Bankovní identitu za 2,5 roku fungování využily tři miliony uživatelů
Praha 8. června (ČTK) - Bankovní identitu u služeb státu a firem využily tři miliony uživatelů, tedy více než třetina občanů starších 18 let. Během 2,5 roku fungování se tak Bank iD stala zdaleka nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. Novinářům to dnes řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.
Přesně dva roky lze Bank iD využívat i k prokazování totožnosti u firem. U více než 160 zapojených subjektů ji pro svoji identifikaci použil jeden milion lidí. Češi se díky bankovní identitě naučili využívat on-line služby státu. Celkem 80 procent uživatelů, kteří se v loňském roce přihlásili ke službám státu, se identifikovalo prostřednictvím své bankovní identity. V průměru se za rok přihlásili pětkrát a celkově provedli více než deset milionů přihlášení.
"Češi mají zájem řešit své záležitosti se státem on-line, pokud mají tu možnost, jak je vidět z počtu transakcí i počtu uživatelů. Jako příklad mohu uvést daňové přiznání, které letos poprvé podalo více Čechů on-line než na papíře. Zároveň je očividné, že čím víc je aktivních uživatelů, tím větší má stát motivaci svoje další agendy digitalizovat,“ uvedl Růžička.
Bank iD jako prostředek identifikace zákazníků využívá také stále více soukromých společností. "Za uplynulých 12 měsíců vzrostl počet uživatelů u firem téměř pětinásobně. Jedním z důvodů jsou nové sektory, kde je možno Bank iD využít k ověření totožnosti, jako jsou zdravotní pojišťovny, telekomunikace nebo e-shopy," doplnil Růžička. Prostřednictvím bankovní identity je možné nově žádat také o zelené dotace u Státního fondu životního prostředí. Chystá se využití ve školství, zdravotnictví nebo ověření plnoletosti při doručování zboží z e-shopů.
Velkou příležitost pro firmy skýtá podle něj rozšíření elektronického podpisu. Vzdáleně je možné podepsat třeba pracovní dokumenty, nájemní či kupní smlouvy nebo objednávky zboží. Jistotu, že dokument podepisují ty osoby, které mají, dodá oběma smluvním stranám ověření totožnosti přes Bank iD.
"Pro firmy to znamená příležitost proniknout do regionů. Zákazníci už nemusí cestovat na pobočky do větších měst. S firmami mohou jednat, obchodovat a komunikovat čistě on-line," uvedl předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek. Díky rozvoji elektronického podpisu bude podle něj ještě letos možné vyřídit takzvanou zelenou hypotéku, bez jediného papíru od žádosti až po zápis do katastru.
Bankovní identitu mohou pro ověřování totožnosti a přihlašování nebo pro zaručené podepisování v on-line prostředí využívat klienti elektronického bankovnictví. Bankovní identita funguje pod značkou Bank iD. Od ledna 2021 mohou klienti českých bank používat svou bankovní identitu pro přihlašování ke službám státu, od června 2021 se mohou prokazovat svou bankovní identitou i u soukromých firem.
fd rdo
Finanční kriminalita s vyplácením fondů EU roste, říká šéfka evropských žalobců
Praha 6. června (ČTK) - Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) na příští rok očekává dvojnásobek práce a žádá o zvýšení svého rozpočtu. Unijní fondy obnovy a odolnosti, v Česku vyplácené prostřednictvím Národního fondu obnovy, nezajímají jen státy, ale i zločince a mafii, říká šéfka evropských žalobců Laura Kövesiová. V rozhovoru s ČTK v Praze hovořila mimo jiné o skepticismu lidí i českých úředníků vůči svému úřadu, který podle ní může státům ušetřit miliardy ročně, a už tak činí nyní.
"Minulý rok jsme u soudů vyjednali zmrazení majetků spojených se zločinnou činností v objemu 359 milionů eur (asi 8,5 miliardy korun), což je sedminásobek našeho rozpočtu. Jednoduše dáte do EPPO jedno euro a vrátí se vám sedm. Ukažte mi lepší investici," uvedla s nadsázkou Kövesiová.
Úřad evropského veřejného žalobce zahájil činnost v roce 2021 jako nezávislý orgán EU, který má nyní kanceláře ve 41 unijních městech, z toho pět v Česku, a funguje ve 22 zemích unie. Po začátku fungování v tuzemsku převzal úřad na 60 případů datujících se do roku 2017, včetně případu údajného dotačního podvodu expremiéra Andreje Babiše (ANO).
Nahlásit podezření na zločin k EPPO může každý občan i instituce; evropští prokurátoři se zaměřují na podvody s evropskými financemi zahrnující více než 10.000 eur (asi 2,35 milionu korun), přeshraniční daňové podvody zahrnující škody přes deset milionů eur (asi 235 milionů korun) a řeší také korupci a praní špinavých peněz.
Českých prokurátorů EPPO je deset. Žalobci formálně spadají pod úřad v Lucemburku, kde EPPO sídlí, ale spolupracují s českou policií a případy žalují u českých soudů.
"Ale bez odhalení zločinu není vyšetřování, bez vyšetřování není soud a bez rozsudku není ani navrácení odcizených peněz do státních rozpočtů," říká Kövesiová, která dnes v Praze jednala se zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra. "Měli jsme velmi konstruktivní jednání...ale u některých pozoruji jistou skepsi. Skepse je jedna věc, ale ignorování reality je věc úplně jiná," poznamenala šéfka evropských žalobců.
Kövesiová kritizuje především neochotu některých evropských politiků uznat význam EPPO a otevřít více postů žalobce, protože si myslí, že jejich vlastní národní systémy se s hospodářskými zločiny vypořádají dostatečně.
"Dám vám příklad. Při našem doposud největším vyšetřování jsme po 18 měsících odhalili ohromný karuselový (kolotočový) podvod pěti organizovaných kriminálních skupin, do něhož bylo zapojeno na 9000 společností, 600 lidí, a škody, které způsobil, jsou 2,2 miliardy eur (asi 52 miliard korun). A nejzajímavější na tom je, že zločiny byly spáchány na území všech 27 členských států EU a několika dalších," uvedla Kövesiová.
Skupiny páchající tento typ hospodářské kriminality v dnešní době podle šéfky EPPO svoji činnost diverzifikují. "Řeší, v jakém státě bude nejlepší mít sídlo, v jakém státě vytvoří článek takzvaného chybějícího obchodníka, v jakém státě nejsnáze zneužijí finanční systém...tahle kriminalita už není jen národní," řekla Kövesiová. "Nebo jednoduše, když budete mít člověka, co se nechá uplatit v České republice, neinvestuje pak v tuzemsku. Raději si koupí pěkný dům na jihu Španělska," dodala
Výhoda žalobců sdružených v EPPO podle Kövesiové mimo jiné je, že mezi sebou mohou rychle sdílet informace a mají navzájem přístup k datům.
V Česku v roce 2022, za první rok plného provozu, zahájil EPPO 36 vyšetřování za celkové možné škody 200 milionů eur (asi 4,7 miliardy korun), vyplývá z výroční zprávy úřadu.
Vojtěch Dvořáček rot
DALŠÍ ZPRÁVY
