Analytici: Zhoršení výhledu ČEZ nebude mít výraznější dopad na její akcie
Praha 27. března (ČTK) - Zhoršení výhledu hodnocení úvěrové spolehlivosti české energetické společnosti ČEZ nebude mít výraznější dopad na kurz jejích akcií a dluhopisů. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Mezinárodní ratingová agentura Moody's v úterý zhoršila výhled hodnocení ČEZ na negativní ze stabilního. Samotné hodnocení ponechala beze změny na stupni Baa1. Po 12:00 rostly akcie ČEZ na burze o 1,6 procenta na 846 Kč na akcii.
Zhoršení výhledu naznačuje, že v budoucnosti by Moody's mohla ratingovou známku ČEZ zhoršit. Moody's ke změně výhledu přikročila několik dnů po oznámení, že ČEZ zaplatí 21,4 miliardy Kč za koupi podílu 55,2 procenta v české plynárenské společnosti GasNet. Agentura uvedla, že převzetí dává strategický smysl, protože umožňuje ČEZ posílit pozici na českém energetickém trhu, nicméně akvizice je spojena se značnou dluhovou zátěží. GasNet dluží kolem 55 miliard korun.
Analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler ČTK řekl, že dluhopisy ČEZ na zprávu o zhoršení výhledu prakticky nereagují. Zhoršení výhledu není snížení ratingu, takže síla tohoto vyjádření není podle něj zásadní. Navíc hodnocení Moody’s zůstává bezpečně v investičním stupni, ČEZ je tedy řazen mezi velmi bezpečné dluhopisy. "Ani akcie na to nereagují, není to kurzotvorná zpráva," dodal.
Zhoršení výhledu ratingu ČEZ několik dní po ohlášení relativně velké akvizice zadluženého subjektu je podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala indikací citlivosti ratingových agentur na dluhovou zátěž a výhled na ni.
Makléř Wood Company Vladimír Vávra snížení ratingového výhledu pro ČEZ ze strany agentury Mooody’s vnímá neutrálně. I po převzetí dluhu GasNetu bude její zadlužení stále hluboko pod průměrným zadlužením srovnatelných energetických společností. Nečeká tudíž, že by očekávané zvýšení zadlužení znamenalo pro ČEZ nějaký zásadní nárůst nákladů při financování dluhu či zhoršení přístupu k financování.
Zhoršený výhled Moody’s reflektuje riziko nižších budoucích příjmů z prodeje elektřiny kvůli jejich klesající tendenci na trzích. "Navíc každé zvýšení zadlužení je potenciálním rizikem, obzvlášť v době vysokých úrokových sazeb. A to i navzdory tomu, že akvizice dává strategicky smysl," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, který ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému podniku či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
Společnost ČEZ minulý týden oznámila, že její čistý zisk loni meziročně klesl o 63 procent na 29,6 miliardy Kč. Podle analytiků šlo o výraznější propad, než byla očekávání trhu. Důvodem je hlavně výraznější vliv mimořádných daní a odvodů, na nichž podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. ČEZ patří k největším energetickým firmám v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
fd ktp rot
Německé hospodářství churaví, shoduje se pět předních ekonomických institutů
Berlín 27. března (zpravodaj ČTK) - Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.
Oživení sice analytici očekávají už od jara, jeho dynamika ale bude slabá. S výraznějším růstem instituty počítají až v příštím roce, kdy by se HDP mohl podle současných předpokladů zvýšit o 1,4 procenta.
'Výkon německého hospodářství se pohybuje sotva na úrovni před pandemií (nemoci covid-19). Produktivita postává na místě a počet zaměstnaných, který se mezitím zvýšil o 600.000, prakticky jen kompenzuje nižší průměrnou pracovní dobu,' prohlásil dnes na tiskové konferenci Stefan Kooths z Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu. Dodal, že na hospodářský výkon doléhá i velmi vysoká nemocnost.
IfW, berlínský výzkumný hospodářský institut DIW, Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH), mnichovský ekonomický institut Ifo a essenský institut RWI v analýze předložily několik návrhů, jak by spolková vláda mohla růst podpořit. Příkladem jsou snížení byrokratické zátěže, která se promítá do produktivity, technologická otevřenost inovacím, investice do roky zanedbávané infrastruktury nebo pobídky pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí.
'Instituty rovněž doporučují opatrnou reformu dluhové brzdy,' řekl Kooths. Dluhová brzda je ústavní nástroj, který brání rychlému zadlužování země. V krizových situacích, jako byly pandemie a následné dopady války na Ukrajině, může parlament brzdu uvolnit. Řada kritiků brzdu považuje za investiční překážku, zastánci tohoto opatření naopak argumentují dodržováním rozpočtové disciplíny.
Kooths k reformě dluhové brzdy uvedl, že instituty se kloní k návrhu centrální banky, aby přechod od aktivace tohoto nástroje ke standardnímu rozpočtu byl pozvolný, a nikoliv náhlý. 'Pozvolný přechod by předešel ekonomickým šokům a zajistil by předvídatelnost a stabilitu finanční politiky,' uvedl Kooths.
Pětice institutů se rovněž vyslovila pro reformu přerozdělování peněz mezi spolkovou vládu a regiony. 'Cílem je ochránit před náhlými rozpočtovými problémy komunální investice, které v celkovém podílu tvoří 40 procent veřejných investic,' uvedly instituty.
Klaus-Jürgen Gern z IfW poukázal na to, že výkon německého hospodářství neovlivňují pouze německé problémy, ale také vývoj ve světě. 'Světové hospodářství stále čelí velkým geopolitickým rizikům. Současné války mohou eskalovat, a tím vyvolat nové energetické krize či silné migrační vlny,' řekl Gern. I to jsou podle něj rizika, se kterými se Německo musí vyrovnávat.
Svůj odhad hospodářského růstu na letošní rok zhoršila také německá vláda. Ta loni v září na letošek očekávala růst o 1,3 procenta, na konci února ale ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že podle aktualizovaných dat vykáže německá ekonomika růst jen o 0,2 procenta.
Pokud jde o inflaci, která za celý loňský rok činila 5,9 procenta, předpokládají instituty zpomalení jejího tempa na 2,3 procenta v letošním roce a na 1,8 procenta v roce příštím. Podle vládního výhledu by inflace letos mohla činit 2,8 procenta a v příštím roce klesnout na dvě procenta.
Německá ekonomika, která je největší v Evropě, se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků.
Aleš Zápotocký spr
DALŠÍ ZPRÁVY
