Průzkum: S překážkami na trhu EU se setkává 29,8 procenta českých firem
Praha 25. ledna (ČTK) - S překážkami v obchodování na jednotném trhu Evropské unie (EU) se setkává 29,8 procenta českých firem. Vadí jim vysoká administrativní zátěž, dlouhá řízení, jazyková bariéra nebo nesjednocené regulace napříč trhy. Vyplývá to z lednového průzkumu Hospodářské komory (HK) mezi 387 tuzemskými firmami, který dnes zástupci představili na odborném semináři v Praze. Do jednotného trhu EU je podle průzkumu zapojeno 63,3 procenta společností.
"Trh Evropské unie nefunguje jako celek, ale jako 27 samostatných trhů, které sice propojují různá pravidla a dohody, ale uplatňují se na nich i vlastní národní byrokracie a omezování svobodného podnikání. Mnohdy země Evropské unie vedou i svou protekcionistickou politiku. Firmám tak rostou náklady, aby vyhověly všem požadavkům," uvedl prezident Evropské asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres Vladimír Dlouhý. Další firmy podle něj od exportu výrobků a služeb do Evropy vysoké výdaje zejména na administrativu úplně odrazují. "Pokud špičky Evropské unie tyto bariéry odstraní, bude to pro naší zemi, pro prosperitu našeho hospodářství, velmi dobrá zpráva," řekl.
K překážkám, se kterými se české firmy na evropském trhu setkávají, patří podle Hospodářské komory také nejednotnost DPH, diskriminace kryptoměn některými bankami v členských státech, potíže se zřizováním bankovních účtů v zahraničí nebo problematické uznávání odborných kvalifikací. Za další bariéry podnikatelé označili i striktní pravidla v dopravě, v průmyslu či potravinářství nebo nevyvážený systém státní podpory, který vede k nerovné soutěži mezi firmami. Do EU podle komory směřuje až 81 procent českého exportu.
Omezit obchodování na trhu EU plánuje podle průzkumu 1,8 procenta českých firem. Naopak vstoupit na něj chce 8,8 procenta. Do trhu EU není zapojeno 26,1 procenta společností a také se k tomu nechystají, informovala Hospodářská komora. Na evropském trhu podle ní funguje 87,1 procenta velkých firem a 76,3 procenta středních podniků. Z malých firem je to 66 procent a mikro firem 49,7 procenta. Své produkty a služby na evropském trhu on-line nabízí 35,4 procenta z oslovených společností.
mib ptd
Stanjura: Vláda by do voleb neměla stanovovat termín zavedení eura
Praha 25. ledna (ČTK) - Vláda by do voleb neměla stanovovat termín pro vstup Česka do eurozóny, musí se zaměřit především na splnění kritérií pro přijetí společné evropské měny. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bez pevného termínu zavedení eura je podle něj také nevhodné vstupovat do systému směnných kurzů ERM II, protože by to v takovém případě znamenalo pro českou ekonomiku víc negativ než přínosů.
Vláda v současnosti jedná o společném materiálu ministerstva financí a České národní banky (ČNB), který hodnotí připravenost země na vstup do eurozóny. Stanjura očekává, že by měl kabinet přijmout společné stanovisko k dokumentu do konce února. Část ministrů v souvislosti s projednáváním materiálu apelovala na to, aby vláda stanovila termín pro vstup do eurozóny nebo přinejmenším pro vstup do ERM II, ve kterém země musí být dva roky před zavedením eura.
Podle Stanjury je nutné soustředit se především na plnění takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Loni Česko žádné z nich neplnilo, letos by mělo splnit přinejmenším kritérium veřejných financí, protože deficit by měl klesnout na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministr předpokládá, že by Česko mohlo splnit i inflační a úrokové kritérium.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Teprve po splnění těchto kritérií, tedy v příštím roce, ale podle něj bude na pořadu dne debata o zavedení eura. Stanjura ale zároveň nepodporuje, aby vláda o termínu vstupu do eurozóny příští rok rozhodla. "Kdybychom měli příští rok rozhodnout o pevném datu vstupu do eurozóny, to považuji ve volebním roce za politicky neprozíravé," řekl. Podle něj může být otázka zavedení eura součástí volební kampaně jednotlivých stran.
Zároveň ministr financí apeloval na hledání společenské shody ohledně zavedení eura. Podle něj je v Česku společnost ohledně evropské měny rozdělená, přitom státy, které euro v posledních letech zaváděly, měly na tomto kroku velkou shodu.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala usilovat o splnění maastrichtských kritérií. O stanovení termínu přijetí eura dokument nehovoří. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do Evropské unie v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.
str ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
