Analytici čekají, že se ČNB vrátí ke snižování úrokových sazeb
Praha 2. února (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) se zřejmě ve čtvrtek vrátí k uvolňování měnové politiky a sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků, které oslovila ČTK. Experti zároveň upozornili, že konečné rozhodnutí může ovlivnit předběžný údaj o lednové inflaci, který v den jednání bankovní rady zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ). Ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb vyznívaly i výroky členů bankovní rady v médiích v minulých týdnech.
"Česká národní banka pravděpodobně příští týden sníží úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Naznačili to už někteří členové bankovní rady, včetně guvernéra (Aleše) Michla. Česká ekonomika stále čelí slabému růstu a domácí poptávka zůstává utlumená," řekl ČTK analytik Portu Lukáš Raška. "Klíčovým faktorem, který může bankéřům dodat v kroku více jistoty bude lednová inflace. Její předběžný odhad bude zveřejněn ráno před zasedáním ČNB a podle odhadů by mohla meziročně lednová inflace dosáhnout 2,5 procenta," dodal.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil očekává debatu mezi ponecháním základní úrokové sazby na čtyřech procentech a jejím snížením na 3,75 procenta. Převahu podle něj budou mít zastánci uvolnění měnové politiky. "Tuzemská inflace v poslední době překvapovala spíše pozitivně, tedy směrem dolů. S každým dalším měsícem se zdálo, že i cenový růst v problematickém sektoru služeb chladne. Spotřebitelská poptávka roste, ovšem nikterak živelně, a riziko, že by lidé zaplavili obchody penězi a oživili tím inflaci, je spíše malé," řekl. Snížení sazeb podle něj nahrává i kurz koruny a stále utlumený výkon ekonomiky.
Podle analytiků Raiffeisenbank přináší inflace v posledních měsících spíš pozitivní překvapení, proto by bylo snížení sazeb namístě. "Za celý letošní rok očekáváme pokles sazeb na 3,50 procenta," uvedli.
Naopak analytik Bidli Daniel Horňák předpokládá, že ČNB v únoru ještě ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, protože proinflační tlaky v ekonomice stále přetrvávají. "Nejistá je situace ohledně (amerických) cel, která, pokud budou uvalena, mohou znamenat další problémy pro evropskou ekonomiku. V tom momentě je lepší sazby nesnižovat a vyčkávat," tvrdí.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč předpokládá, že ČNB bude snižovat základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu za čtvrtletí, dokud se neustálí na třech procentech. Pozvolný pokles základní sazby ke třem procentům očekává i hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová, dopad na hypoteční sazby je ale podle ní zatím otevřený. "Otázkou je, co udělá nový rok s nabídkami bank. Ty dosud nepřišly se žádnými výraznými konkurenčními výhodami. Některé banky snižují sazby u tříletých fixací, které jsou pro klienty ty nejatraktivnější," uvedla Vaisová.
Bankovní rada v prosinci po roce přerušila proces uvolňování měnové politiky, když předtím za 12 měsíců snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body. Guvernér ČNB Michl tehdy uvedl, že pro únorové jednání si bankovní rada nechává všechny dveře otevřené. Rozhodování se podle něj bude opírat i o novou makroekonomickou prognózu.
str rdo
Průzkum: Výdaje velkých firem na generativní AI do dvou let vzrostou o 60 pct
Londýn/Praha 2. února (ČTK) - Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s AI propouštět.
Dvě třetiny firem zároveň uvažují o nasazení AI agentů. To jsou autonomní systémy AI, které dosahují cílů pomocí nástrojů, analýzou dat a prací napříč systémy a s minimálním přispěním člověka. Nejvíce firem s AI agenty počítá v USA, Japonsku a ve Spojených arabských emirátech.
Zvyšovat počet zaměstnanců v souvislosti s rozvojem AI plánuje osm procent firem. Dvě třetiny šéfů předpokládají, že zachovají současný počet zaměstnanců. Chtějí se zaměřit na zvýšení produktivity a zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců, aby splnili požadavky na práci s AI. Zatím se to firmám podle průzkumu ale nedaří. Méně než třetině společností se podařilo naučit alespoň čtvrtinu svých zaměstnanců využívat nástroje generativní umělé inteligence.
Celkem 17 procent vedoucích pracovníků očekává, že umělá inteligence přetvoří pracovní role ve firmě, tedy že některé vzniknou, jiné zaniknou, ale celkový počet zaměstnanců zůstane stejný. Pouze sedm procent předpovídá snížení počtu zaměstnanců.
"Z mých rozhovorů s generálními řediteli je zřejmé, že pro ně je v souvislosti s AI důležité zvyšování produktivity. Průzkum přitom odhaluje zásadní problém. Zatímco 75 procent ředitelů řadí AI mezi tři nejvyšší strategické priority, pouze čtvrtina z nich uvádí, že jejich iniciativy v AI jim přinášejí skutečnou hodnotu,“ uvedl generální ředitel BCG Christoph Schweizer.
Za tři největší rizika v AI, která je třeba zvládnout, označili vedoucí pracovníci ochranu soukromí a zabezpečení dat, nedostatek kontroly nebo porozumění rozhodnutím v oblasti AI a regulační problémy a dodržování předpisů. Kybernetická bezpečnost je kritickým problémem. Tři čtvrtiny vedoucích pracovníků uznávají, že jejich měření kybernetické bezpečnosti AI vyžadují další zlepšení.
BCG provedla průzkum mezi 1803 vedoucími pracovníky na úrovni C-level na 19 trzích a ve 12 odvětvích.
fd spr
