Muzeum stříbra v Kutné Hoře otevřelo výstavu věnovanou starověkému Egyptu
Kutná Hora 26. března (ČTK) - České muzeum stříbra v Kutné Hoře dnes otevřelo výstavu Ve stínu pyramidy věnovanou starověkému Egyptu, mumifikaci a sběratelství egyptských starožitností v českých zemích. Ukazuje na ní mimo jiné mumii mladé urozené ženy Hereret, pohřbené v Lahúnu ve středním Egyptě. Návštěvníci si mohou prohlédnout i mumie kočky a sokolovitého dravce, amulety, skaraby, pohřební sošky, náhrdelníky a nádoby z počátku egyptské civilizace.
Téma starého Egypta muzeum považuje za velmi prestižní. 'Vzhledem k rekonstrukci Městského muzea v Moravské Třebové můžeme teď jejich celou egyptologickou kolekci ukázat i u nás. Nově s ní vystavíme také další pozoruhodné starožitnosti a amulety pocházející z našich vlastních sbírek a ze sbírek Náprstkova muzea v Praze,' uvedla ředitelka muzea stříbra Lenka Mazačová.
Mumie prošla dvakrát radiologickými vyšetřeními: první se uskutečnilo na počátku 70. let minulého století, druhé na sklonku prvních let 21. století. Vyšetření mimo jiné prozradila, že žena zemřela mezi 20. a 30. rokem života.
Tělo je zabaleno v malované kartonáži a uloženo ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva, které zdobí půvabné portréty. Ostatky chrání původní přiléhavý, dobře zachovalý obal z obinadel, zbytků papyrů, dřeva a štukovací omítky. Tento kartonážový krunýř je podle odborníků výjimečně bohatě zdobený a celkově vydařený. Jsou na něm zobrazeny náboženské výjevy, které se vztahují k posmrtnému životu.
K výstavě v budově Hrádku muzeum připravilo i vzdělávací programy pro žáky základních a středních škol. Po stopách mumie se vypraví i v létě, kdy bude muzeum pro školáky pořádat dva turnusy příměstského tábora.
České muzeum stříbra vzniklo na základech archeologického sboru Vocel, který si v roce 1877 vytyčil za své poslání sbírat, chránit a propagovat písemné a umělecké památky regionu. Soustředí se na dějiny Kutné Hory jako královského horního města, na středověké důlní a mincovní památky, geologii kutnohorské oblasti a numismatiku. Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě.
khj gcm
Ve sbírkách zlínského muzea je více než 2000 kraslic, nejstarší z roku 1903
Zlín 25. března (ČTK) - Ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je soubor více než 2000 kraslic. Nejstarší zdobená velikonoční vajíčka vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné, uvedla v dnešní tiskové zprávě muzea jeho pracovnice Blanka Petráková. Návštěvníci muzea mohou vidět desítky kraslic zdobených různými technikami na výstavě Vajíčko malované, z lásky darované. Ve čtvrtek se uskuteční Zelený čtvrtek v muzeu s pletením tatarů, pečením jidášků, zdobením perníčků a dalšími aktivitami.
V muzejní sbírce jsou vejce slepičí, kachní a husí, také křepelčí či pštrosí. 'Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i jižní Čechy a Chodsko,' uvedla Petráková.
Z původního barvení vajec přírodními barvivy pomocí kůry olše, jabloně či dubu, ovsa, osení či kopřivy zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka. Do konce 19. století však byly přírodní materiály jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic.
'Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin, vyškrabování dekoru a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály,' uvedla zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky.
'Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob,' uvedla Lečíková. Nechybí kraslice Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii na Ploštině.
'Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou. V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti,' uvedla Petráková.
jmk kš
DALŠÍ ZPRÁVY
