Příběh starého hřbitova ožívá na náhrobcích umístěných u kostela v Zubrnicích
Zubrnice (Ústecko) 28. října (ČTK) - Příběh starého hřbitova dávají dohromady ve skanzenu v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem. Náhrobky původních německy mluvících obyvatel vyproštěné z místa, kde stával mlýn, instalovali kolem kostela. Chybějící desky nahradily odkazy na předválečnou historii regionu. Hotovo ještě není, střípky mozaiky pestrých dějin příhraničí se dál skládají, řekl ČTK Karel Konopka ze skanzenu.
Se záchranou náhrobků ze zbořeniště mlýna v Zubrnicích začal bývalý ředitel skanzenu František Ledvinka. V 90. letech svépomocí několik náhrobků z tohoto místa odvezl. V roce 2021 pokračoval ve vyprošťování kusů náhrobků Konopka s partou brigádníků. Odstranit museli nálety, odvalit kameny. Následně se náhrobky nakrátko ocitly přímo na ulici před muzeem v Ústí nad Labem jako předzvěst otevření stálé expozice Naši Němci. "Vrtalo mi pak hlavou, jak interpretovat nález pro návštěvníky. Od počátku jsem tušil, že to bude na platformách nápisových tabulek," uvedl Konopka.
Proces záchrany nakonec spojil rozlomený náhrobek. Jeho první část se našla v 90. letech a druhá v roce 2021, rozlomen byl v roce 1968. "Začátek příběhu nám dlouho chyběl. Letos na jaře ústecký archivář Petr Karlíček na moje dvouleté žadonění projel farní knihy a zjistil, že v roce 1884 bylo vydáno povolení k založení hřbitova a za velké slávy litoměřického biskupství byl hřbitov vysvěcen v roce 1887," uvedl Konopka.
Po odsunu původních obyvatel začal být hřbitov trnem v oku těch nových. V roce 1968 dostal tehdejší městský národní výbor v Zubrnicích dotaci od Ústí nad Labem 140.000 korun na likvidaci hřbitova. "Dočetli jsme se v archivu, že k tomu byla použita těžká technika. Náhrobky skončily na skládce, některé si mohli lidé koupit jako stavební materiál," uvedl Konopka. Většina nápisových desek byla při demolici zničena. "Je to kus historie, kterou dáváme dohromady, a to i díky náhrobkům. V dvoumetrové vrstvě jich řada leží ještě na místě, proto naše práce ještě nekončí," řekl. Do budoucna by rád, aby se připomínka na hřbitov objevila i na jeho původním místě.
fir gcm
V Ujčově na Žďársku lidé sebrali pět tun jablek, výtěžek z prodeje jde na kroje
Ujčov (Žďársko) 27. října (ČTK) - V Ujčově na Žďársku sesbírali dobrovolníci 5,1 tuny jablek. Výtěžek z jejich prodeje dají na obnovu krojů, které se v obci používají při hodech. Stejná jablečná brigáda před čtvrt stoletím vynesla peníze na pořízení krojů, aby si je tamní mládež nemusela složitě půjčovat odjinud. K letošnímu dobrému výdělku pomohlo to, že výkupní cena jablek byla vyšší než minulé roky. ČTK to řekl František Bureš (nestraník), starosta obce s 500 obyvateli.
Tři desítky lidí koncem letošního září sbíraly jablka v sadě, který jim nezištně poskytla jeho majitelka. Výdělek z prodeje jablek byl skoro 18.000 korun, výkupní cena byla 3,50 koruny za kilogram.
Kvůli dubnovým mrazům byla na řadě míst v Česku špatná úroda ovoce. V kopcovité krajině kolem Ujčova se dopad mrazu na zahrádkách lišil podle nadmořské výšky. "Tady to bylo půl na půl, jsou lokality u řeky, kde není nic. V těch vyšších polohách jablka zůstala," uvedl starosta. Nadmořská výška se na území obce s pěti místními částmi pohybuje od 330 metrů v údolní nivě Svratky po 626 metrů na vrchu Babylon.
V Ujčově se hody se stavěním máje tradičně konají třetí neděli v říjnu. Dřív chodila mládež do hodového průvodu ve vlastních šatech. Později si kroje půjčovala z Brna, Bystřice nad Pernštejnem, Rožné nebo sousedního Lískovce. "Půjčování však přinášelo mnoho starostí, od dopravy krojů, přes jejich úpravu na míru až po jejich praní a škrobení," zavzpomínala Jitka Loukotová, dcera Ludmily Pavelkové, která se o kroje léta stará. Kroje jsou jednodušší než v úrodnějších oblastech Moravy. Děvčata nosí kratší sukně s bílou zástěrkou a halenou a červenou vestu, chlapci tmavé kalhoty s bílou halenou, vestu mají modrou.
Aby mohl mít Ujčov vlastní kroje, zorganizovali v roce 1997 dobrovolní hasiči první brigádu na sběr jablek, díky svolení vlastníka mohli do stejného sadu jako letos. Tehdy se vydělalo přes 9000 korun na látky, krajky, stuhy, nitě, bavlnky a další materiál, z něhož Ludmila Pavelková ušila osm párů krojů pro mládež a oblečení pro další hodové postavy - kata a sluhu. Doma střihala, šila a vyšívala celý rok. Po letech je potřeba sváteční oblečení obnovovat. Kroje by potřebovaly také děti, které mají v posledních dvou letech na hodech taneční vystoupení.
vst gcm