Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
Praha 28. ledna (ČTK) - Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
Přijetí eura podle Zamrazilové nelze stihnout za jedno volební období. Proto je nutné, aby panovala širší shoda a další politická reprezentace změny nezarazila. "Není nic horšího než se k nějakému kroku přihlásit a pak to o dva roky později někdo zarazí," uvedla. Jakýkoliv obrat ve směřování Česka k euru by podle Zamrazilové bylo také "pozvánkou pro spekulanty s českou měnou".
Jednou z podmínek pro přijetí eura je stabilizace veřejných financí, řekla dále Zamrazilová. Veřejné finance podle ní ale musí být stabilizované dlouhodobě a ne jen do momentu, kdy Česko euro přijme. Tomu by pomohlo, kdyby se zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšil na úroveň ústavního zákona, dodala.
S povýšením zákona souhlasil také bývalý viceguvernér ČNB Marek Mora. Zároveň uvedl, že euro Česko ekonomicky nespasí, ale ani mu výrazně neublíží. Otázku, zda by euro Česku pomohlo s tlumením inflace, je podle něj potřeba hodnotit s delším odstupem. Například krok ČNB ponechat delší dobu vyšší úrokové sazby ale ke zpomalení inflace přispělo, dodal. Kdyby Česko mělo úrokové sazby na úrovni, jak ji stanovila Evropská centrální banka, inflace by byla vyšší, řekl.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v ČT minulý týden uvedl, že Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, řekl už dříve.
mib sd
Studie: V roce 2023 v ČR přibylo 12.897 firem, o tisíc méně než předloni
Praha 28. ledna (ČTK) - Loni v Česku přibylo 12.897 firem, zhruba o tisícovku méně než v předchozím roce. Vzniklo 28.960 společností, o 662 více než v roce 2022. Zaniklo jich 16.063, o 1677 více než v předchozím roce a nejvíce hned po roce 2020, poznamenaném pandemií. Vyplývá to z analýzy, kterou společnost CRIF - Czech Credit Bureau poskytla ČTK.
"Počet zaniklých firem se oproti předchozímu roku zvýšil a byl kromě pandemického roku 2020 historicky nejvyšší. To však nemusí značit nic nepříznivého. S narůstajícím celkovým počtem firem se dá očekávat, že jich větší počet bude také zanikat," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Český statistický úřad registroval v ČR ke konci roku 2023 více než 570.000 společností, z nichž však čtvrtina nevykazuje žádnou činnost. "Počet společností i nadále poroste, ale pomaleji než v předchozích letech. Pokles tempa růstu jejich počtu se projevuje již delší dobu,“ dodala Kameníčková.
V prosinci loňského roku bylo založeno 2484 společností, o 172 více než za stejné období roku 2022. Zároveň zaniklo 1297 firem. Čistý prosincový přírůstek tak činil 1187 firem.
V roce 2023 vzniklo nejvíce společností v Praze, a to 14.403. V Jihomoravském kraji to bylo 3627 a v Moravskoslezském kraji 2139. Nejméně firem přibylo v Karlovarském kraji, kde jich vzniklo 347. V žebříčku zaniklých firem opět vede Praha se 8373 případy, následovaná Jihomoravským krajem s 1697 zaniklými firmami.
Společností loni přibývalo ve všech krajích. Nejrychleji se počet společností zvyšoval na Vysočině, kde připadlo 30 nových firem na deset zaniklých. Na druhém místě byl Zlínský kraj a dále Olomoucký kraj. Nejpomaleji naopak přibývaly firmy v Karlovarském kraji.
Nejvíce firem loni vzniklo v odvětví obchodu, a to 4047. Následovalo odvětví nakládání s nemovitostmi s 3754 novými společnostmi a zpracovatelský průmysl, kde jich vzniklo 3238. Nejvíce firem zaniklo v obchodu, 5075, v nakládání s nemovitostmi s 3162 případy a v profesních, vědeckých a technických činnostech, kde jich zaniklo 2116.
V téměř všech odvětvích se celkový počet firem zvyšoval. V peněžnictví a pojišťovnictví se jejich počet prakticky nezměnil. V obchodu, kde na deset zaniklých firem připadlo pouze osm vzniklých, pokračoval pokles jejich počtu. Meziroční snížení nastalo rovněž v odvětví těžby a dobývání. Rychlý růst naopak zaznamenala zdravotní a sociální péče, kde na deset zaniklých připadlo 51 nových firem. Jen o něco pomaleji rostl počet společností v odvětví výroba a distribuce elektřiny, plynu a tepla a rovněž v odvětví informační a komunikační činnosti.
fd snm
DALŠÍ ZPRÁVY
