Schodek rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun
Praha 1. září (ČTK) - Schodek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl schodek ke konci srpna 231,1 miliardy korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZ. "Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo," uvedl. Vláda podle něj dělá vše pro udržení plánovaného schodku 295 miliard korun.
Rozpočtové příjmy ke konci srpna dosáhly 1,245 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,7 procenta. Výdaje vzrostly o 14,8 procenta na 1,44 bilionu korun.
Meziročnímu růstu příjmů podle ministerstva financí výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent víc než loni. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun.
Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku. Vzhledem k návratu této daně na původní roveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná.
Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily nejvýznamnější položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 577,7 miliardy korun. Z toho 454,8 miliardy korun šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 118,1 procenta na 98,3 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,6 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo z rozpočtu 40,1 miliardy korun, o 41,9 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 14,7 procenta na 115,7 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 39,1 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany, do programu Nová zelená úsporám nebo na investice v zemědělském sektoru.
Hospodaření státu v milionech korun:
leden-srpen 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
saldo -89.578 -78.673 -87.275 -67.022 -36.213 -14.758 18.969 81.189 15.632 14.773 -15.382 -230.256 -298.080 -231.100 -194.610
Zdroj: Ministerstvo financí
str rdo
Podnikatelé apelují na vládu, aby odstranila překážky pro strategické investice
Praha 1. září (ČTK) - Podnikatelské organizace a iniciativy se spojily v apelu na vládu, aby odstranila překážky, které brání zemi uskutečňovat strategické investice. Chtějí po vládě, aby o nich jednala i s opozicí. Na konferenci Česko na křižovatce to dnes řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
"Naše země potřebuje novou vizi a vládu, která bude myslet za hranice čtyřletého mandátu. Faktickou realizaci pro zemi důležitých investic ale bude limitovat dlouhodobá politická podpora. Proto žádáme předsedu vlády, aby vyjednal s prezidentem republiky a politickými subjekty zastoupenými v Parlamentu, tedy jak s vládními, tak opozičními stranami, garanci, že strategické záměry naší země nezůstanou jen na papíře, jako polovičatá řešení nebo jako nedokončené projekty,“ uvedl Zajíček.
Je to poprvé v historii, kdy se všechny podnikatelské a zaměstnavatelské organizace dohodly na společném postupu, aby se vize dokázaly naplnit, řekl Zajíček na tiskové konferenci. "Jsme připraveni takové shody hledat i se zástupci zaměstnanců. Myslím, že premiér zavnímal tuto sílu, která vzniká mezi podnikateli, zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců," doplnil.
"Za firmy jsme deklarovali, že jsme připraveni na nově zřízený Výbor pro strategické investice, přinášet konkrétní návrhy, jak upravit legislativu, zrychlit procesy, napomoct našimi technologiemi zdigitalizovat stát a komunikaci mezi podnikateli a státem," dodal prezident Svazu průmyslu ČR Jan Rafaj. Premiér Petr Fiala (ODS) je podle svých slov velmi rád, že vize střednědobého rozvoje české ekonomiky, kterou na konferenci představil, vystihuje problémy, jež podnikatelé vyjádřily.
ČR se musí zapojit do mezinárodní spolupráce pro dobudování evropské energetické, dopravní a další technické infrastruktury, upozornil Rafaj. Úkolem premiéra podle něj je to, aby tuto spolupráci v Evropě vyjednal, ať již na bilaterální, multilaterální úrovni, nebo na úrovni celé EU.
"Pojmenovali jsme hlavní priority, které je nutno s vládou a politickou reprezentací neprodleně řešit. Jestliže se konečně přístup vlády a politiků nezmění, nebudou odvážní a zodpovědní za budoucí vývoj a zejména konkurenceschopnost našeho průmyslu, zemědělství a služeb, doplatí na to další generace a budeme na chvostu Evropy,“ doplnil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner
Příkladem problému země je podle podnikatelů a iniciativ pomalá výstavba a zaostávající energetická, dopravní nebo datová infrastruktura, nedostupnost bydlení, kvalita školství, nedostatek kvalifikované pracovní síly, nadměrná administrativní zátěž podnikání i pomalá vymahatelnost práva.
Růst přidané hodnoty by podle zaměstnavatelů a iniciativ měly zajistit investice do energetické, dopravní, datové a další technické infrastruktury, dostupného zejména nájemního bydlení, trhu práce a počátečního a dalšího profesního vzdělávání a učení, do vědy, výzkumu a inovací s důrazem na jeho aplikaci do průmyslu a praxe, posílení tradičních i budování nových výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou se sídlem v ČR, a to hlavně z oblastí, jako jsou jaderný program, výroba polovodičů, baterií a bateriových úložišť, kvantové technologie nebo umělá inteligence.
Podle podnikatelů by ke spolupráci na přípravě, přijetí a realizaci investic ale měly být přizvané i další organizace, podílející na formování tuzemského hospodářství. Usilovat proto budou i o spolupráci s odboráři. "Musíme zahodit nesváry a jít zase jedním společným směrem,“ upozornil šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
fd mib rot rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
