Analýza: Německo v EU zůstává zdaleka největším čistým plátcem
Kolín nad Rýnem (Německo) 12. srpna (ČTK) - Německo zůstává zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Někteří dřívější čistí příjemci ale už také dost odvádějí, zjistila analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln), který financují německé hospodářské svazy a podniky. Největší evropská ekonomika loni odvedla do unijní pokladny o 17,4 miliardy eur (438 miliard Kč) více, než z ní získala.
"Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu," uvedla autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová. Paříž zaplatila Bruselu o bezmála devět miliard eur více než kolik obdržela. "Naopak největším příjemcem je Polsko," sdělila Sultanová. "V roce 2023 tato země dostala přibližně o osm miliard eur více, než jakou částkou přispěla," upřesňuje analytička. S určitým odstupem následuje Rumunsko se získanými šesti miliardami eur a Maďarsko s 4,6 miliardy eur.
Česká republika obdržela v roce 2023 podle analýzy o bezmála tři miliardy eur více, než do unijního rozpočtu sama odvedla. Je tak pátým největším čistým příjemcem po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Řecku.
V důsledku slabé hospodářské situace se podle analýzy čistý německý příspěvek oproti roku 2022 snížil. V onom roce ještě činil 19,7 miliardy eur. "A letos pravděpodobně opět klesne, protože neexistují žádné známky hospodářského oživení," uvedla expertka IW. "Zatímco německý příspěvek se snižuje, čistý příspěvek Španělska a Portugalska stoupá, protože ekonomika v těchto zemích roste - finanční zátěž se přesouvá," vysvětluje ekonomka.
V důsledku ruské války na Ukrajině se v současné době diskutuje o přistoupení Ukrajiny a dalších zemí. "Naše studie a dosavadní výsledky však ukazují, že takové rozšíření by vyžadovalo reformy i ze strany EU," říká Sultanová. Kromě reforem rozhodovacích procesů v EU by na to podle ní musel být připraven i rozpočet EU. Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se často využívají se zpožděním. Zde se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz. "Kromě toho by se tyto fondy měly v případě možného rozšíření více zaměřit na nejchudší členské státy," dodává expertka IW.
vjn ank
Inflace v červenci v ČR zrychlila na 2,2 pct, v Evropě tak byla 15. nejnižší
Praha 12. srpna (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,2 procenta, tedy o dvě desetiny bodu více než v červnu. Za zrychlením inflace stálo hlavně pomalejší zlevňování potravin. Meziměsíčně byly ceny zboží a služeb zejména kvůli dražším dovoleným o 0,7 procenta vyšší, uvedl dnes Český statistický úřad. Meziroční inflace tak skončila mírně nad očekáváním trhu i nad prognózou České národní banky (ČNB), z jejího pohledu tak může být podle oslovených analytiků argumentem pro obezřetnost při dalším snižování úrokových sazeb.
V evropském žebříčku si Česko v první polovině prázdnin pohoršilo na 15. nejnižší inflaci ze 41 zemí, které sleduje investiční platforma Portu. V červnu byla inflace v ČR 11. nejnižší. Ze sousedních států na tom v červenci bylo lépe jen Slovensko s inflací 2,1 procenta. V eurozóně jako celku činila 2,6 procenta.
Ceny zboží ve sledovaném měsíci v ČR meziročně úhrnem vzrostly o 0,6 procenta a služeb o 4,9 procenta. Podle statistiků na meziroční růst cen mělo největší vliv bydlení, kde zdražilo nájemné o 6,8 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 13,4 procenta, elektřina o 8,9 procenta a teplo a teplá voda o pět procent. Mezi potravinami, jejichž ceny ovlivnily zrychlení inflace, zdražilo máslo o 15,2 procenta, čokoládové výrobky o 16 procent a nealkoholické nápoje o 3,4 procenta. Dražší byly i lihoviny, pivo a tabákové výrobky. Naopak o více než 15 procent zlevnila mouka a vejce a o 5,8 procenta drůbeží maso. Pokles byl ale ve všech případech pomalejší než v červnu.
Mírné zvýšení inflace dnes uvítala koruna. Podle analytika Banky Creditas Petra Dufka posílila pod úroveň 25,20 koruny za euro, a zvýšila tak pravděpodobnost, že ČNB bude při dalším snižování sazeb postupovat velmi obezřetně.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že z pohledu ČNB dnešní data potvrzují správnost jejího nedávného snížení sazeb. "Aktuální tempo snižování základní sazby o 0,25 procentního bodu se tedy jeví jako adekvátní reakce," podotkl. Podle ekonoma BHS Štěpána Křečka se vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí EU otevírá v Česku prostor pro dynamický růst reálných mezd. "Ten může navyšovat spotřebu domácností, a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky," konstatoval Křeček.
Proti očekáváním analytiků i proti prognóze ČNB byla červencová meziroční inflace o 0,2 bodu vyšší. Náměstek ředitel sekce měnové ČNB Jakub Matějů uvedl, že k tomu přispěla silnější dynamika regulovaných cen a nižší než předpokládaný pokles cen potravin, nápojů a tabáku. Za meziměsíčním růstem spotřebitelských cen stálo hlavně zdražení cen dovolených s komplexními službami, které podle Matějů v červnu výrazně zaostaly za obvyklým sezonním vývojem a v červenci to částečně kompenzovaly.
Ve zbytku letošního roku se bude inflace podle letní prognózy ČNB pohybovat na dohled dvouprocentního cíle, uzavřel Matějů. Oslovení analytici za celý rok očekávají růst cen okolo 2,5 procenta.
ktp snm
