Bloomberg: Írán je ke konfliktu na Blízkém východě blíže, než se zdá
Teherán 18. ledna (ČTK/Bloomberg) - Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Teherán za méně než 24 hodin odpálil rakety na Irák, Sýrii a Pákistán na tak rozdílné cíle, jako je izraelská špionážní základna, teroristická organizace Islámský stát (IS) a jedna málo známá separatistická militantní skupina. Pákistán dnes odpověděl vlastními údery na "teroristické úkryty" v Íránu, při nichž údajně zahynulo devět lidí.
Útoky přišly několik dní poté, co se Teherán zmocnil ropného tankeru, který byl dříve zapleten do sporu o americké sankce. Svaly tak v blízkosti Hormuzského průlivu - klíčového kanálu pro vývoz ropy z Perského zálivu - ukázal ve chvíli, kdy již útoky jemenských povstaleckých Húsíů v Rudém moři narušily globální lodní dopravu.
To je posun proti prvním 100 dnům krize, kterou vyvolal útok Íránem podporovaného radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael. Zdálo se, že Írán je spokojen s tím, že přenechává boj svým spojencům z "osy odporu", jako je Hizballáh v Libanonu a Húsíové v Jemenu, a zároveň vydává diplomaticky formulovaná varování před eskalací. Tyto údery jsou ostrým protikladem pro každého, kdo si myslel, že dosavadní zjevná nečinnost Íránu signalizuje snahu vyhnout se přímé konfrontaci.
Izraeli neunikne, že nejvzdálenější z řady íránských raketových úderů mohl dosáhnout Tel Avivu a že íránské revoluční gardy použily zbraň s delším doletem, než potřebovaly k zasažení cíle. To však neznamená, že konflikt přeroste v přímé útoky íránských sil na Izrael. Ukazuje to však, že Írán musí vyvažovat, kdy podporovat Hamás v Gaze, aniž by tím přivolal izraelské údery na domácí půdu, a kdy reagovat, pokud se cítí ohrožen.
ban spr
V Kutné Hoře se 3. února otevře opravený Sankturinovský dům
Kutná Hora 18. ledna (ČTK) - V Kutné Hoře se 3. února otevře opravený Sankturinovský dům, v němž má sídlo městské informační centrum a Galerie Felixe Jeneweina. Impozantní palác, který patří mezi nejstarší památkově chráněné budovy města, má za sebou rozsáhlou rekonstrukci za téměř 70 milionů korun a skoro tři roky byl uzavřený. Návštěvníci se v den otevření mohou těšit na zahájení výstavy Diametrální řez, která je výběrem osmi desítek exponátů ze sbírkových fondů Galerie Felixe Jeneweina získaných od roku 1996 do současnosti, informovala dnes ČTK mluvčí města Jana Adamová.
Opravy původně gotické, později barokně přestavěné budovy začaly na jaře 2021 a skončily loni na podzim. "Nejtěžším problémem bylo vyřešit statiku opěrného sloupu ve Dvorním domku a navržení nového výtahu oproti původnímu plánu," uvedl vedoucí odboru investic městského úřadu Jozef Králik. Stavební práce na rekonstrukci domu přišly na 56 milionů korun, z toho 42 milionů korun pokryla státní dotace. Na dalších 14 milionů Kč vyšly nové expozice a vybavení interiéru, dotace byla v tomto případě čtyři miliony korun.
Projekt zahrnuje i novou Expozici alchymie a renesančních věd. Podle ředitele galerie Aleše Rezlera souvisí její historický základ s působením mnoha historických osobností v Kutné Hoře, které se věnovaly lékařským vědám a pracovaly v oboru metalurgie, chemie či geologie. Expozice připomíná například Lazara Erckera, nejvyššího mincmistra království českého, kutnohorského rodáka, lékaře a alchymistu Daniela Stolcia, který byl žákem Michaela Maiera, významného lékaře na dvoře Rudolfa II a pozdější novodobé osobnosti udržující odkaz historických pramenů. Novým provozem se navíc otevírá veřejnosti expozice, která prochází vertikálně celým domem od sklepení přes všechna jeho podlaží až po půdu a třetí patro gotické věže Sankturinovského domu.
Původně gotický, později barokně přestavěný objekt vznikl na konci 13. století jako opevněná věžová stavba výrobního charakteru. V hutních zařízeních se zde zpracovávala stříbrná ruda. Zvláštností je mimo jiné historická věž, jejíž základy sahají do hloubky 7,5 metru. Na konci 15. století dům koupil mincmistr Beneš z Trničí a přestavěl ho na luxusní palác. Při rozsáhlém požáru středu města v roce 1770 budova vyhořela a při pozdější přestavbě získala dnešní podobu.
khj hj