ČNB snížila úrokovou sazbu na čtyři procenta, zhoršila výhled ekonomiky
Praha 7. listopadu (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Snížení podpořilo pět členů rady, jeden navrhoval dvojnásobný pokles sazby a jeden zachování sazby na současné úrovni. Podle analytiků rozhodnutí o nastavení úroků odpovídá očekávání trhu, kurz koruny na něj prakticky nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada bude k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat opatrně. Centrální banka dnes rovněž zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, ve které zhoršila výhled hospodářského růstu na letošní i na příští rok a zároveň zvýšila odhad očekávané inflace v obou letech.
'Jeden člen, téměř jistě Tomáš Holub, hlasoval pro snížení sazeb o půl bodu. Na druhé straně pro stabilitu sazeb téměř jistě hlasovala Eva Zamrazilová,' komentoval pro ČTK rozhodnutí bankovní rady analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj lze očekávat, že centrální bankéři sníží úrokové sazby o dalšího čtvrt bodu i v prosinci. Oživení domácí ekonomiky je totiž pozvolnější, než ČNB očekávala, a v eurozóně dochází k rychlejšímu poklesu tržních úrokových sazeb, dodal.
Michl ale avizoval opatrný postup bankovní rady. 'Proces snižování sazeb může být v příštích měsících přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních,' prohlásil guvernér.
Bankovní rada konstatovala, že vidí v ekonomice rizika ve směru zvýšení inflace. Označila za ně setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců nebo výrazné oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Ve směru nižší inflace by podle Michla mohl působit slabý vývoj německé ekonomiky, bankovní rada ale vidí jako významnější rizika ve směru vyššího růstu cen.
Podle analytiků se snížení sazeb o čtvrt procentního bodu očekávalo. 'Tento výsledek byl v souladu s naším odhadem i s většinovým očekáváním finančního trhu. Tomu ostatně odpovídá i tržní reakce, která je prakticky nulová,' řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Koruna sice bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí oslabila o dva haléře na 25,29 CZK/EUR, za celý obchodní den ale vůči euru posílila o deset haléřů a uzavřela obchodování na 25,24 CZK/EUR.
Snížení základní úrokové sazby se podle expertů okamžitě neprojeví ve zlevnění hypoték nebo spotřebitelských úvěrů. Za pravděpodobnější považují, že klesne úročení spořicích účtů.
ČNB dnes také zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o jedno procento, příští rok o 2,5 procenta. Srpnová predikce počítala letos s růstem 1,2 procenta a příští rok 2,8 procenta. ČNB v prognóze zhoršila i výhled inflace, která by měla letos být průměrně 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. Předchozí prognóza očekávala letos inflaci 2,2 procenta a příští rok dvě procenta. ČNB v nové prognóze ponechala odhad letošního průměrného kurzu koruny na 25,10 CZK/EUR. V příštím roce očekává oslabení české měny na průměrných 25,40 CZK/EUR.
str mha
Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrok na 4,75 procenta
Londýn 7. listopadu (ČTK) - Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta. Je to druhé snížení za tři měsíce. Banka o tom informovala v dnešní tiskové zprávě a dodala, že další snižování úroků bude pravděpodobně pozvolné, protože po prvním rozpočtu nové vlády očekává zvyšování inflace a růstu.
Pro snížení úroků se vyslovilo osm z devíti členů měnového výboru banky. Inflace v Británii za poslední rok prudce zpomalila a dostala se pod dvouprocentní cíl centrální banky.
'Musíme zajistit, aby inflace zůstala blízko cíle, takže nemůžeme snižovat sazby příliš rychle nebo příliš mnoho,' uvedl guvernér banky Andew Bailey. 'Pokud se ekonomika bude vyvíjet tak, jak očekáváme, je pravděpodobné, že úrokové sazby budou dál postupně klesat,' citovala jej agentura Reuters. Bailey tak v podstatě zopakoval svá slova ze zářijového zasedání.
Banka předpověděla, že rozpočet, který minulý týden představila nová ministryně financí Rachel Reevesová, by mohl příští rok zvýšit velikost britské ekonomiky. Vliv rozpočtu na růst ekonomiky ale bude pravděpodobně jen krátkodobý a dva až tři roky nebude mít téměř žádný dopad na růst. Rozpočet zahrnuje velké zvýšení daní, výdajů a půjček. Plán ministryně také zřejmě zvýší inflaci v období dvou let o půl procentního bodu, což znamená, že potrvá o rok déle, než se vrátí k udržitelnému dvouprocentnímu cíli.
Bank of England, jak se centrální banka v Británii oficiálně nazývá, se k budoucímu snižování úrokových sazeb vyjádřila podobně opatrně jako v předchozích měsících. Je také v souladu s názorem investorů, že bude pravděpodobně snižovat úrokové sazby pomaleji než Evropská centrální banka (ECB).
Do konce letošního roku očekává britská centrální banka zrychlení inflace na 2,5 procenta ze zářijových 1,7 procenta. Do konce příštího roku pak očekává zrychlení inflace na 2,7 procenta. Pak by se inflace měla snižovat a postupně se dostat pod dvouprocentní cíl. Výhled ekonomického růstu na letošní rok banka snížila na jedno procento, dosud čekala 1,25 procenta. Zvýšila ale prognózu na příští rok. Nyní očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) v příštím roce o 1,5 procenta místo jednoho procenta, jak čekala dosud.
Centrální banky po celém světě v době pandemie nemoci covid-19 začaly prudce zvyšovat úroky z téměř nulové úrovně. Začaly se totiž rychle zvyšovat spotřebitelské ceny, nejprve v důsledku problémů v dodavatelském řetězci a pak i kvůli invazi na Ukrajinu, která zvýšila náklady na energie. Vzhledem k tomu, že inflace v poslední době zpomaluje, začaly centrální banky úrokové sazby snižovat.
irl spr
