Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu
Praha 8. března (ČTK) - Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
"Obrovský problém našich veřejných financí je, že máme mnohem víc indexaci u výdajů, než bychom ji měli u příjmů," řekl Hampl ČTK na okraj konference společnosti Broker Consulting o dopadech inflace na investice do nemovitostí. Podle něj s inflací roste inkaso daně z přidané hodnoty, nepřímo se inflace projevuje i na výběru daně z příjmu fyzických osob kvůli růstu mezd. "Ale máme mnohem víc automaticky valorizovaných výdajů než příjmů. Jestli si někdo myslí, že vysoká inflace je automatická bonanza pro veřejné rozpočty, tak říkám, že není," zdůraznil.
Inflace podle něj komplikuje i sestavování rozpočtu. "Každý ministr financí by byl radši a sestavoval by se mu rozpočet snáz, kdyby byla cenová stabilita. Protože by existovala nějaká rozumná předvídatelnost, ne náhlé šoky, ke kterým neexistuje stejně náhlá možnost reakce," řekl Hampl.
Upozornil, že k růstu spotřebitelských cen přispívají i vysoké deficity veřejných financí. "Na druhou stranu tím, kdo je ze zákona odpovědný za dosahování nízké inflace, je centrální banka," řekl Hampl, který v minulosti zastával pozici viceguvernéra České národní banky (ČNB). Sám by uvítal další zpřísnění měnové politiky, a tedy i růst základní úrokové sazby, která je od loňského června na sedmi procentech.
Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer na konferenci řekl, že ještě na podzim také podporoval další růst základní úrokové sazby. V současnosti vzhledem k nečekanému posílení koruny ale míní, že sedm procent představuje dostatečně přísnou měnovou politiku. "Pokud ji bude třeba přitvrdit, bude se to ukazovat spíš za polovinou roku než teď," řekl.
Hampl uvítal odhodlání vlády snížit strukturální schodek rozpočtu v příštím roce o 70 miliard korun. "V dané situaci je to něco, co lze přivítat, Je to lepší než nedělat nic. Akorát to znamená, že další kroky budou muset následovat v jiných letech," řekl. Konkrétní podobu úsporných opatření zatím nezná, podle něj to je věc politického vyjednávání mezi stranami vládní koalice.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 360,4 miliardy korun, byl to třetí nejhorší výsledek v historii Česka. Na letošek vláda plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. V únoru skončil rozpočet v deficitu 119,7 miliardy korun, nejhlubším v historii Česka. Hampl ale upozornil, že výsledek ovlivnila například jednorázová výplata výnosů protiinflačních dluhopisů nebo skutečnost, že stát ještě neměl příjmy z mimořádných opatření na kompenzaci cen energií, ale tyto kompenzace už musel vyplácet. "To číslo není hezké, ale nemyslíme si, že to je číslo, které říká podstatnou zprávu o celém roce. To uvidíme za dva, za tři měsíce," řekl.
str rot
Rating Řecka se podle šéfa centrální banky vrátí brzy do investičního pásma
Frankfurt/Atény 7. března (ČTK) - Hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka, které se už 12 let nachází ve spekulativním pásmu, se v letošním roce zřejmě vrátí do pásma investičního. V rozhovoru s britským listem Financial Times (FT) to řekl šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Zároveň vyzval příští řeckou vládu, aby zachovala rozpočtovou obezřetnost.
Sturnaras v rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že ratingové agentury v příštích měsících přikročí ke zlepšení hodnocení závazků řecké vlády, pokud řečtí zákonodárci dají najevo, že hodlají zachovat reformy a využít příležitosti k výraznému snížení dluhové zátěže Řecka. "Domníváme se, že rok 2023 je rokem, ve které se dostaneme do investičního pásma," prohlásil Sturnaras.
V Řecku se budou na jaře konat parlamentní volby. Podle průzkumů je zatím favoritem vládní pravicová Nová demokracie, která už signalizovala, že hodlá pokračovat v obezřetné správě veřejných financí, píše britský list.
Sturnaras označil za nejpravděpodobnější, že zlepšení ratingu Řecka lze očekávat "bezprostředně po volbách". Nevyloučil však ani to, že ratingové agentury zlepší hodnocení Řecka už před volbami.
Atény přišly o rating v investičním pásmu v lednu 2011 v důsledku řecké dluhové a ekonomické krize, která ohrozila celistvost eurozóny. "Před několika lety málokdo očekával, že Řecko zůstane v eurozóně. Teď nejenže v ní zůstává, ale vede si lépe než průměr eurozóny," prohlásil Sturnaras.
V loňském roce řecká ekonomika vzrostla o více než pět procent. Zemi se také podařilo snížit podíl dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) o více než 24 procentních bodů.
"Řecku se podařilo napravit makroekonomické nerovnováhy a zlepšit cenovou a mzdovou konkurenceschopnost. Strukturální konkurenceschopnost je však ve srovnání s jinými členy eurozóny i nadále nízká. Problémem zůstává řecká infrastruktura a modernizace veřejného sektoru," řekl šéf řecké centrální banky.
Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory. Ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček, má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Pokud se rating nachází ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů dané země investovat někteří velcí institucionální investoři, například penzijní fondy.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
