Srbští archeologové odkryli vítězný oblouk z dob Římské říše
Bělehrad 24. ledna (ČTK) - Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.
Pozůstatky oblouku byly objeveny v prosinci na místě zaniklého římského města Viminacium nedaleko dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu.
Podle hlavního archeologa Miomira Korače se objev podařil při vykopávkách na hlavní ulici Viminacia, které bylo hlavním městem římské provincie Moesie.
"Jedná se o první takový vítězný oblouk v této oblasti (...) Lze jej datovat do prvních desetiletí třetího století našeho letopočtu," řekl Korać agentuře Reuters.
Viminacium bylo rozlehlé římské město se 45.000 obyvateli, s hipodromem, opevněním, fórem, palácem, chrámy, amfiteátrem, akvadukty, lázněmi a dílnami. Existovalo mezi prvním a šestým stoletím.
"Když jsme našli čtvercové základy z mohutných vápencových kusů (...) nebylo pochyb, že se jedná o vítězný oblouk," řekl Korać.
Nalezený úlomek mramorové desky s písmeny CAES/ANTO naznačuje, že oblouk byl věnován císaři Marku Aureliu Antoniovi, známému jako Caracalla, který vládl v letech 198 až 217 našeho letopočtu.
Předpokládá se, že Caracalla byl ve Viminaciu povýšen na císaře, uvedl archeolog Mladen Jovičić. "Doufáme, že se nám podaří najít další kusy (...) Našli jsme jeden jemně opracovaný sloup, trámy, ale rádi bychom našli další nápisy na oblouku," dodal.
Vykopávky ve Viminaciu probíhají od roku 1882. Archeologové nicméně odhadují, že dosud prohledali pouze pět procent této lokality. Ta má podle nich rozlohu 450 hektarů, což je více než newyorský Central Park. Naleziště je neobvyklé také tím, že nad ním nestojí žádné moderní osídlení.
Mezi dosavadní nálezy ve Viminaciu patří dvě římské lodě, zlaté dlaždice, mince, nefritové sochy, náboženské předměty, mozaiky, fresky, zbraně a pozůstatky tří mamutů.
abl mka
Návštěvníci hradu Špilberk mohou znovu zavítat do barokní lékárny
Brno 23. ledna (ČTK) - Návštěvníci hradu Špilberk mohou znovu zavítat do barokní lékárny. Muzeum města Brna ji přestěhovalo do nových prostor. Autentický mobiliář doplňují stovky inventárních položek, třeba nádob na preparáty jako prášek z mumie či roh jednorožce. O zpřístupnění lékárny ČTK informovala mluvčí muzea Barbora Kachlířová.
Do roku 2022 bývala lékárna v prostorách současné pokladny a obchodu na malém nádvoří hradu. "Zjistilo se, že klimatické podmínky prostor nejsou ideální a bylo zapotřebí najít nové, které by vyhovovaly uložení vzácných dřevěných skříní z poloviny 18. století. Barokní lékárnu čekal rozsáhlý restaurátorský zásah a následovalo náročné stěhování," uvedl ředitel muzea Zbyněk Šolc. Nový prostor lékárna získala ve stálé expozici Brno na Špilberku.
Mobiliář a vybavení lékárny pochází z kláštera řádu svaté Alžběty na Červeném kopci v Brně z doby jeho založení v polovině 18. století. "Hlavním posláním řádu byla péče o nemocné a potřebné, a především ženy. V toto poslání věřili bohatí mecenáši. Finanční dary pomohly nastartovat stavbu nového konventu a otevřela se i klášterní lékárna. Lékárnu měla vždy na starost jedna ze sester s patřičným vzděláním a zkušenostmi. Ostatní jí pomáhaly,“ uvedl kurátor Tomáš Koch.
Když lékárna v druhé polovině 19. století přestala vyhovovat požadavkům doby a řád neměl peníze na modernizaci, podala mu pomocnou ruku tehdejší městská rada. Nabídla uspořádání sbírky a následně odkoupila lékárenský mobiliář i s částí inventáře do sbírek rodícího se městského muzea.
V barokní lékárně pořádá muzeum také vzdělávací akce pro děti. "Návštěvníci náhlednou pod pokličku tajů tehdejšího lékárenství. Po rozluštění nápisů na lékárenských stojatkách – prášek z mumie, jelení jazyk, roh jednorožce, račí očka – se budou cítit jako ve škole čar a kouzel," uvedla vedoucí oddělení muzejní pedagogiky Markéta Brhlíková.
tmd kš