Jurečka: Resorty chystají zrychlení přijetí sil z ciziny, řešení bude letos
Praha 31. května (ČTK) - Ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Legislativní řešení by mělo být do konce roku. Na sněmu Hospodářské komory to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300.000 sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal Jurečka. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají změnu pravidel k získání zaměstnanců z ciziny.
"Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces," uvedl Jurečka. Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy. Zohledňuje bezpečnost. "Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit," řekl šéf resortu práce.
Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Zaměstnavatelé si na nedostatek sil a nepružný proces přijímání sil ze zahraničí dlouhodobě stěžují. Odbory se naopak stavějí k příchodu zahraničních pracovníků zdrženlivě. Za nemožností obsadit některá místa vidí nízké výdělky.
Jurečka situaci na pracovním trhu označil za problém. "Trh práce je dneska něčím, co limituje další rozvoj," podotkl ministr. Podle něj česká ekonomika bude potřebovat do roku 2030 minimálně 300.000 pracovníků navíc k těm, kteří do ČR každoročně přicházejí. Zdůraznil, že se nejedná jen o méně kvalifikované profese, ale i o vysokoškoláky a vědce. Velký výpadek pracovních sil pak Česko zažije ve 30. letech, kdy začnou do důchodu odcházet nejpočetnější ročníky ze 70. let, tedy takzvané Husákovy děti.
Podle zjištění OECD nabízí ČR kvalifikovaným cizincům méně výhodné podmínky než jiné země. Pravidla má upravit novela o zaměstnanosti, kterou by ministerstvo práce mělo letos předložit. Změnit se má centrální evidence volných míst. Automatické by mělo být také prověřování firem. Propojit by se měly systémy několika úřadů. Testování trhu práce by se mohlo zjednodušit v roce 2024, zrušit by se mohlo pak od roku 2025 se zavedením bodů.
Zástupci resortu práce už dřív uvedli, že díky bodovému systému by ČR mohla vybírat ze zájemců ty, o které opravdu stojí. Body by se přidělovaly za dovednosti, výši výdělku na dané pozici, vzdělání, znalost češtiny, věk, zkušenost s pobytem v ČR či jinde v cizině. Roli by hrálo případně i to, zda jde o profesi, kterou česká ekonomika potřebuje. Při vyšším ohodnocení by cizinec mohl získat například delší povolení k pobytu a lepší perspektivu. Pro méně kvalifikované pracovníky by mohl existovat seznam nedostatkových povolání. Cizince by zjednodušeně a zrychleně mohl přijímat takzvaný uznaný zaměstnavatel. Tyto prověřené firmy by musely dodržovat pracovní předpisy, nesměly by mít dluhy na daních a odvodech.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) kritizoval české školství. "Ve vzdělávání jsou problémy dlouho jasné, české školství nefunguje dobře jako sociální výtah, nepřispívá ke překonávání sociálních bariér. České školství ve své struktuře neodpovídá dostatečně svojí nabídkou poptávce dětí a rodičů. Také dostatečně neuspokojuje legitimní poptávku zaměstnavatelů po profesních kvalifikacích," uvedl. Dodal, že je rozhodnutý nastartovat potřebné změny a hledat pro ně koalice, které je podpoří. "Nejde jen o koalici politickou, včetně části opozice, ale i koalici aktérů, kteří mají zájem na změnách," podotkl.
ktk fd rot rdo
Analýza: Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu
Praha 31. května (ČTK) - Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Zvýšil se také počet lidí, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes Česká spořitelna poskytla ČTK.
Z hlediska struktury finančních aktiv českých domácností dominuje hotovost a vklady na běžných a spořicích účtech, které se na celkových aktivech podílejí ze 46 procent. V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 procent finančních aktiv. Pojištění a penzijní fondy tvoří desetinu z celku.
Nejmenší podíl hotovosti a prostředků na běžných účtech mají domácnosti v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku. Ty se zároveň vyznačují vysokým podílem finančních aktiv v penzijních fondech a jiných formách pojištění.
"Nejvíce peněz si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Ke konci roku 2022 na nich české domácnosti měly uloženo přes 2,5 bilionu korun, z toho 1,5 bilionu korun, tedy 60 procent, bylo na běžných účtech a zbytek na různých typech spořicích účtů. Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami logicky v posledních dvou letech vzrostla,” uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Jen u klientů ČS vidí v meziročním srovnání od dubna 2022 do dubna 2023 čtvrtinový nárůst objemu peněz na spořicích účtech. Zároveň o více než třetinu vzrostl počet klientů, kteří mají na svém spořicím účtu uložené finance. Zvýšení úrokových sazeb podle něj rovněž zvýšilo zájem Čechů o termínované vklady. Jejich objem se podle dat Eurostatu jen mezi zářím 2021 a koncem roku 2022 zvýšil o 68 procent na téměř 845 miliard korun.
Češi také ukládají své peníze do systému penzijního spoření. Celkem penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly 584 miliardy korun, z čehož 80 procent bylo v transformovaných fondech a pětina v nových účastnických fondech. Právě systém fungování penzijního spoření se od příštího roku změní, což bude mít významný vliv na jeho atraktivitu.
"O konkrétních změnách se ještě na úrovni ministerstva financí nyní diskutuje. Zveřejněn byl například záměr na zvýšení horního stropu pro státní příspěvky z 1000 na 1700 Kč, což je pro motivaci klientů spořit solidní pobídka," doplnil předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop.
I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. "Na 36 procent z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, má našetřeno méně jak 100.000 korun, 18 procent dokonce méně než 50.000 Kč. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jde o zcela nedostačující výši,“ upozornil analytik projektu Evropa v datech Martin Mařík.
fd rot
DALŠÍ ZPRÁVY
