Analytici: Oživování spotřeby je pozvolné, důvodem jsou obavy z vývoje ekonomiky
Praha 5. září (ČTK) - I když maloobchodní tržby v červenci zrychlily meziroční růst na 4,5 procenta, oživování spotřeby domácností je stále spíše pozvolné. Důvodem jsou zejména obavy Čechů z dalšího vývoje ekonomiky a vlastní finanční situace. ČTK to dnes řekli oslovení analytici. O výsledcích maloobchodních tržeb za červenec dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Z informací statistiků také vyplývá, že například ceny potravin se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent.
"Čeští spotřebitelé se do obchodů zatím vracejí spíše opatrně. V průběhu letošního roku, tedy od ledna do července, zatím reálné tržby obchodů narostly o 1,5 procenta, což skutečně nelze označit za nákupní horečku," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Z obchodů si podle něj Češi aktuálně odnášejí přibližně stejně zboží jako v březnu roku 2019 před pandemií covidu-19.
Meziroční růst maloobchodních tržeb v červenci mírně překonal odhad finančního trhu, který počítal s navýšením o 4,1 procenta, uvedl hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zároveň poukázal na revizi ČSÚ, podle které maloobchodní tržby v červnu meziročně vzrostly o 3,7 procenta oproti původně oznámeným 4,4 procenta. "Celkově tak výkon maloobchodu za letošní druhé čtvrtletí spíše zaostal za očekáváním," uvedl.
Hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš předpokládá, že v dalších měsících bude meziroční tempo růstu maloobchodních tržeb naopak zpomalovat, a to vlivem vyšší srovnávací základny. Současnou dynamiku si pak maloobchodní tržby neudrží ani v meziměsíčním srovnání, míní analytik poskytovatele platebních služeb Akcenta Miroslav Novák.
"Spotřebitelská důvěra se přes léto snižovala. Dynamika reálných mezd ve 2. čtvrtletí zpomalila a v první polovině letošního roku pomaleji rostly mzdy nízkopříjmovým domácnostem oproti vysokopříjmovým," řekl Novák. V červenci maloobchodní tržby podle ČSÚ meziměsíčně stouply o 0,7 procenta.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek pak poukázal na to, že se oproti ostatním segmentům daří hlavně e-shopům. "I nadále se ukazuje potenciál e-shopů, které expandují dále do všech segmentů maloobchodu. Pro české spotřebitele jsou přehlednější a pohodlnější a umožňují jim nakupovat nejenom IT, kde původně prorazily, ale i vybavení domácností, oblečení a obuv, hobby zboží a také stále více potraviny," dodal.
Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze sledovaných položek o víc než 20 procent, jen u jablek byl nárůst jedenáctiprocentní. Cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, chleba o 47 procent a bílé pečivo o 41 procent. Nejvýraznější nárůst je u brambor o 88 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.
mib jzf
Německá ekonomika letos vykáže nulový růst, odhaduje institut Ifo
Berlín 5. září (ČTK) - Německé ekonomice se daří hůře než ostatním a letos vykáže nulový růst. V aktualizované prognóze to dnes uvedl německý hospodářský institut Ifo. Zhoršil tak svůj červnový odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Institut také snížil odhad růstu pro příští rok na 0,9 procenta z dříve uváděných 1,5 procenta. Podle hlavního prognostika Ifo Tima Wollmershäusera se německá ekonomika potýká se strukturálními problémy a s nedostatkem investic.
"Německá ekonomika se zasekla a potácí se v útlumu, zatímco ostatní země pociťují vzestup," uvádí Wollmershäuser. "Máme strukturální krizi. Investuje se příliš málo, zejména v průmyslu, a produktivita již léta stagnuje. Máme také hospodářskou krizi. Situace kolem objednávek je špatná a přírůstky kupní síly nevedou ke zvýšené spotřebě, ale k vyšším úsporám, protože lidé se potýkají s nejistotou," dodal.
Zábleskem naděje může být dnešní zpráva německých statistiků o nečekaném růstu průmyslových objednávek. Jejich objem se v červenci oproti červnu zvýšil o 2,9 procenta. Analytici přitom odhadovali, že o 1,5 procenta klesne. Statistici také upravili směrem nahoru červnový údaj, v tomto měsíci se objem objednávek nakonec zvýšil o 4,6 procenta namísto dříve uváděných 3,9 procenta. Analytici ale mají číslo za zkreslené velkými objednávkami. Podle hlavního ekonoma banky LBBW Jense-Olivera Niklasche je druhý růst objemu objednávek po sobě "pravděpodobně jen osamoceným ostrovem v moři slabých údajů".
Ifo uvádí, že míra úspor nyní činí 11,3 procenta, což je výrazně více než desetiletý průměr před koronavirovou krizí. Příznivě se ale podle institutu budou vyvíjet ceny. Míra inflace bude nadále klesat z loňských průměrných 5,9 procenta na letošních 2,2 procenta. Míra nezaměstnanosti se však zvýší z loňských 5,7 procenta na šest procent.
Negativní dopad na ekonomiku bude mít v letošním roce podle Ifo stavebnictví a průmysl. Jejich produkce by se měla snížit o 3,1 procenta respektive o dvě procenta.
"Dekarbonizace, digitalizace, demografické změny, pandemie koronaviru, šok z cen energií a měnící se role Číny v globální ekonomice vyvíjejí tlak na zavedené obchodní modely a nutí podniky přizpůsobovat své výrobní struktury," říká Wollmershäuser. V důsledku toho podle něj dochází k propadu investic, zejména v průmyslu, který v Německu tvoří podstatně vyšší podíl hospodářské produkce než jinde. "A populace stárne rychleji, pracuje stále méně lidí. Přesuny z průmyslu do sektoru služeb do značné míry vysvětlují stagnaci produktivity v posledních letech," dodává analytik.
Hůře než Ifo hodnotí výhled německé ekonomiky Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Podle jeho ve středu zveřejněného výhledu bude ekonomika v letošním roce pokračovat v poklesu a její výkon se sníží o 0,1 procenta. V letním výhledu přitom IfW ještě předpokládal, že německá ekonomika letos vykáže růst o 0,2 procenta. V loňském roce klesla o 0,3 procenta.
vjn mtw
