Je Štědrý den, současnou podobu získal z velké části až v předminulém století
Praha 24. prosince (ČTK) - Dnes je Štědrý den, kterým končí čtyři neděle trvající období adventu, v němž se křesťané připravují na blížící se příchod Ježíše Krista. Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je Štědrý den především časem volna, setkání s přáteli či klidných procházek. Současně je také připomínkou tradic, mezi něž patří třeba kapří šupina umístěná pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem nebo lití olova.
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Současná podoba Vánoc je relativně nová. Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v předminulém století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Ani konzumace smaženého kapra nemá tak dlouhou tradici, jak by se mohlo zdát. Na vánočním stole se kapr začal objevovat teprve na začátku 19. století a to spíše v rybníkářských oblastech nebo v zámožnějších rodinách. Původně se upravoval na černo, kdy se vařil s ořechy, perníkem či švestkami. Smažení kapra v trojobalu se v českých domácnostech ve velkém prosadilo až po druhé světové válce.
Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním, neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.
Dnes v poledne se podle zákona zavřou všechny větší obchody v Česku. Znovu zahájí prodej v pátek 27. prosince. Výjimku mají pouze malé prodejny s rozlohou do 200 metrů čtverečních, obchody na nádražích a letištích, lékárny či benzinové pumpy.
dto rdo
Evropská komise vyplatila Česku 1,7 miliardy eur z fondu obnovy EU
Brusel/Praha 23. prosince (zpravodajka ČTK) - Evropská komise dnes vyplatila České republice 1,7 miliardy eur (42,7 miliardy Kč) z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. EK o tom informovala v prohlášení. Třetí platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) se týká zejména projektů z energetiky, životního prostředí nebo dopravní infrastruktury. Ministerstvo financí na dotaz ČTK potvrdilo, že Česko dnes peníze obdrželo.
Česká republika obdrží 200 milionů eur prostřednictvím půjček a 1,5 miliardy eur prostřednictvím nevratných grantů. "Dne 16. září 2024 podalo Česko třetí žádost o platbu zahrnující 65 milníků a cílů. Patří mezi ně reformy, jako je novela energetického zákona, která zjednoduší zakládání energetických společenství a vydávání povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dále nabytí účinnosti plánů odpadového hospodářství a ochrany oznamovatelů," uvedla komise. Milníky a cíle podle ní pokrývají rovněž "investice do železniční infrastruktury – jako je elektrifikace a rekonstrukce železničních tratí a renovace nádražních budov – energeticky úsporné renovace veřejných budov či podpora průmyslového výzkumu a digitalizace soudních síní".
Evropská komise 15. listopadu kladně posoudila 63 z 65 Prahou uvedených bodů. U dvou dostala Česká republika na jejich splnění více času, informovala unijní exekutiva.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už dříve uvedlo, že chybějícími dvěma milníky jsou schválení komplexní reformy dlouhodobé péče a novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Po schválení těchto reforem by podle MPO v příštím roce mohla Evropská komise rozhodnout o vyplacení zbývajících zadržených peněz, celkem to je 6,5 miliardy korun.
Nástroj pro oživení a odolnost EU zřídila v rámci mimořádné podpory v reakci na globální pandemie, takzvaného Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NextGenEU). Česko z prostředků financuje plnění Národního plánu obnovy ČR. Dosud Česko získalo 4,39 miliard eur (110,3 miliardy Kč), celkem má z nástroje na projekty Národního plánu obnovy ČR obdržet 9,2 miliardy eur (231,1 miliardy Kč).
str tes ank