Analytik: Obchodníci se pletou, když si myslí, že ropa do pěti let nezdraží
Londýn 26. listopadu (ČTK) - Trh s ropou se mýlí, když očekává, že barel ropy bude do roku 2030 stát kolem 60 dolarů, tedy zhruba stejně jako dnes. Obchodníci jsou příliš velcí optimisté, pokud jde o předpoklad, že ceny zůstanou nízké prakticky už navěky, jak naznačují termínové kontrakty. Ve svém komentáři to dnes napsal Javier Blas, který v agentuře Bloomberg analyzuje trh s energiemi a komoditami.
"Buďme upřímní: trh s ropou se vždy mýlí, pokud jde o dlouhodobé ceny. Nepřekvapí tedy, že nyní mylně předpokládá, že barel ropy bude do roku 2030 stát kolem 60 dolarů, což je blízko současným úrovním. Pokud nedojde k ekonomické katastrofě, ropa bude za pět let dražší," napsal Blas. Pokud by si někdo vsadil na to, že ropa bude za pět let stát více než 75 nebo 80 dolarů, má podle komentátora slušnou šanci na úspěch.
Blas je ale v krátkodobém horizontu nadále pesimistou, zejména pro první polovinu příštího roku. "Od konce roku 2024, kdy jsem varoval, že cenová hladina, na které záleží, už není 100 dolarů za barel, ale spíše 50 dolarů, se toho moc nezměnilo. Pokud OPEC+ výrazně nesníží produkci, a to poměrně brzy, ceny ropy v nejbližších měsících dál oslabí a pak zřejmě výrazně klesnou. Nejsem přesvědčen o tom, že začátkem příštího roku neuvidíme ceny začínající číslicí čtyři před znakem dolaru, byť jen krátce," píše komentátor.
Skupina OPEC+ zahrnuje Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. Blas také poukazuje na to, že o setrvání cen ropy na současných nízkých úrovních není přesvědčen ani akciový trh, protože firmy jako ExxonMobil nebo Chevron, které jsou dlouhodobě závislé na přílivu peněz z prodeje ropy, si na burze vedou dobře.
Blas pro zjednodušení odkazuje na pětiletý termínový kontrakt, konkrétně na forward, jako na ukazatel dlouhodobých cen ropy. "Je pravda, že tento kontrakt, který se v současnosti prodává za méně než 62 dolarů za barel v případě ropy West Texas Intermediate (WTI), není prognózou, ale spíše úrovní, za kterou jsou kupující a prodávající dnes – právě teď – ochotni zobchodovat ropu s dodáním v roce 2030," píše Blas.
Při pohledu zpět se ukazuje, že tento kontrakt není spolehlivým indikátorem vývoje cen ropy. Například v roce 2003 naznačoval, že ropa bude do roku 2008 stát průměrně 25 dolarů za barel. "Realita? Téměř 150 dolarů za barel," upozorňuje Blas na cenu, za kterou se ropa v roce 2008 skutečně prodávala. V roce 2020, tedy za pandemie covidu-19, křivka pětiletého kontraktu uváděla, že o pět let později bude stát barel ropy v průměru 35 dolarů. Dnešní realita se ale blíží 60 dolarům za barel.
Nyní křivka naznačuje, že do prosince 2030 se cena ropy neodchýlí od současné úrovně kolem 60 dolarů. "To se nezdá správné - byla by příliš nízká na to, aby vyrovnala nabídku a poptávku, která bude v té době. Už si ale nejsem tolik jist, zda jsou pro vyvážení trhu potřeba výrazně vyšší ceny dříve, řekněme v roce 2027," dodává komentátor a poukazuje na stabilní růst spotřeby ropy. V letošním a příštím roce by se totiž měla poptávka po ropě zvyšovat ročním tempem 800.000 až 900.000 barelů denně, což není daleko od dvacetiletého průměru, který činí asi 1,1 milionu barelů denně.
Pokud nedojde ke globální recesi, poptávka pravděpodobně poroste podobným tempem i v roce 2027 a dál až k roku 2030, což si vyžádá poměrně velké množství nové produkce, domnívá se komentátor. Současné ceny, které jsou historicky nízké, a to jak v nominálním, tak v reálném vyjádření, by chuť k dalším nákupům ropy jen zvýšily.
Problémem je ale nabídka. Dnes je na trhu příliš mnoho ropy, a to kvůli kombinaci neobvyklých faktorů. Zaprvé, letos bylo současně spuštěno několik rozsáhlých projektů, které se dlouho připravovaly a jejichž výstavbu zpozdila pandemie. Zadruhé, vysoké ceny v roce 2022, tedy na začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se cena americké ropy WTI krátce dostala nad 120 dolarů za barel, podpořily růst těžby z břidlic v USA. Zatřetí, Saúdská Arábie dotlačila skupinu OPEC+ k sérii zvyšování produkce navzdory tomu, že na trhu už byl přetlak nabídky. Ten byl částečně výsledkem toho, že několik členů, zejména Kazachstán, Spojené arabské emiráty a Irák, ve svých produkčních kvótách podvádělo.
