Americká ekonomika po zpřesnění dat vzrostla ve čtvrtletí méně než podle odhadů
Washington 30. srpna (ČTK) - Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,1 procenta. Zrychlila tak růst z dvouprocentního tempa v prvním čtvrtletí, za původními odhady ale zaostala. Ve zpřesněné zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo obchodu, které dříve růst za druhé čtvrtletí odhadlo na 2,4 procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že údaj za období od dubna do června zůstane proti původnímu odhadu beze změny, tedy na 2,4 procenta. Růst za druhé čtvrtletí přesto naznačuje, že ekonomika odolává vyšším nákladům na úvěry.
Růst největší světové ekonomiky zpomaluje měnová politika americké centrální banky (Fed). Ta ve snaze bojovat s inflací už více než rok zvyšuje základní úrokové sazby. Na konci července zvýšila základní úrok do pásma 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 22 let. Růst v minulém čtvrtletí podpořily vyšší výdaje spotřebitelů i firem.
Američtí zaměstnavatelé navzdory politice Fedu také stále nabírají nové zaměstnance. Letos tvoří v průměru 258.000 pracovních míst měsíčně, i když průměr za poslední tři měsíce klesl na 218.000. Tvorba nových pracovních míst přesto stále zůstává výrazně pod úrovní před pandemií covidu-19.
Míra inflace od maxima 9,1 procenta z loňského června dosud víceméně stabilně klesala. Minulý měsíc činila 3,2 procenta, což je výrazné zlepšení, přesto ale zůstává nad dvouprocentním inflačním cílem Fedu.
Kombinace klesající inflace, pokračujícího ekonomického růstu a pomalejšího, ale stabilního náboru zaměstnanců vyvolala naděje na takzvané měkké přistání ekonomiky, uvedla agentura AP. To je scénář, ve kterém by se Fedu mělo podařit překonat vysokou inflaci, aniž by vyvolal hospodářskou recesi.
Dnešní zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) je druhá z celkem tří. Konečnou zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí ministerstvo vydá koncem příštího měsíce.
Údaje o růstu HDP ve Spojených státech ukazují, jak moc by americká ekonomika rostla, kdyby současné tempo pokračovalo celý rok. V Evropě se údaje přepočítávají jinak, a proto nejsou aktuální čísla o růstu HDP srovnatelná.
vjn spr
Výplaty dividend by letos mohly být rekordní, odhadla firma Janus Henderson
Londýn 30. srpna (ČTK) - Společnosti po celém světě by mohly za letošní rok vyplatit na dividendách rekordních 1,64 bilionu USD (36,3 bilionu Kč), když v samotném druhém čtvrtletí objem vyplacených dividend stoupl o více než šest procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu investiční firmy Janus Henderson, podle které ve druhém čtvrtletí 88 procent firem buď zvýšilo dividendu, nebo ji ponechalo na stejné úrovni.
Nejrychleji rostly ve čtvrtletí dividendy v Evropě, kde řada zemí, jako Itálie a Španělsko, zavedla nebo se chystá zavést mimořádnou daň z vysokých zisků bank a energetických společností. V Británii se však výplaty dividend snížily, protože zdejší ropné a plynárenské firmy zaznamenaly skokový růst výplaty poté, co ruská invaze na Ukrajinu způsobila zvýšení cen komodit.
Vysoký růst úrokových sazeb po celém světě znamenal, že banky přispěly ke zvýšení dividend po celém světě polovinou. V samotné Evropě pak čtvrtinou.
"Očekáváme, že růst dividend bude pokračovat," uvedl analytik firmy Janus Henderson Ben Lofthouse. Dodal, že pohonem růstu po zbytek roku bude bankovní sektor, a to navzdory slabšímu ekonomickému prostředí.
V USA růst dividend již šesté čtvrtletí za sebou zpomalil. I tak je ale situace v USA příznivá. Janus Henderson uvádí, že 98 procent sledovaných amerických společností buď výplaty zvýšilo, nebo je udrželo na stejné úrovni, což je výrazně nad celosvětovým průměrem. K růstu pomohly zejména zdravotnické a realitní společnosti. Naopak největší snížení dividend zaznamenali výrobce čipů Intel kvůli poklesu tržeb a firma Blackstone, které prudce klesl zisk.
V Asii je situace smíšená. V Japonsku více než polovina firem zvýšila dividendu o nejméně deset procent, v čele s automobilkou Toyota. V Číně však většina firem výplatu dividendy snížila.
irl mka
