 zaostane i za průměrem OECD, předpovídá organizace.
Se zlepšením v případě růstu globální ekonomiky OECD počítá i na příští rok, kdy hospodářství podle nynější prognózy vykáže růst o 3,2 procenta. Před čtvrt rokem OECD počítala s tříprocentním růstem. Na ekonomiku mimo jiné dál nepříznivě působí ozbrojené konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni globální ekonomika vykázala růst o 3,1 procenta.
"Stále jsou znát dopady přísnějších měnových podmínek, hlavně na trzích bydlení a úvěrů. Globální aktivita se však ukazuje jako relativně odolná," uvádí ve své aktualizované zprávě OECD. "Inflace klesá rychleji, než se původně předpokládalo, a zlepšuje se důvěra v soukromém sektoru."
Růst v letošním i příštím roce opět zajistí zejména Spojené státy. Těm OECD na letošní rok zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,6 procenta, zatímco v únoru jim prognózovala růst o 2,1 procenta. Výhled růstu na příští rok jim OECD proti únorové prognóze zvýšila o desetinu bodu na 1,8 procenta.
České republice OECD na letošek předpovídá růst HDP o 1,1 procenta, na příští rok o 2,4 procenta. Nejlépe si ze zemí V4 povede Polsko, jemuž OECD na letošní rok předpovídá růst o 2,9 procenta a na rok příští o 3,4 procenta. Slovensku i Maďarsku organizace na letošek prognózuje růst HDP shodně o 2,1 procenta, na příští rok pak Slovensku o 2,7 procenta a Maďarsku o 2,8 procenta.
Z vyspělých zemí bude zaostávat především Německo, jemuž OECD na letošek předpovídá růst o 0,2 procenta. Na příští rok tam organizace počítá se zrychlením tempa na 1,1 procenta. Celé eurozóně, kde je Německo klíčovou ekonomikou, pak OECD na letošek zlepšila výhled růstu na 0,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu více, než OECD čekala v únoru.
Číně OECD předpovídá na letošek růst o 4,9 procenta a na příští rok zpomalení tempa na 4,5 procenta. V případě Ruska organizace letos čeká růst HDP o 2,6 procenta a v příštím roce zpomalení na jedno procento.
OECD očekává, že Spojené státy začnou základní úrokové sazby snižovat od letošního třetího čtvrtletí. Základní úrok je tam nyní v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 23 let. OECD předpokládá, že americká centrální banka (Fed) základní sazbu do konce příštího roku sníží do pásma 3,75 až 4,00 procenta. V eurozóně OECD čeká začátek snižování také od třetího čtvrtletí a do konce příštího roku tam čeká pokles depozitní sazby Evropské centrální banky (ECB) ze současných čtyř na 2,5 procenta.
spr
Americká centrální banka podle očekávání úroky nezměnila
Washington 1. května (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala hlavní úrokovou sazbu na stejné úrovni a naznačila, že se přiklání k případnému snižování nákladů na půjčky. Šéf Fedu Jerome Powell pak uvedl, že bude pravděpodobně trvat déle, než se původně očekávalo, než měnový výbor získá větší důvěru potřebnou k tomu, aby mohl zahájit snižování úrokových sazeb. Základní úrok zůstal již šestou seanci za sebou v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.
Ve svém prohlášení banka naznačila, že se stále přiklání k případnému snižování nákladů na úvěry, upozornila ale na nedávné neuspokojivé údaje o inflaci. Zachovala v něm hlavní prvky svého ekonomického hodnocení a politických pokynů beze změny.
Banka zopakovala, že neočekává, že bude vhodné snížit sazby, dokud nezíská větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem k dvouprocentnímu cíli. To naznačuje, že další pohyb sazeb bude směrem dolů, nenaznačuje to však načasování případného snížení.
"Inflace je stále příliš vysoká," řekl Powell na tiskové konferenci po zasedání. "Další pokrok při jejím snižování není zajištěn, cesta vpřed je nejistá. Je pravděpodobné, že získání větší důvěry bude trvat déle, než se dříve očekávalo," dodal. Uvedl ale, že je nepravděpodobné, že by další pohyb úroků byl směrem vzhůru.
Fed také oznámil, že od června sníží tempo, jakým zmenšuje svoji rozvahu. Každý měsíc tak vydá jen 25 miliard USD (587,4 miliardy Kč) v dluhopisech ministerstva financí, proti současným 60 miliardám USD. Tento krok má zajistit, aby finančnímu systému nedošly rezervy.
"Americkou ekonomiku sužuje vysoká inflace v sektoru služeb, což se promítá i do očekávání snižování úrokových sazeb," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Upozornil, že ponechání sazeb na vyšších úrovních v USA a snižování sazeb v Čechách zapříčiní rozšíření diferenciálu úrokových sazeb a vznikne další tlak na oslabování koruny vůči dolaru. "Rizikem takového oslabování koruny jsou pak rostoucí ceny importovaného zboží v čele s palivy," dodal.
Fed dosáhl významného pokroku při snižování inflace zpět ke svému dvouprocentnímu cíli poté, co se v roce 2022 inflace dostala nejvýše za 40 let. V letošním roce se však pokrok zastavil a dokonce hrozilo, že se obrátí, což přimělo představitele Fedu k opatrnějším vyjádřením ohledně toho, kdy by mohli začít se snižováním sazeb.
Investoři již posunuli termín prvního snížení úroků, nyní dávají šanci 50 procent tomu, že Fed sníží hlavní úrok o čtvrt procentního bodu v září. Někteří se domnívají, že k tomu přistoupí až v prosinci. Na začátku roku přitom analytici čekali letos až šest snížení, celkem o 1,5 procentního bodu.
irl ank
ZLATOVNA .CZ