Čistý zisk Monety Money Bank meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy Kč
Praha 26. října (ČTK) - Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Provozní výnosy dosáhly 9,1 miliardy korun, meziročně se téměř nezměnily. Na podobné úrovni zůstaly i provozní náklady, také letos do září činily 4,2 miliardy korun. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Oznámila rovněž, že za celý letošní rok cílí na čistý zisk převyšující pět miliard korun, což je o 300 milionů korun více než ve výhledu zveřejněném v červenci.
Čistý úrokový výnos za první tři čtvrtletí meziročně klesl o 11,3 procenta na 6,4 miliardy korun, podle banky je to zejména kvůli přetrvávajícímu tlaku nákladů na financování. "Z čtvrtletního pohledu nicméně čistý úrokový výnos nadále rostl, a to o 1,4 procenta v porovnání s druhým čtvrtletím roku 2023. K tomu přispěly jak dodatečné zdroje likvidity, na kterých realizujeme ziskovou marži, tak i vyšší výnosnost úvěrového portfolia," sdělila banka. Čistý výnos z poplatků a provizí se meziročně zvýšil o 22,3 procenta na dvě miliardy korun, a to díky provizím z prodeje produktů třetích stran, jako jsou pojistné produkty a smlouvy o penzijním pojištění, které dohromady přispěly částkou 0,9 miliardy korun.
Provozní výnosy za tři čtvrtletí podle banky představují stabilní výsledek v porovnání se stejným obdobím roku 2022. V mezičtvrtletním srovnání se provozní výnosy zvýšily o pět procent na 3,2 miliardy korun, a to díky kombinaci lepších úrokových výnosů a silných výnosů z poplatků a provizí.
"Moneta vykázala za třetí čtvrtletí pozitivní výsledky. K překonání odhadů došlo u výnosů i čistého zisku," řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Výhled čistého zisku managementu na celý letošní rok hodnotí jako reálný.
Provozní náklady banka navzdory inflačním tlakům a vyšším povinným příspěvkům do regulatorních fondů z letošního prvního pololetí udržela na stejné úrovni. Regulatorní poplatky meziročně vzrostly o 34,1 procenta na 307 milionů korun.
Bilanční suma Monety dosáhla ke konci září 449 miliard korun, meziročně stoupla o 20,9 procenta. Podle banky je za tím zejména nárůst klientských vkladů o 22,7 procenta na 393 miliard korun. Retailové vklady vzrostly o 22,3 procenta a komerční vklady o 23,9 procenta.
Portfolio výkonných úvěrů v hrubé výši zůstalo na 270 miliardách korun. Retailové úvěry meziročně klesly o 2,5 procenta na 181,6 miliardy korun, podle banky zejména díky zpomalení v oblasti hypotečních úvěrů. Portfolio komerčních úvěrů vzrostlo o 5,3 procenta na 88,5 miliardy korun. "Objemy nových hypotečních úvěrů klesly meziročně o 70,1 procenta, což je v souladu s celým hypotečním trhem. Objemy spotřebitelských úvěrů rovněž klesly o 16 procent a nové komerční úvěry se meziročně propadly o 26,8 procenta," uvedla banka.
Celkový počet klientů nadále rostl, dosáhl 1,6 milionu, meziročně přibylo 154.000 nových klientů.
Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. Usilovala o spojení Monety se svou skupinou Air Bank. Plán ale loni na jaře padl.
fsl rdo
Průzkum pro investora: V kraji 52 pct. lidí míní, že těžba lithia může prospět
Ústí nad Labem 25. října (ČTK) - V Ústeckém kraji si 52 procent obyvatel myslí, že by těžba lithia mohla být pro region prospěšná. Vyplývá to z průzkumu agentury IBRS, který dnes představila novinářům v Ústí nad Labem. Těžit v okolí Cínovce v Krušných horách na Teplicku chce firma Geomet, která byla také zadavatelem průzkumu. Agentura ho provedla letos v září na vzorku 700 lidí starších 18 let v Ústeckém kraji, kde žije zhruba 800.000 obyvatel. Firma chce postavit zpracovatelský závod. Přímo v teplickém okrese podporuje podle průzkumu těžbu 61 procent tamních obyvatel.
Hlavním argumentem pro těžbu je vytvoření pracovních míst, uvedl Miloš Rybáček z IBRS. V důlním závodě by podle odhadu firmy Geomet mělo najít práci zhruba 1300 lidí a dalších 500 v zpracovatelském závodě. Ředitel Geometu Martin Pohlodek dnes řekl, že jde o vysoce kvalifikovaná místa. Obsadit by je mohli mimo jiné zaměstnanci Severočeských dolů. S koncem těžby uhlí se počítá kolem roku 2033. Těžit lithium, které se používá k výrobě baterií, chce Geomet začít v roce 2027. Hlavním argumentem proti těžbě jsou obavy z jejích dopadů na životní prostředí. Vyjádřili je lidé na setkáních například v Dubí a opakovaně je sdělují starostové dotčených obcí. Bojí se hluku, prachu, zvýšené dopravní zátěže a toho, že zničeno bude území, které se podařilo revitalizovat po minulých těžbách.
O problematiku těžby lithia se zajímá podle průzkumu 37 procent obyvatel kraje. Informace o tématu čerpají lidé především ze svého okolí a dále z médií. Podpora plánovaného projektu roste podle průzkumu s informovaností a vzděláním. V prospěšnost těžby zároveň více věří muži. "Dvě třetiny respondentů zaznamenalo informace o potenciálu těžby lithia v okolí Cínovce. V okrese Teplice, kde se projekt připravuje a je tak budoucí těžbě a zpracování lithia nejblíže, je povědomí o těžbě vyšší, informace zaznamenalo 70 procent respondentů," uvedl Rybáček.
Nejdůležitější je pro obyvatele ústeckého regionu při těžbě lithia zajištění bezpečnosti, což uvedlo 82 procent respondentů. Pro 81 procent respondentů je podstatná kontrola předpisů a technologie těžby, ale i odbornost vedení a zaměstnanců společnosti a podpora rozvoje regionu.
Průzkum se zabýval také názory na kvalitu života v Ústeckém kraji. Je hodnocena spíše průměrně, a to známkou 2,8 na školní škále jedna až pět. Nejméně spokojení jsou lidé s bezpečností, pracovními příležitostmi a rozvojem regionu.
Výzkum provedla agentura on-line formou s registrovanými respondenty a starší lidi oslovovali pracovníci přímo.
Těžbu připravuje právě společnost Geomet. Nadpoloviční většinu této firmy vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, kde má zase většinu stát. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, jsou tam tři procenta světových zásob. Připravovaná těžba vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody. Premiér Petr Fiala (ODS) v září uvedl, že vláda dělá pro spuštění těžby lithia vše, zásadní je podle něj spolupráce s obcemi. Lithium vnímá jako strategickou surovinu a jeho těžbu jako zásadní pro restart Česka.
fir hj
DALŠÍ ZPRÁVY
