WINSTON CHURCHILL NA PĚTILIBROVCE Nové bankovky Velké Británie
Bank of England představila záměr vydat novou emisi polymerových bankovek 18. prosince 2013.
2. června letošního roku centrální banka Spojeného království Bank of England představila dlouho očekávanou pětilibrovou bankovku, která se stane základem nové emise polymerových platidel Velké Británie, které v následujících letech postupně nahradí stávající papírová platidla.
První přípravy se však datují už k roku 2010, kdy si centrální banka nechala zadat rešerše a průzkum možných rizik a nákladů pro přechod na polymer. Samotnému vyhlášení poté předcházel výzkum veřejného mínění, který trval od 10. září do 15. listopadu 2013 a ve kterém se 87 % z téměř třinácti tisíc respondentů vyjádřilo pro.
Vznik nové emise
Zprvu bylo zamýšleno, že by se touto technologií tiskly jen níz
ké nominály po 5 a 10 £. Vzhledem k vysokým počátečním nákladům bylo ale záhy rozhodnuto, že se přechod uskuteční i u vyšších hodnot.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.
Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.
Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU