Česku hrozí slabý růst spojený s vyšší inflací, varuje ekonomka Horská
Praha 12. září (ČTK) - České ekonomice hrozí to, že se v příštích letech bude potýkat se slabým hospodářským růstem a s vyšší inflací, než na jakou byla zvyklá v období před pandemií. Na setkání s novináři to dnes řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Země má podle ní strukturální problémy, zejména zamrzlý trh práce, vysokou byrokracii nebo nahromaděný vnitřní dluh.
"Česká ekonomika není schopna nastartovat vnitřní zdroje růstu," řekla Horská. Země má podle ní vysátý trh práce, což firmám komplikuje zvyšování produktivity a zpomaluje hospodářské oživení. Nezaměstnanost v Česku byla v srpnu podle Úřadu práce ČR 3,6 procenta, dlouhodobě patří mezi nejnižší v Evropské unii.
Horská upozornila, že každý další ročník přicházející na trh práce je slabší než předchozí. Situaci navíc komplikují předčasné odchody do penze, které napětí na trhu práce ještě zvyšují. "Bez řízené pracovní migrace současnou situaci na trhu práce těžko vyřešíme," řekla Horská. Podle ní se z dlouhodobě nízké nezaměstnanosti začíná stávat pro Česko nevýhoda, komplikuje to například příchod zahraničních investorů.
Za další překážku hospodářskému růstu označila Horká složitou byrokracii, která přispívá k zamrznutí trhu s nemovitostmi. Problémem je také nahromaděný vnitřní dluh země v podobě nedokončené dálniční sítě, chybějící vysokorychlostní železnice nebo z dlouhodobého pohledu nedostačující energetické infrastruktury. Hospodářské oživení komplikuje i vysoké propojení českých firem s Německem, které je nyní jedinou vyspělou ekonomikou světa, která se potýká s hospodářským propadem.
Podle Horské Česku hrozí, že v budoucnu bude růst jen pomalu a nevrátí se k průměrnému tempu 2,5 procenta ročně z doby před pandemií. Současně je podle ní pravděpodobné, že inflace zůstane v horní hranici tolerančního pásma České národní banky (ČNB), tedy kolem tří procent, a bude tak výrazně nad předpandemickou úrovní. Struktura ekonomiky navíc může podle Horské způsobit, že každé výraznější zrychlení růstu spustí novou inflační vlnu.
Podle srpnové prognózy ministerstva financí letos česká ekonomika klesne o 0,2 procenta, průměrná inflace bude 10,9 procenta. ČNB v srpnové prognóze očekávala letos hospodářský růst 0,1 procenta a průměrnou inflaci 11 procent.
str rot
Experti: Zrušení úročení rezerv bank u ČNB zdraží úvěry či sníží úroky vkladů
Praha 11. září (ČTK) - Zrušení úročení povinných minimálních rezerv bank u České národní banky, které centrální banka oznámila ve čtvrtek, povede ke zdražení úvěrů či snížení úročení vkladů klientů. Uvedli to analytici, které dnes ČTK oslovila. Banky tak podle nich přijdou o miliardy Kč. Analytik XTB Tomáš Cverna odhadl, že pět největších bank v ČR kvůli tomuto kroku přijde celkem o více než půl miliardy korun měsíčně.
Banky s vyššími objemy klientských depozit podle něj zrušením úročení těchto rezerv měsíčně ztratí přes 100 milionů korun. Například Komerční banka zveřejnila očekávanou měsíční ztrátu 115 milionů korun, Moneta počítá s poklesem čistých úrokových výnosů do konce roku celkem o 120 milionů Kč. "Očekávání měsíčních ztrát bank při ponechání dvoutýdenní repo sazby na sedmi procentech činí v případě České spořitelny 150 milionů, u ČSOB 152 milionů Kč. Raiffeisenbank by mohla kvůli zrušení úročení přijít až o 58 milionů měsíčně," vypočetl Cverna.
Dodal, že čím více bankám rostou depozita klientů, tím vyšší mají povinné minimální rezervy. S nimi roste i potenciální ztráta z úroků rezervy u ČNB. Rozhodnutí ČNB však podle něho nelze vnímat z hlediska komerčních bank pouze negativně. Nižší úrokové výnosy totiž způsobí pokles daňového základu bank, a tedy i nižší výběry na daň z mimořádných zisků, která byla uvalena na šest největších bank. "ČNB tak bankám mírně pomohla k daňové optimalizaci, o kterou se komerční banky snaží nabízením vyšších úrokových sazeb na spořících účtech a termínovaných vkladech," dodal.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že celý trh byl tímto krokem zaskočen, i když podobný krok učinila nedávno i Evropská centrální banka. Zrušení úročení rezerv má podle něj svoje dopady na měnovou politiku, kdy by komerční banky následně měly snížit úročení vkladů o zhruba 0,3 procentního bodu, což v dalším sledu mírně poškodí protiinflační snahy ČNB.
Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler vzhledem k souhrnnému objemu povinných minimálních rezerv však neočekává, že by měla tato akce zásadní měnově politický význam. Znamená ale podle něj výpadek z příjmů bank v celkové velikosti jednotek miliard. To se podle něho propsalo do mírného poklesů kurzů akcií burzovně obchodovaných bank již například v pátek. "Aby finanční domy dodržely své finanční plány, budou muset buď zdražit úvěry či zlevnit depozita, respektive zvolit kombinaci obou opatření," upozornil.
Banky však svoje další kroky zatím nechtějí předjímat. "Respektujeme rozhodnutí, nicméně s ohledem na fakt, že ČNB k ukončení úročení přistoupila v průběhu účetního roku, nemůžeme nyní spekulovat o konkrétních dopadech tohoto kroku na nadcházející finanční výsledky banky," řekl dnes ČTK mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
ČNB ukončí úročení povinných minimálních rezerv, které k ní ukládají banky, k 5. říjnu. "ČNB přistoupila k tomuto kroku s cílem snížit náklady na provádění měnové politiky při zachování její efektivity," uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová. Povinné minimální rezervy musejí u ČNB ukládat banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny. Jejich objem je stanoven na dvě procenta primárních závazků jednotlivých peněžních ústavů.
fd mha
