Zisk bank v USA ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 43,9 procenta
Washington 7. března (ČTK) - Zisky amerických bank ve čtvrtém čtvrtletí klesly o téměř polovinu, protože velké firmy začaly platit vysoké poplatky do fondu pojištění vkladů po krachu několika velkých bank na jaře loňského roku. Za celý loňský rok se ale zisky snížily jen o 2,3 procenta na 257 miliard USD (téměř šest bilionů Kč) a zůstaly nad úrovní z doby před pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC).
V samotném čtvrtém čtvrtletí se zisk propadl o 43,9 procenta na 38,4 miliardy USD. Zhruba 70 procent tohoto poklesu bylo způsobeno specifickými jednorázovými výdaji velkých bank, především zvláštním poplatkem, který musí platit velké banky FDIC na doplnění jejího fondu pojištění vkladů. FDIC nařídila tento poplatek kvůli miliardové ztrátě, kterou utrpěl její fond po krachu Silicon Valley Bank a dvou dalších větších bank.
Celkově čísla za čtvrté čtvrtletí vykreslují smíšený obraz bankovního sektoru. Pozitivní je, že bankovní vklady ve čtvrtletí vzrostly o 1,1 procenta, a zaznamenaly tak první růst za téměř dva roky. Nerealizované ztráty z cenných papírů, které silně zatěžovaly rozvahy některých bank, se pak snížily o více než 30 procent na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí.
FDIC ale také zjistila, že poměr nesplácených úvěrů se zvýšil na 0,86 procenta celkového objemu úvěrů a čistá míra odepsaných úvěrů, což jsou dluhy, u nichž banka předpokládá, že nebudou nikdy splacené, se zvýšila na 0,65 procenta. Nejvíce k tomu přispěly půjčky poskytnuté prostřednictvím kreditních karet a na komerční nemovitosti. V obou sektorech byla míra odepsaných úvěrů nejvyšší od roku 2012.
FDIC také přidala osm bank na svůj seznam problémových bank. Celkem se tak jejich počet zvýšil na 52. Tyto firmy však představují jen 1,1 procenta všech institucí a jejich aktiva činila 66,3 miliardy USD.
irl jrm
Evropská centrální banka podle očekávání nechala základní úrok na 4,50 procenta
Frankfurt/Praha 7. března (ČTK) - Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta. V dnešní tiskové zprávě zároveň zveřejnila novou prognózu inflace a ekonomického růstu, ve které uznala, že inflace zpomaluje rychleji, než se předpokládalo. To by mohlo otevřít cestu ke snížení sazeb v letošním roce.
ECB loni v září ukončila nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb ve své historii. Ten zahájila předloni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Řada ekonomů předpokládá, že letos ECB začne úroky snižovat.
"Dosahujeme solidního pokroku směrem k našemu inflačnímu cíli, a díky tomu jsme si jistější. Nejsme si ale jisti dost," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. O svém dalším kroku banka podle Lagardeové rozhodne na základě dalších ekonomických údajů, které budou k dispozici částečně už v dubnu a více před červnovým zasedáním. V tomto bodě panuje mezi bankéři ECB široká shoda, dodala.
"Rétorika ECB aktuálně není nastavena na brzké snižování sazeb," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Trh podle něj nyní dává šestašedesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že ECB základní sazby v novém cyklu uvolňování měnové politiky poprvé sníží v červnu.
Centrální banka dnes uvedla, že od jejího posledního zasedání inflace dál zpomaluje, směrem dolů tak aktualizovala výhled inflace. V letošním roce předpokládá, že inflace bude v průměru činit 2,3 procenta a příští rok zpomalí na dvě procenta. V roce 2026 ji odhaduje na 1,9 procenta. Bez energií a potravin inflace letos mohla v průměru činit 2,6 procenta, v příštím roce zpomalit na 2,1 procenta a v roce 2026 na dvě procenta.
Nejnovější prognóza naznačuje, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle ECB ještě před koncem letošního roku, a ne až v roce 2025, jak doposud banka očekávala. ECB ale současně dodala, že přestože většina ukazatelů inflace se zmírnila, domácí cenové tlaky zůstávají vysoké, částečně kvůli silnému růstu mezd.
Banka zároveň aktualizovala výhled růstu ekonomiky směrem dolů. Očekává, že hospodářská aktivita zůstane v nejbližším období utlumená a že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 0,6 procenta. V příštím roce však počítá sjeho zrychlením na 1,5 procenta a v dalším roce na 1,6 procenta. Zpočátku by ekonomický růst měla podpořit spotřeba, později také investice.
Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok třikrát nebo čtyřikrát. Zdroje agentury Reuters už několik měsíců uvádějí, že ECB pravděpodobně nesníží úroky před zasedáním plánovaným na začátek června, protože teprve v květnu bude mít k dispozici důležité údaje o mzdách.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Letos v únoru zpomalila na 2,6 procenta, a byla tak mírně nad dvouprocentním cílem ECB.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
