Rokycany při obnově Husových sadů a Kalvárie přemístily zastavení křížové cesty
Rokycany 19. května (ČTK) - První zastavení památkově chráněné křížové cesty přesunuly tento týden Rokycany. Město upravuje zelenou dominantu ve své severní části - Husovy sady a Kalvárii. Zastavení křížové cesty, postavené zřejmě po polovině 19. století, radnice přesunula od rušné komunikace k budované dlážděné cestě. Přesun památek se na Rokycansku děje jen výjimečně, za posledních 20 let se v okrese přemístily pouze tři památky, řekla ČTK Jana Cinkeová, která má na městském úřadě na starost památkovou péči.
"Přemisťování památek v našem okrese je v posledních dvaceti letech opravdu ojedinělé. A nejen zde. Musí být opravdu závažný důvod pro přesun, protože památka je prohlášena na daném místě a měla by být na něm zachována. Za dvě desetiletí orgán památkové ochrany povolil pouze posunutí kašny v ulici Míru v roce 2010 asi o 1,5 metru, v roce 2021 přesun sochy Panny Marie v Podmoklech a nyní první zastavení křížové cesty s obrazem Pán Ježíš odsouzen k smrti," řekla Cinkeová. Zastavení se podle ní nestěhovalo poprvé. Při úpravě silnice k nemocnici bylo z původního místa přesunuto už v 70. letech minulého století.
Více než tunu vážící zastavení restaurátorská firma rozebrala na pět částí, na novém místě vyzdila podstavec a drobnou památku znovu sestavila a vyspárovala. Nyní je v ose s ostatními zastaveními u nové cesty dlážděné lomovým kamenem. Cesta mezi zastaveními až ke kapli dosud chyběla, řekla Šárka Kozlerová městského úřadu. Oprava Křížové cesty je součástí revitalizace Husových sadů a Kalvárie, kterou Rokycany připravují od roku 2015. Hotovo má být příští rok v březnu. Náklady na revitalizaci obou částí jsou 18,9 milionu korun.
Na rokycanské Kalvárii je kulturní památka Kaple se souborem zastavení křížové cesty, součástí je také umělá jeskyně Boží hrob. Křížová cesta stoupá ke kapli serpentinami, tvoří ji 13 kamenných profilovaných sloupků s obrazy namalovanými na plechu. Poslední, čtrnácté zastavení, kde byla přechovávána socha či plastika Krista, je vytesaným prostorem do skály pod kaplí.
Kromě Kalvárie město zahájilo také restaurování a opravu božích muk s plastikou odpočívajícího Krista v Pivovarské ulici. Hotovo by mělo být do konce října. Náklady na opravu kulturní památky jsou 324.000 korun, necelou polovinu pokryje dotace Plzeňského kraje.
lap dr
Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku zapsali do registru Paměť světa
Praha 19. května (ČTK) - Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku zapsali odborníci do Mezinárodního registru Paměť světa. Zápis jako dvě ze 64 nominací dokumentárního dědictví schválila na čtvrtečním zasedání Výkonná rada UNESCO. V registru pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem má nyní Česko zapsaných deset položek. ČTK o tom dnes za ministerstvo kultury informovala Ivana Awwadová.
"Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva," uvedla Awwadová.
Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších skladatelů 19. století Antonínu Dvořákovi (1841 až 1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování a jiné. Je to svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve druhé polovině 19. století, která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa.
"Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze," podotkla Awwadová.
Mollova mapová sbírka představuje výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemska, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldavska, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů je rukopisných, jde tedy o unikátní vyobrazení daných území.
Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí, zejména Uher, představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně.
jir snm