"Nabídka zůstane vysoká v roce 2026 i na začátku roku 2027, pak se ale rychle sníží. Do roku 2028 bude roční růst nabídky pravděpodobně zaostávat za ročním růstem poptávky, což bude vyžadovat více ropy od skupiny OPEC+. Tím se zvýší ceny ropy, což podpoří růst investic, předpovídá Blas. Až na 100 dolarů za barel se ale cena ropy do pěti let podle něj nedostane. "Podle mého názoru je to velmi nepravděpodobné: Trh s ropou nečelí stejnému tlaku jako v době růstu v letech 2003 až 2008, kdy růst nabídky musel náhle dohnat nápor poptávky z Číny," napsal komentátor.
Pokud by ceny ropy měly být delší dobu nízké, bude zapotřebí politických rozhodnutí. Ropy je totiž dostatek, ale některé zdroje zůstávají kvůli sankcím nedostupné. Pokud by tato omezení zmizela, bude k dispozici více ropy, a to nejen v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu. Dvě země, které je třeba sledovat, jsou Rusko a Venezuela. Obě těží méně, než je jejich dlouhodobá kapacita. A obě by se mohly znovu integrovat do globální ekonomiky, upozorňuje Blas.
spr
Analýza: Podíl lidí, kteří se vnímají jako chudí, je v ČR 12. nejnižší v EU
Praha 26. listopadu (ČTK) - Podíl lidí, kteří se vnímají jako chudí, je v Česku 12. nejnižší ze 27 zemí v Evropské unii. Lidí ohrožených chudobou bylo v ČR nejméně a rovněž míra nerovnosti je v zemi nejnižší. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB s odkazem na data Eurostatu. V roce 2024 se v EU podle svého názoru za chudé považovalo 17,4 procenta lidí, o rok dříve to bylo 19,1 procenta.
Podíl Čechů, kteří se cítili chudí, činil loni podle Eurostatu 14,2 procenta. ČR tak byla daleko za Řeckem s 66,8 procenta, Bulharskem s 37,4 procenta a Slovenskem s 28,7 procenta. Lidí ohrožených chudobou bylo v Česku 9,5 procenta, což je nejméně v unii. Průměr EU je 16,2 procenta. Také v podílu lidí pod hranicí chudoby v jednotlivých zemích EU je podle analýzy ČR s 11,3 procenta zemí na nejnižší příčce.
"Při pohledu na srovnání vnímané chudoby v kategoriích podle věku, dosaženého vzdělání či statusu na trhu práce, je zřejmé, že ČR patří mezi země s nejmenšími rozdíly," uvedl analytik XTB Pavel Peterka. Lidé s nižším vzděláním se podle něj častěji považují za chudé.
Stejně tak v souladu s průměrem EU je nejmenší podíl subjektivně vnímané chudoby u nejstarších, tedy u seniorů nad 65 let. "ČR je stále velmi rovnostářská. Giniho koeficient, který představuje číselné vyjádření příjmové nerovnosti v populaci, je v Česku stabilně nejnižší nebo jedním z nejnižších v EU," upozornil Peterka. Podíl chudých je tak podle něj subjektivně i objektivně v ČR relativně velmi nízký.
"Při změně metodiky, aby se nezaměřovala na typicky silné oblasti ČR, by zřejmě byly o něco horší výsledky. Přesto bychom ale nepatřili mezi chudé země a chudé lidi v evropském, natož ve světovém srovnání. Což může být v rozporu s tím, co poslední roky a měsíce denně slyšíme," míní Peterka.
Věková skupina, kde se za chudé považuje největší podíl lidí, je v EU s 20,6 procenta skupina mladších 18 let. Nejmenší podíl je u seniorů ve věku nad 65 let. Průměrné ukazatele ale mohou podle Peterky často zkreslovat část celého příběhu. Zatímco téměř 15 procent seniorů ve věku nad 65 let, kteří se vnímají jako chudí, mají jen omezený prostor pro změnu své životní situace, tak nejmladší skupina obyvatel má před sebou v zásadě celý ekonomicky aktivní život.
Vedle věku je pro vnímání chudoby zásadní úroveň dosaženého vzdělání. Pouze 8,5 procenta obyvatel EU s vysokým dosaženým vzděláním se považuje za chudé. Na druhé straně se za chudé považuje 27 procent osob s nejnižší úrovní vzdělání. Vzdělanější a kvalifikovanější lidé obecně snáze naleznou uplatnění a dosáhnou vyšších příjmů.
Lidé s vysokým dosaženým vzděláním ale často pochází z vyšších poměrů, kde mají domácnosti prostor financovat například vysokoškolské vzdělání a poskytnout třeba i síť kontaktů pro nastartování byznysu či nalezení vhodného pracovního místa. Naopak pro chudší domácnosti je relativně náročnější finančně podpořit své děti během nákladných studií, vysvětlil Peterka.
fd opm
