Dnes naposledy budou v provozu pokladny ČNB v Plzni, Ústí a Č. Budějovicích
Praha 31. října (ČTK) - Dnes naposledy budou v provozu pokladny na pobočkách České národní banky (ČNB) v Plzni, v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. Od pátku je centrální banka trvale uzavře a na těchto pobočkách budou k dispozici pouze bezhotovostní služby. V roce 2026 se plzeňská, ústecká a budějovická pobočka uzavřou úplně. Omezení provozu vychází z plánu reorganizace ČNB. Centrální banka má vedle sídla v Praze ještě další pobočky v Brně, Ostravě a Hradci Králové, jejich fungování se nemění.
"Od 1. listopadu 2024 budou moci klienti provádět vklady a výběry bankovek a mincí včetně valut na pobočkách v Praze a v Hradci Králové, případně v rámci regionu Morava na pracovištích v Brně nebo v Ostravě," uvedla ČNB. Klienty ČNB jsou především státní instituce a veřejné organizace, jako jsou ministerstva, celní správa, školy a školky, policie, hasiči, nemocnice či státní podniky.
Lidé využívají pobočky zpravidla k výměně bankovek či mincí, které už byly staženy z oběhu a uplynula i lhůta pro jejich výměnu v běžných bankách. "Poškozené bankovky a mince budou moci lidé vyměňovat na pokladnách obchodních bank, které mají zákonnou povinnost tuto službu poskytovat. V případě výměny neplatných bankovek bude možné využít služeb ČNB v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové, a to buď formou osobní návštěvy příslušného pracoviště, nebo zasláním neplatné bankovky poštou," uvedla centrální banka.
Na pokladnách ČNB bylo v minulosti také možné koupit bankovky se speciálním přítiskem vydané u příležitosti významných výročí, jako byla loni tisícikoruna k 30. výročí vzniku české měny. Nejbližší emisi speciálních bankovek plánuje ČNB na rok 2026.
Reorganizace pobočkové sítě ČNB souvisí s přechodem centrální banky na digitální komunikaci. Ta by měla zjednodušit správu bankovních účtů, omezit skladování dokumentů v písemné formě a zrychlit vyřizování žádostí a pokynů klientů bez ohledu na to, kde daná instituce sídlí. Zároveň by se měly snížit provozní náklady.
ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
str mha
Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na rekordních 21 procent
Moskva 25. října (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent, maximum od roku 2013, kdy byla tato sazba zavedena. Ve svém dnešním oznámení rovněž uvedla, že inflace v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta. Poukázala rovněž na zpomalení růstu ekonomiky a na problémy s nedostatkem pracovních sil.
Většina analytiků podle průzkumu agentury Reuters předpokládala, že centrální banka úrok zvýší pouze o jeden procentní bod, tedy na 20 procent. Guvernérka Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci uvedla, že další postup centrální banky bude záviset na vývoji ekonomických údajů. Nevyloučila, že banka na svém prosincovém zasedání úrokové sazby opět zvýší.
Centrální bankéři uvedli, že inflační očekávání obyvatel dosáhla maximální úrovně od začátku roku. "Ve střednědobém horizontu zůstává bilance rizik pro inflaci výrazně vychýlena směrem k proinflačním faktorům," uvedla centrální banka. V příštím roce čeká zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen na 4,5 až 5,0 procenta, inflace by ale i tak zůstala nad jejím čtyřprocentním cílem.
"Centrální banka připustila, že v příštím roce nebude schopna dostat inflaci zpět na cílovou úroveň," uvedl profesor Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy. Postoj centrální banky označil za "kapitulaci tváří v tvář inflaci", informuje agentura Reuters.
Centrální banka rovněž uvedla, že ruská ekonomika sice pokračuje v růstu, ale pomalejším tempem než v první polovině roku. "Toto zpomalení je způsobeno zejména omezeními na straně nabídky, včetně nižší dostupnosti volných výrobních kapacit a pracovní síly," upozornila. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden předpověděl, že růst ruské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,3 procenta, na letošek fond očekává růst o 3,6 procenta.
Míra nezaměstnanosti v Rusku se nyní nachází na rekordních minimech. Je to kvůli nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu. "Nedostatek pracovních sil narůstá v řádě odvětví. Růst mezd nadále převyšuje růst produktivity práce," uvedla dnes centrální banka.
V letošním roce zvýšila ruská centrální banka sazby už potřetí, poprvé tak učinila v červenci a podruhé v září. Ve druhé polovině loňského roku základní sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta, ale od srpna loňského roku opět začala s postupným zvyšováním.
pmh boz spr
