Ve zvonařství v Innsbrucku bude v pátek pro Prahu odlit památeční zvon #9801
Praha 8. června (ČTK) - Ve zvonařské dílně Grassmayr v rakouském Innsbrucku bude v pátek 10. června pro Prahu odlit památeční zvon #9801. Připomene osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisti z Protektorátu Čechy a Morava do Německa. ČTK to dnes řekl Ondřej Boháč, zvoník a předseda spolku Sanctus Castulus, který projekt organizuje. V budoucnu bude zvon umístěn na pražském Rohanském ostrově. Peníze na vznik zvonu iniciátoři projektu vybírají ve veřejné sbírce.
Deset tun roztavené zvonoviny přesahující teplotu 1000 stupňů Celsia rakouští zvonaři nalijí do formy uložené v zemi v takzvané licí jámě, aby forma, která bude vystavena obrovskému tlaku, nepraskla. "Několik minut odlévání, které vyžaduje velkou zručnost a soustředění zvonařů, je klíčovým okamžikem mnohaměsíčního procesu zrození nového zvonu," řekl Boháč.
Výroba zvonu začala před několika měsíci. Zvonaři nejprve vyrobili dřevěnou šablonu, která stanovila profil a tón zvonu. Podle ní pak vykroužili z hlíny takzvaný falešný zvon s voskovým povrchem, na který výtvarníci červeným voskem vymodelovali budoucí reliéfy a nápisy. Následovalo pokrytí falešného zvonu jemnou hlínou a vypálení formy. Falešný zvon tím byl zničen, avšak vznikla forma se všemi reliéfy a nápisy.
Po pátečním odlití bude licí otvor zasypán dřevěným uhlím a zvon bude v zemi chladnout několik dní. Teprve pak jej zvonaři vyzvednou, formu rozbijí a vyjmou nový zvon. Poté budou muset ještě upravit a dočistit jeho povrch.
Zvon bude měřit 187 centimetrů a vážit 9801 kilogramů. Hmotnost byla stanovena na základě počtu zvonů zrekvírovaných za druhé světové války. Hlavním motivem výzdoby zvonu #9801 bude podle autorů jeho výtvarné podoby Kryštofa Čižinského a Jakuba Kamínka přerod starého a zničeného v nové. Plášť tak ozdobí fragmenty ze zvonů, které byly za války zničeny.
Zvon by měl do Prahy dorazit v létě. Umístění na Rohanském ostrově je předběžně plánováno na rok 2024, předtím bude dílo dočasně na pontonu na Vltavě. S umístěním zvonu na Rohanském ostrově budou podle dřívějšího vyjádření náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09) počítat i projektanti, kteří budou navrhovat budoucí podobu Rohanského a Libeňského ostrova.
psc rdo
Šéf IEA: Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě
Kodaň 8. června (ČTK) - Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě, varoval dnes výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Připomněl, že ruská invaze na Ukrajinu prohloubila energetickou krizi v regionu.
"Obzvláště se obávám o trhy se zemním plynem. (...) Pokud budeme mít tuhou a dlouhou zimu, mohou nás čekat velmi těžké časy," řekl Birol na výroční konferenci IEA o energetice v Sönderborgu na jihu Dánska.
Vlády i firmy se teď snaží zajistit alternativní dodávky energií. Podle Birola je však stejně důležité, aby vlády přijaly opatření ke snížení spotřeby.
Pokud spotřebitelé v Evropě doma sníží teplotu o dva stupně, ušetří se dvacet miliard metrů krychlových zemního plynu, uvedl šéf IEA. To odpovídá objemu, který přichází z Ruska do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.
Na konci května Birol varoval, že Evropa by se kvůli napjaté situaci na trhu s ropou v létě mohla potýkat s nedostatkem pohonných hmot. Současnou situaci srovnal s ropnou krizí v 70. letech, která podle něj tak zásadní dopady neměla. Připomněl, že nynější energetická krize se týká zároveň ropy, plynu a elektřiny.
V pondělí Evropská unie definitivně schválila šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od konce letošního roku.
Evropa se též dlouhodobě snaží snížit závislost na ruských dodávkách plynu a hledá dodavatele po celém světě. Toto úsilí urychlila po začátku války na Ukrajině. Sedmadvacítka ale není jednotná v tom, zda evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy. Zejména Polsko či pobaltské státy však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
