ČNB při jednání o sazbách měla obavy o úpravy cen kvůli zdražení energií
Praha 10. listopadu (ČTK) - Bankovní rada ČNB při jednání o nastavení úrokových sazeb minulý týden vyjadřovala obavy z lednových změn ceníků i s ohledem na očekávané zdražení energií. Podle ní by to mohlo zvýšit inflaci pro nadcházející období. Členové rady také diskutovali o alternativním scénáři prognózy, který počítá se stabilitou sazeb do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to ze záznamu, který dnes centrální banka zveřejnila. Bankovní rada minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, přestože část trhu očekávala první snížení sazeb.
Energetický regulační úřad (ERÚ) krátce před jednáním bankovní rady oznámil záměr výrazně zvýšit v příštím roce regulovanou složku ceny energií. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová uvedla, že rozsah zdražení je sice v souladu s prognózou centrální banky, ale ne s očekáváními podniků. Ty si svými vyjádřeními podle Zamrazilové vytvářejí prostor pro další vlnu zdražování. Členka bankovní rady Karina Kubelková také upozornila, že pokud firmy zdražení promítnou do růstu cen a nikoli do snížení marží, může to zrychlovat inflaci v budoucím období.
K výraznějšímu lednovému zvýšení cen by podle Zamrazilové mohly přispět i údaje o inflaci z posledních tří měsíců v roce. Ta totiž proti zářijovým hodnotám zrychlí kvůli statistickému efektu, když loni Český statistický úřad (ČSÚ) započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Firmy by na údaje podle viceguvernérky mohly reagovat vyššími inflačními očekáváními, kvůli kterým by následně výrazněji upravily ceníky.
Základní scénář prognózy ČNB počítá se snižováním sazeb, členové rady se ale zabývali i alternativním scénářem, který zohledňoval vyšší inflační očekávání a tím i výraznější lednové změny ceníků. Podle něj by sazby měly zůstat nezměněné do konce prvního čtvrtletí 2024. Člen rady Tomáš Holub ale upozornil, že pokud by lednová inflace byla blízko dvou procent a základní úroková sazba stále na sedmi procentech, musela by ČNB potom snižovat sazby v razantnějších krocích.
Bankovní rada se také věnovala dopadu nastavení sazeb na reálnou ekonomiku. Zatímco Holub upozorňoval, že vzhledem k očekávanému zpomalení inflace by mohlo být Česko vystaveno nadměrně přísným měnovým podmínkám, podle Zamrazilové a členů rady Jana Kubíčka a Jana Procházky by ponechání sazeb na současné úrovni do začátku příštího roku nemělo ohrozit exportní výkonnost ekonomiky. Zamrazilová přitom upozornila, že export je páteří českého hospodářství.
Pro snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali Holub a viceguvernér Jan Frait. Ostatní členové bankovní rady podpořili zachování sazeb na současné úrovni.
str ptd
Britská ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí nulový růst
Londýn 10. listopadu (ČTK) - Růst britské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zastavil. Hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve srovnání s předchozími třemi měsíci beze změny, zatímco ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS). Výsledek však překonal očekávání a ekonomice se podařilo dostat na úroveň před pandemií.
Analytici podle agentury Reuters očekávali ve třetím čtvrtletí pokles HDP o 0,1 procenta. Meziročně ekonomika vzrostla o 0,6 procenta.
Sektor služeb ve čtvrtletí klesl o 0,1 procenta. Tento pokles nicméně kompenzoval růst stavebního sektoru o 0,1 procenta. Výrobní sektor stagnoval, dodali statistici. Spotřeba domácností se snížila o 0,4 procenta po růstu o půl procenta v předchozím kvartálu. Snížily se i firemní investice a výdaje vlády.
Statistický úřad zároveň uvedl, že HDP je nyní o 1,8 procenta vyšší než ve čtvrtém čtvrtletí 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19. Britská ekonomika byla z předních ekonomik jediná, která zůstávala pod úrovní z doby před pandemií.
Britská centrální banka minulý týden uvedla, že ekonomika zřejmě bude vykazovat nulový růst až do roku 2025. Měla by se však vyhnout recesi.
Britský premiér Jeremy Hunt v reakci na dnešní zprávu statistiků prohlásil, že plán vlády na snížení inflace pomůže oživit ekonomický růst. "Vysoká inflace je největší samostatnou bariérou růstu. Podzimní oznámení se zaměří na to, jak znovu nastartoval zdravý růst ekonomiky uvolněním investic, návratem lidí do práce a reformou veřejných služeb," uvedl v prohlášení.
Centrální banka na začátku měsíce podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, což je nejvyšší úroveň za 15 let. Zároveň signalizovala, že navzdory slabým vyhlídkám britské ekonomiky se snižováním úrokových sazeb v nejbližší době nepočítá. Banka se prostřednictvím vysokých úroků snaží dostat pod kontrolu inflaci.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
