OECD letos čeká v ČR mírnou recesi, doporučuje rozpočtovou konsolidaci
Praha 30. března (ČTK) - Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.
V hospodářském výhledu pro letošní rok je OECD optimističtější než české instituce, když ministerstvo financí čeká pokles o 0,5 procenta, Česká národní banka (ČNB) o 0,3 procenta. Naopak inflaci čeká OECD vyšší, když odhad ministerstva je 10,4 procenta a prognóza ČNB 10,8 procenta.
V příštím roce by podle OECD mělo přijít hospodářské oživení, HDP vzroste o 2,4 procenta a inflace klesne na 4,2 procenta. Pro boj s růstem cen organizace Česku doporučuje udržovat přísnou měnovou politiku, dokud inflace nebude jednoznačně mířit ke dvěma procentům. Zároveň bude podle organizace třeba, aby vládní podpůrná opatření byla cílená, nikoli plošná, v opačném případě by kabinet k inflaci přispíval. Zpráva konstatuje, že uvolněná makroekonomická politika let 2020 a 2021 k vysoké inflaci přispěla.
Zpráva také upozorňuje na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu. Organizace také doporučuje změnit rozložení daňové zátěže - měly by se snížit povinné odvody, a naopak vzrůst daně z nemovitosti, spotřební daně nebo environmentální daně.
Podle Fialy OECD přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se snaží i vláda. "Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země," řekl Fiala.
Kabinet podle něj pracuje na konsolidaci veřejných financí, strukturální schodek chce snižovat o jedno procento HDP. Strukturální deficit, tedy výsledek hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu, byl loni podle ministerstva financí 2,6 procenta HDP. Celkový schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP.
Vláda podle Fialy také pracuje na důchodové reformě, která zajistí slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším. Zároveň se změny nedotknou lidí v těsně předdůchodovém věku, zdůraznil premiér.
OECD se ve své zprávě zaměřila i na naplňování klimatických cílů. Podle Cormanna se Česku daří snižovat emise skleníkových plynů, jejich objem ale stále zůstává relativně vysoký. Zpráva doporučuje mimo jiné zaměřit se na investice do energeticky úsporného bydlení, kde by stát měl podporovat ekologické technologie vytápění a zvyšovat energetickou účinnost budov. Česko by také podle Cormanna mělo v dlouhodobém horizontu zavést uhlíkovou daň.
str snm
Tři čtvrtiny Čechů pravidelně investují své peníze, ukázal průzkum
Praha 30. března (ČTK) - Tři čtvrtiny Čechů pravidelně investují své peníze, nejčastěji je vkládají na spořicí a termínované účty nebo do akciových fondů. Většina těch, kdo nyní peníze neinvestují, s tím chtějí v budoucnu začít. Jako hlavní důvod pro investování uvádějí lidé nejčastěji vytvoření finanční rezervy na stáří. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila investiční skupina RSBC.
Podle průzkumu 90 procent lidí, kteří investují své peníze, využívá spořicí nebo termínované vklady. Do akciových fondů vkládá peníze 38 procent z nich. V žebříčku obliby investičních nástrojů poté následují dluhopisové fondy, akcie a nemovitostní fondy. Průzkum ale ukázal, že v příštích dvou letech chtějí lidé zvýšit investice do posledních dvou nástrojů.
"Zdá se, že významné procento respondentů si je dopadu inflace na své úspory vědomo. Do budoucna tak svou strategii chtějí změnit a zaměří se na investiční produkty s vyšším potenciálním výnosem, ale i rizikem," uvedl Miloš Filip z RSBC.
Tři pětiny investujících se snaží vytvořit si finanční rezervu na stáří nebo rezervu pro případ krize. Pro 36 procent je důvodem k investování snaha o ochranu majetku, 14 procent šetří, aby si mohlo splnit nějaký svůj sen.
Z průzkumu vyplývá, že nejčastěji peníze investují lidé žijící v obcích od 1000 do 5000 obyvatel, nejméně často lidé z obcí do 1000 obyvatel. Nejčastějšími investory jsou lidé ve středním věku s vyššími příjmy. "Data průzkumu potvrzují řadu obecných předpokladů - třeba, že do akciových, dluhopisových a nemovitostních fondů investují především lidé s vyšším disponibilním příjmem a vysokoškolským vzděláním," uvedl Filip.
Z lidí, kteří nyní neinvestují, se většina chystá v blízké nebo vzdálenější budoucnosti začít. Ti, kteří o tom neuvažují, své rozhodnutí zdůvodňují většinou tím, že investicím nerozumějí nebo že nemají volné peníze.
str snm
DALŠÍ ZPRÁVY
